Los se jmenoval The instant game. Za jeden dolar mohl výherce v případě štěstí získat až 10.000 dolarů. Novinka vyvolala davové šílenství a její princip začali kopírovat všude po světě.
Koza vyvinul algoritmus, který zaručoval naprosto náhodný výsledek pro každou loterijní kartu, Bower zase použil své zkušenosti z marketingu, aby losy vypadaly přitažlivě a zábavně. U této "okamžité loterie" bylo pro hráče zajímavé, že výsledek jednoduché hry se mohl dozvědět ihned a nemusel čekat, jak dopadne například losování nebo sportovní utkání.
Příjmy loterie v Massachusetts se po zavedení stíracích losů raketově zvýšily a hrací karty se rozšířily i do dalších amerických států. Dnes se s losy hraje po celém světě - a to i online (1990). Stírací losy jsou přístupné, finančně nenáročné a nevyžadují žádnou speciální strategii ani znalosti. Na evropském trhu patří k nejpopulárnějším loterijním produktům. Oblíbené jsou také losy, jejichž výtěžek jde na konkrétní účel - na kulturu či sport.
Stírací losy v Česku
|