Slovo s praslovanskými kořeny znamenalo „dobu vhodnou k oslavám“ a jeho původ naznačuje, že taková doba nastává vždy po roce – v tomto významu se udržel god například v ruštině. Právě proto dnes máme kromě vánočního hodu i hod velikonoční anebo výroční hody vůbec.
Pod slovem hodovat si pak automaticky představíme spoustu svátečního jídla a pití, protože to nedílně patří ke způsobu, jakým svátky oslavují lidé všech věků. Zatímco hod je ryze slovanský, slovo Vánoce má germánský původ: název svátků se odvozuje od staroněmeckého wînnahten čili posvátné noci.
Jak to bylo s narozením Páně, o tom se dočteme v evangeliu podle Lukáše.
