Padesát let poté, co vyjel první Trabant z továrního pásu, se díky péči nadšenců a sběratelů z těchto aut stávají perfektně udržované dvoutakty.
„Jak se zdvojnásobí cena trabanta? Naplní se nádrž,“ vtipkovali Němci ještě před 15 lety. O tom, že jeden z desítek východoněmeckých „Trabi-vtipů“ už neplatí, ví své Alexander Mütze z Drážďan, majitel dvou naleštěných trabantů.
Se svým modrým kombíkem i sedanem jezdí pouze v létě a ve sváteční dny. „Oba vozy jsem koupil v 90. letech, takže jsem nemusel několik let čekat jako moji starší kolegové,“ řekl jedenatřicetiletý fanoušek trabantů. Své trabanty koupil před 13 a sedmi lety, každý zhruba za tisíc tehdejších marek (kolem 20 tisíc korun).
Mnohonásobky však investoval do jejich zvelebení, a jak tvrdí, nikdy by je neprodal. Jörg Liebchen zase zachránil v průběhu posledních 15 let hned tři trabanty z 80. let před odvozem do šrotu.
Na rozdíl od Mützeho a většiny dalších vyznavačů této značky žádný další vůz nevlastní a některým ze svých trabantů jezdí prakticky každý den.
Ačkoli se východoněmecká odpověď na populárního „brouka“ od Volkswagenu v mnoha směrech nepovedla, přesto se nyní nečekaně stala předmětem kultu a zdrojem nostalgie. Nedávno se Trabant v Německu zařadil mezi nejvyhledávanější značky zlodějů aut.
Většinu členů Trabi-klubů a majitelů těchto nepřehlédnutelných aut přivádí ke koupi především touha „mít něco jiného“. „Když postavíte můj trabant na náměstí vedle porsche, každý bude porsche ignorovat,“ řekl agentuře Reuters Michel Paech, který vlastní trabant z roku 1984. „Porsche můžete vidět denně, ale trabant ne.“
Teď však majitele trápí především nové zákony o emisích, které výrazně zdraží registraci jejich miláčků v příštím roce.
„Jak se zdvojnásobí cena trabanta? Naplní se nádrž,“ vtipkovali Němci ještě před 15 lety. O tom, že jeden z desítek východoněmeckých „Trabi-vtipů“ už neplatí, ví své Alexander Mütze z Drážďan, majitel dvou naleštěných trabantů.
Se svým modrým kombíkem i sedanem jezdí pouze v létě a ve sváteční dny. „Oba vozy jsem koupil v 90. letech, takže jsem nemusel několik let čekat jako moji starší kolegové,“ řekl jedenatřicetiletý fanoušek trabantů. Své trabanty koupil před 13 a sedmi lety, každý zhruba za tisíc tehdejších marek (kolem 20 tisíc korun).
Mnohonásobky však investoval do jejich zvelebení, a jak tvrdí, nikdy by je neprodal. Jörg Liebchen zase zachránil v průběhu posledních 15 let hned tři trabanty z 80. let před odvozem do šrotu.
Na rozdíl od Mützeho a většiny dalších vyznavačů této značky žádný další vůz nevlastní a některým ze svých trabantů jezdí prakticky každý den.
Ačkoli se východoněmecká odpověď na populárního „brouka“ od Volkswagenu v mnoha směrech nepovedla, přesto se nyní nečekaně stala předmětem kultu a zdrojem nostalgie. Nedávno se Trabant v Německu zařadil mezi nejvyhledávanější značky zlodějů aut.
Většinu členů Trabi-klubů a majitelů těchto nepřehlédnutelných aut přivádí ke koupi především touha „mít něco jiného“. „Když postavíte můj trabant na náměstí vedle porsche, každý bude porsche ignorovat,“ řekl agentuře Reuters Michel Paech, který vlastní trabant z roku 1984. „Porsche můžete vidět denně, ale trabant ne.“
Teď však majitele trápí především nové zákony o emisích, které výrazně zdraží registraci jejich miláčků v příštím roce.
