16. dubna 2012 14:30 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Lejna, bobky...Švýcaři ukazují trus všeho druhu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Trus hyeny | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Trus hyeny | foto: ČTK

ŽENEVA Výstavu, ze které se vám možná udělá nevolno, otevřelo švýcarské Muzeum přírodní historie. Expozice má název KK.ZOO a představuje všechny možné druhy exkrementů a trusu, přičemž tahákem nepochybně bude 65 milionů let starý výkal Tyrannosaura rexe.

Exponáty vystavené v muzeu mají v mnoha řečech světa mnoho rozmanitých jmen. Kravské lejno, králičí bobky, guano mořských ptáků. Mají bezpočet různých velikostí i tvarů - některé z nich jsou dokonce perfektně krychlové. A slouží k celé škále různých účelů: dají se jíst, použít jako zbraň, anebo coby prostředek posílení společenských vztahů, píše francouzský list Le Temps.

"Jakmile potlačíte prvotní nutkání ke zvracení, pak uvidíte, jak před vámi bují a kypí nový neprobádaný svět," řekl kurátor muzea Manuel Ruedi, který expozici KK.ZOO otevřel. Zkratka KK je pro slovo "caca", tedy kakání.

Sloní trus je výborné hnojivo. Zoologická zahrada v Praze ho prodávala v kbelících. 1,5 kilogramu vyšlo na 70 korun.

Výkaly jsou ve své nejbytostnější podstatě odpadem. Ale mohou být i něčím mnohem víc - a ukázat to je cílem muzea. Někteří ptáci, například kosi či drozdi, používají svůj trus, jenž je obzvláště lepivý díky konzumaci jmelí, k bombardování nepřátel, kteří se přiblíží příliš blízko k jejich hnízdům.

Aniž by to věděli, šíří další ptáci ve svém trusu semena rostlin, které požírají. A tato semena mají navíc tu výhodu, že na půdu dopadají společně s přírodním hnojivem, jež jim pomůže v růstu. A tento provázaný cyklus navíc zajistí, že potomci původních ptačích "přenašečů" budou mít opět co jíst.

Zvířata se pomocí trusu dorozumívají

U dalších zvířat fungují exkrementy jako opravdová sociální síť. Používají výkaly ke zdůraznění své přítomnosti, k vymezení teritoria anebo k hledání partnera k páření. "Lamy či velbloudi například mají společné 'latríny'," dodal Ruedi.

"Zvířata patřící ke stejnému stádu všechna vyměšují na stejnou hromadu. Jejím očicháním pak dokážou zjistit, kdo a kdy tam byl, a získat celou škálu dalších informací." Jinými slovy mohou shromáždit klíčové údaje o zdraví, sexuální připravenosti, a dokonce i "emočním stavu" svých kolegů ze stáda. "Pokud člena skupiny napadne puma, budou v jeho moči stopy stresového hormonu," vysvětlil kurátor.

Lidovky.cz, ČTK
  • 1Diskuse