25. září 2019 5:20 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Oliva vs. Valdrová. Bitva o přechylování

Svatba (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Svatba (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Měly by mít ženy možnost vybrat si, zda budou používat zakončení -ová, nebo zákon o matrikách neměnit? Jaký názor mají Karel Oliva, jazykovědec a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český, a Jana Valdrová, soudní znalkyně v oboru jmen a příjmení?

Veřejný prostor nyní ovládla debata o přechylování ženských příjmení. Bohužel se ale rozvinula tak, že protistrany argumentují v odlišných oblastech. Zastánci přechylování opírají svůj pohled o potřebu jasné a srozumitelné komunikace, o zákonitosti české mluvnice a o jazykovědné argumenty obecně. Odpůrci argumentují negativitou svého vnímání přechýlených příjmení (ať už je důvodem čistě estetika, či pro to mají jiné důvody) s poukazem na zvyklosti v cizích jazycích nebo problematikou diskriminace těch žen, které si formu příjmení nemohou svobodně zvolit, oproti těm, jimž současná pravidla volbu umožňují. Je zřejmé, že jde o argumenty navzájem mimoběžné, které se proto vlastně nemohou dostat do produktivního názorového střetu. Jediná možnost, jak mezi nimi rozhodnout, je proto vybrat si jeden z uvedených pohledů, komunikačně-jazykovědný nebo percepčně-estetický, jako prioritní a přijmout jemu příslušnou argumentaci.

Moje osobní volba je dát přednost komunikačnímu hledisku svázanému s jazykovou správností. Přechylování totiž ženským příjmením udílí formu, jež umožňuje zřetelné vyjádření jak ženského rodu, tak potřebného pádu, což obojí je potřebné pro bezproblémové porozumění českým větným konstrukcím. V běžném jazyce tak standardně dochází k přechylování jak příjmení, jež jsou v českém prostředí běžná (Novák-ová, Švarc-ová, Čern-á), tak příjmení cizích (May-ová); bez toho je totiž porozumění, že jde o ženu, a vyjádření pádu problematické.

Karel Oliva, jazykovědec a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český

Karel Oliva, jazykovědec a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český

Ve větném kontextu lze rod i pád samozřejmě vyjádřit i alternativně: například u sousloví „Angelina Jolie“, kde není problém skloňovat křestní jméno „Angelina“, nedochází k přechýlení příjmení, neboť pád celého spojení se dá vyjádřit vyskloňováním jména křestního. Podobná je situace i při uvedení kombinace jména a funkce či jiné klasifikace („bikerka Nash“). V těchto případech nemůže dojít k nedorozumění, a proto nepřechýlení příjmení zde nepůsobí problémy.

Nelze dále přehlédnout, že přechylování s sebou v určitých případech kontaktu se světem přináší problém, že jména manželů (či otce a dcery) nejsou shodná, což v některých zemích může vést k nepříjemnostem při pasové kontrole či ubytování.

Nejvhodnější řešení

Navíc – i v české jazykové situaci – platí, že z přechýleného tvaru příjmení nelze vždy jednoznačně rekonstruovat tvar nepřechýlený: například příjmení psané „Picková“ může být přechýlenou formou mužského „Picka“, „Picek“, „Picko“ či (s odlišnou výslovností) „Pick“, ženské příjmení „Dubová“ bude sice nejčastěji souviset s mužskou formou „Dub“, ale v ČR žije i přes 220 mužů s příjmením „Dubový“. Pokud by tedy mělo dojít ke změnám, měly by se asi přednostně týkat toho, že do zápisu jmen v matrice a dalších úředních dokumentech bude přidána informace o podobě příjmení příbuzných osob opačného pohlaví, což by usnadnilo cestování, zápis jmen dcer a podobně. To ale nic nemění na tom, že z hlediska funkční komunikace je užívání přechýlené formy pro ženy nejvhodnějším řešením, neboť umožňuje vyjádření rodu a pádu v českých větných konstrukcích.

Naopak nepřechýlená příjmení nic z toho nedovolují, neboť jsou ve tvaru rodu mužského a nesklonná, což způsobuje v lepším případě komunikační nejasnost, často ale vede až k vyjádřením, která jsou zcela zavádějící („Vedoucími postavami hnutí nezúčastněných zemí se stali Tito a Gándhí“ – míněna je ovšem Indíra Gándhíová). U cizích příjmení stojí za zmínku i fakt, že často uváděný argument o „českém komolení cizích jmen přidáváním koncovky“ by měl být ve světle takových dokladů jako anglického „Trumps arrive in France“ – „Trumpovi přijíždějí do Francie“ nebo německého „von der Leyens EU-Kommission“ – „Evropská komise von der Leyenové“ (obojí snadno dohledatelné na webu) přinejmenším revidován, spíše ale opuštěn, neboť – jak je zřejmé – koncovky těmto příjmením přidávají v případě potřeby i původní jazyky.

Otázka estetického vnímání je samozřejmě zcela individuální – někomu se přechylování nelíbí, nepochybně je ale i dost těch, kdo jej podporují. Zdůraznit je přitom potřeba skutečnost, že legislativní úprava se vztahuje pouze na zápisy do úředních dokumentů. Užívání příjmení v jakékoliv podobě v běžném životě ani novela, ani původní zákon nijak neupravují.

KAREL OLIVA

Lidové noviny
Premium

Sedí s drahými mobily, dětem kupujeme kartáčky my, říká režisérka Výměny

Jana Rezková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kreativní producentka a režisérka Jana Rezková natáčí už patnáct let úspěšnou reality show Výměna manželek. Navštívila...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Pohlreich: My Češi jsme rasisti. Ukrajincům bychom měli líbat zadek

Zdeněk Pohlreich je známý šéfkuchař, jehož proslavila nejen jeho gastronomická... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Po deseti letech odešel z pořadu, který z něj v padesáti letech udělal bez nadsázky superstar. Ačkoli radit méně...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!