Úterý 3. srpna 2021, svátek má Miluše
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Stromy mohou vrátit do krajiny vodu a tlumit klimatické změny

Magazín

  7:00 – ADVERTORIAL
Navzdory deštivému jaru je stále tématem číslo jedna sucho a klimatické změny. Nasycení půdy vodou je podle hydrologů pouze dočasné, zásoby spodních vod se nedoplnily a v dalších letech celou republiku opět čeká boj o každou kapku dešťové vody. Za současnou situaci si podle uznávaného biologa Jana Pokorného, ředitele obecně prospěšné společnosti ENKI, může lidstvo samo. Hazarduje s vodními zdroji a vysušuje krajinu a mění klima rozsáhlým odlesňováním.

Letecký snímek z roku 2014 foto: Sev.en Energy

V historii je možné najít hned několik příkladů, kdy celé vyspělé civilizace zanikly jen proto, že nedokázaly hospodařit s vodou. Svou činností měnili lidé krajiny, zbavovali se lesů a vegetace a nakonec nedokázali ve vysušené krajině přežít. V minulosti takto zanikla Mezopotámie, civilizace v severní Africe a území střední Asie. V novověku podobně vysychá Kalifornie, od poloviny 20. století subsaharská Afrika, mění se klima v Jižní Americe, rozšiřují se letní požáry v Austrálii a letos je suché léto na Sibiři, kde se intenzivně těží dřevo.

Krajina se vzrostlými stromy a vegetací zásobenou vodou, se nepřehřívá a není...
Lékem na sucho a zvyšující se teploty je vysazování stromů a keřů do krajiny a...

„Dnes nejsou dostupné žádné záznamy měření teplot ze středověku, kdy podle výzkumů například dendrologů bylo klima celkově teplejší a koncentrace CO2 nízká. Přesto v historii zanikaly civilizace jednoduše proto, že nedokázaly nakládat s krajinou a vodou a vyschly. Tehdy, stejně jako v dnešní krajině a městech často převládala přehřátá suchá místa nad vegetací zásobenou vodou. Zbavovat se vegetace a především lesů je obrovský hazard,“ upozorňuje Jan Pokorný. 

Odlesněná krajina zbavená vegetace je dnes na velkých plochách České republiky natolik rozpálená sluncem, že se stoupající horký vzduch v horních vrstvách atmosféry spojuje s proudem ohřátého vzduchu a proudí z pevniny až nad moře. Právě těmito vzdušnými proudy naše krajina ztrácí mnoho vody. „Stejný jev zahubil už civilizace ve starověku. Tehdy se nepálilo uhlí ani ropa a nezvyšovalo se nijak významně množství CO2. Přesto se měnilo klima a krajina se lidskou činností změnila ve step a poušť. 

Španělsko přišlo o rozsáhlé lesní porosty v 16. století, stromy byly použity na stavbu lodí. Jeden kilometr čtvereční půdy uživí jen několik osob, jak populace roste, kácí a vypaluje les a získává tak další zemědělskou půdu. Další odlesňování pokračovalo s pálením dřeva pří výrobě železa a skla. Také v současné době lidé krajinu zbavují vegetace, kácí stromy a přeměňují ji na vyschlé stepy a pouště, děje se tak od poloviny 20. století zejména v Africe a Amazónii. Je krátkozraké dál hazardovat s vegetací a sucho svádět na vyšší obsah oxidu uhličitého, metanu a oxidů dusíku. Nejdůležitější je přitom množství a chování vodní páry. To přímo souvisí s množstvím vegetace v krajině, vzpomeňme na mlhu nad lesy a mokrými loukami“ uvádí Jan Pokorný.

Jan Pokorný

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., (*1946) vystudoval biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabýval se fotosyntézou a ekofyziologií vodních rostlin a revitalizací mokřadů v Botanickém ústavu ČSAV. Od roku 1998 je ředitelem ENKI, o. p. s., zaměřuje se na úlohu rostlin v distribuci sluneční energie a utváření mezoklimatu. Přednáší na PřF UK, ČZU v Praze, University Applied Sciences Turku.

