Vědci zkoumali oblasti na české i bavorské straně a jejich vývoj s ohledem na klima a přirozené přírodní procesy. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Silný vítr polámal na Šumavě až 7000 stromů |
„Pro projekt jsme vybírali plochy tak, aby byly co nejpestřejší, a to jak prostředím, tak i nadmořskou výškou. Sběr dat v rámci tohoto rozsáhlého projektu probíhal v lesních porostech, ale také na loukách, v mokřadech, potocích a jezerech, a to v nadmořských výškách od 300 metrů nad mořem až po 1400 metrů,“ uvedla odborná garantka projektu Zdeňka Křenová.
Výzkum například sledoval zotavení ledovcových jezer po kyselých deštích. „Například v povodí Plešného jezera mezi roky 2004 a 2008 odumřelo 90 procent dospělých smrků. Díky bezzásahovému režimu zůstala veškerá mrtvá biomasa v povodí. Z ní uvolněné živiny v jezeře nastartovaly i jeho nečekaně rychlé zotavování. Voda ztratila svou extrémní kyselost, v jezeře se obnovil uhličitanový pufrační systém a klesly koncentrace toxických forem hliníku,“ uvedl pracovník Biologického centra Akademie věd Jiří Kopáček. Dodal, že tento proces vylepšuje podmínky pro růst šídlatky.
