Alaa Megahedová studuje s výborným prospěchem na egyptské střední škole, kde nedávno skládala ročníkové zkoušky. Testy z většiny předmětů napsala skvěle, ale u arabštiny padla kosa na kámen. Megahedová měla vytvořit slohovou práci na téma „ekonomické problémy Egypta“.
Patnáctiletá žákyně se nerozpakovala a místo toho, aby se obdivně rozplývala nad hospodařením své země, uvedla vlastní názor podpořený mnoha fakty. Údajně naznačila, že egyptská vláda nepostupuje nejlépe, a navíc zkritizovala Spojené státy za „podporu diktátorů“.
Učitelku, která eseje opravovala, práce Megahedové silně pobouřila. Ihned ji donesla řediteli školy, který stať neprodleně zaslal na ministerstvo vzdělávání. To ustanovilo zvláštní vyšetřovací komisi, jež patnáctiletou Megahedovou dlouze vyslýchala. Dívka totiž upadla v podezření, že je členkou tajné organizace, která kuje pikle proti vládě.
Tři úředníci, kteří měli případ na starosti, nedovolili rodičům studentky, aby se zúčastnili výslechu. Nakonec sice usoudili, že dívka nemá s žádnou tajnou organizací nic společného, avšak esej Megahedové ohodnotili jako nedostatečnou. Jinými slovy, ministerstvo zařídilo, aby jedničkářka Megahedová musela napřesrok opakovat celý ročník školy.
Zásah shůry
To si ovšem nenechal líbit otec Megahedové, který pracuje jako právník. Upozornil na případ své dcery média a kauza se brzy dostala na titulní stránky novin i do televize. Postup ministerstva se dokonce projednával i v egyptském parlamentu. V této fázi se do celé záležitosti vložil prezident Husní Mubarak. Na základě jeho intervence nakonec Megahedová dostala lepší známku a zkoušku složila.
Státní deník al-Ahram informoval o zvratu v případu titulkem „Mubarakovo gesto“. Prezident prý studentce osobně zatelefonoval a ujistil ji, že si může myslet a říkat, cokoliv chce. Deník uvádí, že Megahedová byla prezidentovi „velice vděčná“ a pozvala ho na návštěvu do jejího rodného města.
Autor textu čtenáře ujistil, že Egypt je demokratický stát, kde platí svoboda slova. Zároveň se ale neodvážil uveřejnit výňatky ze studentčiny kontroverzní eseje.
Oslavný článek, který velebil prezidentovu velkorysost a který končil patetickým zvoláním „ať žije Mubarak!“, vyšel jen pár dní poté, co egyptský soud poslal na rok za mříže dva novináře. Ti se provinili „urážkou prezidenta“, protože otiskli text o muži, který Mubaraka viní z rozhazování zahraničních finančních darů a ze snahy přeměnit republiku v monarchii.
