Jak praví přísloví, všeho moc škodí. A to i když mluvíme o sportu. Ve chvíli, kdy se sportovní úsilí stává přílišným, není to znát pouze na našem fyzickém stavu, a tedy i sportovním výkonu, ale i na našem myšlení. Zkrátka i mozek se unaví a důsledky jsou překvapivé.
Francouzská studie, kterou koordinovala nemocnice Hôpital de la Salptriére spolu s pařížskou Sorbonnou, s pomocí funkční magnetické rezonance ukázala, jak v důsledku velmi intenzivní a dlouhodobé fyzické námahy vykazuje mozek pokles aktivity některých neuronových okruhů. Konkrétně to znamená, že to pocítí mozkové spoje, mozek se unaví a sníží se kognitivní schopnosti.
Pozdní víkendové snídaně vedou k přibírání, tvrdí vědci |
Vědci do své studie zahrnuli 37 profesionálních sportovců v průměrném věku 35 let. Rozděleni byli na dvě skupiny, z nichž jedna zvyšovala svůj výkon o 40 procent po dobu tří týdnů. Sportovci vyplňovali sérii testů týkajících se chování, zatímco vědci hodnotili míru jejich fyzického a kognitivního výkonu.
Co se ukázalo? Sportovci, od kterých se vyžadovalo větší fyzické úsilí, vykazovali větší známky únavy, a to jak fyzické, tak i kognitivní. Při testu, jehož cílem bylo zhodnotit, jak by se chovali v případě důležitých ekonomických rozhodnutí, se ukázalo, že ti sportovci, kteří byli po vysokém výkonu unaveni, byli rovněž impulzivnější: dávali přednost menšímu, ale okamžitému ekonomickému zisku před větším, na který by však museli poněkud počkat.
Tato impulzivnost má své vysvětlení. Při funkční magnetické rezonanci se zjistilo, že u sportovců, kteří vyvíjeli velmi intenzivní fyzickou aktivitu bez správného období odpočinku, se méně aktivovala laterální prefrontální korová oblast mozku než u těch, kteří vyvíjeli méně fyzické aktivity. A tato oblast mozku má klíčovou roli v kontrole impulzů, myšlení a udržování pozornosti. Je to klíčová oblast pokud jde o to dosáhnout nějakého cíle, ať fyzického či mentálního.
„My sportovní lékaři jsme vždy zaznamenávali, že u příliš sportujících osob klesá výkonnost a projevují se takové psychické problémy, jako je nespavost, nedostatek soustředění, neklid a změny v chuti k jídlu,“ říká docent Gianfranco Beltrami z Parmské univerzity a viceprezident Italské federace sportovních lékařů. „Vždy jsme se tázali, jak souvisí nadměrná fyzická zátěž s mentální únavou. Tento výzkum na to dává odpověď,“ dodává.
„Zajímavým aspektem je impulzivnost. Jsou sportovci, kteří pokračují v tréninku i tehdy, když pociťují bolest,“ říká jeden z autorů studie Mathias Postiglione. Studie ukazuje souvislost mezi fyzickým a mentálním úsilím. „Tato oblast mozku, která je aktivní při přílišném sportování, je tatáž, která je zranitelná pokud jde o přílišnou kognitivní práci,“ uvádí.
Autoři studie zdůrazňují jeden aspekt, který z výzkumu vyplynul, a to že naše priority se mohou měnit podle úrovně únavy mozku. Když činíme závažná rozhodnutí v ekonomice, právu, politice či zdravotnictví, je důležité kontrolovat úroveň únavy, protože chybná rozhodnutí v těchto oblastech mohou způsobit škodu nejen tomu, kdo je činí.