Lékem na sucho a zvyšující se teploty je vysazování stromů a keřů do krajiny a ochrana již vzrostlých lesů. Vegetace se chladí výparem vody. Vodní pára se drží nad lesními porosty a vytváří vlhkou ochrannou clonu, která tlumí přicházející sluneční energii. Krajina se vzrostlými stromy a vegetací zásobenou vodou, se nepřehřívá a není tam energie, tedy síla, která žene vypařenou vodu s ohřátým vzduchem rychle do horních vrstev atmosféry a odtud pryč z kontinentu až nad moře. 

„V místech, kde roste 30 metrů vysoký les, stromy dokáží pohltit a rozložit přicházející energii ze Slunce. V lese se drží chladný vzduch, ve kterém se udržuje vodní pára. V noci a k ránu s poklesem teploty vodní pára kondenzuje. Pokud chceme uchovat vodu v krajině a ochladit klima, je nutné sázet stromy, zachovat lesy a sady,“ apeluje dále Jan Pokorný. Les je výborným pomocníkem i při snižování oxidu uhličitého, váže uhlík fotosyntézou do dřeva a listů. Stromy stejně jako ostatní rostliny krajinu ochlazují. Vodu, kterou přijímají kořeny a průduchy listů ji vypouštějí ve formě vodní páry, chladí a dokonale přitom vodu čistí. Na každou molekulu přijatého oxidu uhličitého je vyloučena jedna molekula kyslíku a odpaří se stovky molekul vodní páry.

Do krajiny severních Čech se postupně vrací stromy díky rekultivacím povrchových lomů Severní energetické a Vršanské uhelné. Na výsypkách kolem Mostu přibylo jen během loňského podzimu více než čtyři sta tisíc stromů. Za posledních několik let roste na Mostecku čtyři milióny nových stromů. Původní druhy se díky pečlivému výběru lesních hospodářů vrací do krajiny, kde od nepaměti rostly.

„Strom během slunného letního dne odpaří 100 litrů vody, a tím své okolí ochladí o 70 kWh; průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Principy jsou vysvětlitelné znalostmi fyziky základní školy: na odpaření 1 litru vody se spotřebuje 0,69 kWh sluneční energie (skupenské teplo výparu), za plného slunečního svitu přichází na metr čtverečný několik set až 1000W sluneční energie, na výpar se spotřebovává několik set wattů na metru čtverečném porostu. Proto je v lese chládek a trávník má o více než 10 oC nižší povrchovou teplotu nežli dlažba, střecha nebo asfaltový povrch. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 - 3 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší. Lednička, mraznička i klimatizační zařízení ohřívají své okolí výkonem, kterým na druhé straně chladí. Vodní pára, kterou strom vypařil, ohřívá místa chladná, na nichž se sráží. Zatímco slunečník sluneční záření pouze pasivně odráží, strom ho odráží též a navíc se chladí výparem vody přes průduchy listů, aktivně tak přetváří sluneční energii v chlad a vlhko. Máme tedy k dispozici klimatizační zařízení pro tlumení globální změny, které v nejrůznějších obměnách – od smrku, dubu, břízy, jabloně přes blahovičník, baobab po sekvoje a stromy tropických deštných lesů porostlé epifyty a liánami – může zdarma příznivě upravovat globální klima. Je-li například plocha 400m2 pokryta rostlinami a zásobena vodou, potom se podstatná část sluneční energie váže do vodní páry (například 250W.m2) a naše zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem okolo 100 kW. Činí tak nehlučně, nenápadně, za zpěvu ptáků, vůně květin a zrání plodů. Jenom za energii nutnou k provozu chladicího zařízení srovnatelných technických parametrů bychom zaplatili 3000–6000 Kč denně.“

(O efektu stromů na klima se lze snadno přesvědčit měřením intenzity slunečního záření a měřením povrchových teplot. Přístroje jsou za dostupné ceny několika tisíc korun) 

Jan Pokorný

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!