Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

První Havlův bodyguard: V sídle Občanského fóra mi nejvíc vadili kuřáci

Magazín

  5:00
PRAHA - Jako vůbec první judista reprezentoval Petr Jákl Československo na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a po skončení sportovní kariéry v polovině 70. let se stal úspěšným filmovým kaskadérem a později šéfem Střediska vrcholových sportů, které připravovalo reprezentanty na velká utkání a závody.

Petr Jákl starší. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

‚Tady Havel, slyšíte mě?‘ Dokument nabídne nový pohled na život tehdejší hlavy státu

Zahrál si také v několika filmech, například roli rozhodčího v legendárním snímku Jáchyme, hoď ho do stroje!. Kaskadérské řemeslo po něm převzal i jeho syn Petr, který se vypracoval i na herce a režiséra.

Judo přineslo Jáklovi nejen úspěch a uznání, ale kvůli svému oblíbenému sportu skončil i ve vězení a párkrát se dostal do úzkých. Rozhodně se s ním však nenudil, a tak jedním dechem chrlí jednu vtipnou historku za druhou. A 

Václav Havel v New Yorku v roce 2006.
Václav Havel v New Yorku v roce 2006.

pár jich vytáhne z rukávu i v souvislosti s revolucí v listopadu 1989.

Ve svých sedmačtyřiceti letech se díky kontaktům mezi herci, kteří spolu se studenty stáli v čele sametové revoluce, stal na pár týdnů bodyguardem hlavní postavy tehdejší opozice. Zhruba měsíc pak stál po boku Václava Havla při těch nejdůležitějších setkáních i manifestacích – a celou dobu beze zbraně.

Jak jste se stal prvním osobním strážcem Václava Havla?
V roce 1989 jsem byl trenérem československé judistické reprezentace a 17. listopadu jsme byli na soustředění v Soulu. Tam jsme se z televize dozvěděli, co se děje doma, takže já okamžitě přerušil soustředění a prvním možným letadlem jsme se vrátili do Prahy, protože u tohohle jsem chtěl být. Nevěděl jsem jak, ale strašně jsem toužil pomáhat – třeba jako v roce 1968, kdy jsem coby reprezentant v judu dělal ochranku řediteli podniku, kde jsem po absolvování školy pracoval jako strojní inženýr.

Havel je i dnes trefou do černého. Žebrácká opera v Brně je taškařicí i mrazením v zádech

K čemu potřeboval tehdejší ředitel podniku ochranku?
Vstup vojsk Varšavské smlouvy někteří členové ústředního výboru KSČ schvalovali, jiní byli proti – jako tenhle ředitel. A protože tenkrát velmi aktivně jezdil na nejrůznější mítinky, kde horlil proti invazi sovětských vojsk, nabídl jsem se mu jako osobní strážce – nezapomínejte, že tehdy se v Československu střílelo! Jenomže on nebyl zrovna z nejchytřejších a během vystoupení v ČKD se nechal slyšet, že s reformním křídlem KSČ jdou i umělci a sportovci, jako třeba zrovna tady reprezentant Československa v judu. A ukázal na mě, který jsem stál dole pod tribunou čelem k publiku. Okamžitě se na mě zaměřily kamery, takže ve chvíli nástupu normalizace mi bylo sděleno, že ve fabrice už pro mě není místo.

Co jste šel dělat?
Měl jsem štěstí, že profesor, u kterého jsem studoval, miloval judo a hrozně mi fandil. A tak vypsal na ČVUT interní aspiranturu na kandidáta věd a přinutil mě se přihlásit. A protože jsem byl jediným uchazečem, vyhrál jsem. Další tři roky jsem proto studoval, pobíral stipendium a připravoval se na olympijské hry v Mnichově. Úspěšně jsem složil všechny zkoušky, obhájil kandidátskou práci a měl jsem být jmenovaný kandidátem věd, což obnášelo mít o čtyři stovky vyšší plat a za jménem titul CSc. 

Bývalí bodyguardi Václava Havla. Zleva: Jiří Vrbský, Petr Jákl, František Kollman a dole Milan Hofman.

Akorát měli soudruzi podmínku – vstup do komunistické strany. A to jsem odmítl, takže jsem se kandidátem věd nestal. To všechno se o mně mezi judisty vědělo, takže když jsem se v listopadu 1989 vrátil ze soustředění v Koreji, už na mě doma čekal vzkaz, že se mám okamžitě dostavit do sídla Občanského fóra. Ani jsem si nevybalil a jel jsem do Laterny magiky, kde mě Stanislav Milota (kameraman, manžel Vlasty Chramostové) a John Bok (měl v OF na starosti ochranu představitelů hnutí) požádali, zda bych se neujal ochrany Václava Havla a Alexandra Dubčeka. A já jsem rád souhlasil, protože jsem z juda znal sebeobranu, takže kdyby někdo vyskočil z davu a chtěl Havla zapíchnout, dokážu ho zpacifikovat. A tak jsem začal shánět další lidi.

Havel, Werich, Holan a další. Na diváky v nadcházející divadelní sezóně čekají známé tváře

Jak jste se coby sportovec cítil v prostředí disidentů?
V sídle Občanského fóra v Laterně magice jsem strávil hodně času a vůbec se mi tam nelíbilo. Nejvíc mi s tím svým smradem z cigaret vadili kuřáci, ke kterým bohužel patřil i Václav Havel. S tím jsem se několikrát pokusil něco udělat, ale všechno bylo marné. Strategická jednání vypadala spíš jako sešlost party v zapadlé putyce. Druhou pro mne stinnou stránkou byl naprostý chaos v jídle. 

Jedlo se, co zrovna bylo k mání, navíc jen příležitostně, což mi jako sportovci dost vadilo. A zrovna tak mi vadil nedostatek pohybu – zkrátka jsem si potřeboval občas zasportovat. Jsem totiž přesvědčen, že starořecký ideál tělesné a duševní harmonie, kalokagathia, je opodstatněný, o čemž jsem se jednou panu Havlovi zmínil v tom duchu, že kdyby třeba intelektuálové víc pečovali o svoji tělesnou schránku, byli by výkonnější i po stránce duševní. Nakonec to vedlo k tomu, že souhlasil s tím, že mu přivedu alespoň masérku, a musím říct, že se po masáži cítil velmi dobře. Tím ovšem jeho jednorázová péče o tělo skončila.

Celý rozhovor s Petr Jáklem o revolučních dnech po boku Václava Havla i vzpomínkách na judistickou kariéru si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 15. listopadu.

V magazínu dále najdete:

  • Reportáž z Teplic, kde před 30 lety proběhla předpremiéra listopadové revoluce.
  • Vzpomínky redaktorů Lidových novin na události 17. listopadu.
Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...