6. října 2009 15:16 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

ROZHOVOR: Bůh dlí v detailu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Eva Eisler | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eva Eisler | foto: Tomáš ŽeleznýLidové noviny

Eva Eisler svým ocelovým designem proslula po celém světě. S dámou břitkou jako její šperky o pravidlech newyorského ostrova, osvobození od ošklivosti a jistém mahárádžovi

Jak se stane, že žena, která žila čtvrt století v New Yorku, začne organizovat výstavy pod záštitou Evropské unie?
Myslím, že můj postoj k umění a designu je lépe chápán v zahraničí než zde. Oslovili mě přímo z kulturního oddělení Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu. Jako model pro výstavu jsem si vzala svoji zkušenost z New Yorku. New York podle mě funguje jako zmenšený model demokratického světa, kde spolu žijí lidé všech národností. Na relativně malém ostrůvku země se lidé vzájemně respektují, tolerují, soutěží spolu a obohacují se. A také vědí, že musí dodržovat základní etická pravidla – nepomlouvat, neosočovat, protože to se vždy vrátí.

V posledních letech žijete v Praze. Když jste sem začala jezdit v polovině 90. let častěji, co vás jako architektku překvapilo?
Po pádu komunismu architekti nenavázali tam, kde se přetrhla nit před druhou světovou válkou. Po sametové revoluci se pustili do podivných experimentů. Co to bylo za styl? Naštěstí mladá generace už si to uvědomila a zpětně navazuje na to, na co měli navázat starší architekti před 20 lety. Nesmíme zapomínat, že architektura je komplexní věda, která obnáší vše od počáteční kresby až po stavební a řemeslné detaily. A jak se říká, Bůh je v detailech. Mám pocit, že řemeslo se pomalu vytrácí. Proto připomínáme studentům ve škole, že je důležité řemeslo ctít, znát a zvládnout.

Ovlivňuje ta přetržená nit i vztah Čechů k designu?
Nejde jen o design, jde o společnost jako takovou, o osvícené firmy, o průmysl, o vzdělané konzumenty. Pokud se všechny složky nepropojí, vždy tu bude něco nefunkční, vždy tu budou mezery jako po chybějících zubech. Mladých talentovaných umělců a designérů jsou desítky. Ale kde jsou jejich galeristé? Kde jsou jejich sběratelé? Zdá se mi, že lidé postrádají pocit sounáležitosti a zodpovědnosti za společnost. Chtělo by to ale deset životů, abych to vše nějak dokázala sdělit, abych alespoň něco mohla ovlivnit. Měli bychom se všichni snažit o maximální kvalitu. Já osobně se snažím jít příkladem, stejně jako jdou rodiče příkladem svým dětem.

Celý rozhovor s Evou Eisler si přečtěte v magazínu


  • 1Diskuse




Najdete na Lidovky.cz