Vypěstujte si vlastní růžičkovou kapustu. Kdo jednou ochutná domácí, už si ji nikdy nekoupí

Vybírat se dají odrůdy dle odolnosti zimě a chorobám nebo dle barvy a velikosti růžiček. Je to košťálovina vyžadující 1. trať. Potřebuje hodně živin, ale nesmí se přehnojit (například moc čerstvého hnoje), jinak vytváří málo pevné růžičky a moc listů. Předpěstování a výsadba je možné stejně jako u hlávkového zelí. Výsadba sazenic je běžná od května, nejpozději vysadit na záhony ji lze do poloviny června, aby stihla dorůst. To platí i pro běžnou hlávkovou kapustu, které se zde nijak zvlášť nevěnujeme, protože ji vlastně moc nepotřebujeme. Ostatní košťáloviny nás plně uspokojují a jsou snazší na pěstování.

Růžičková kapusta je výbornou následnou plodinou po raných bramborách a hrášku nebo bobu (po luštěninách, které dávají dusík do půdy, jí stačí 2. trať). Obojí by mělo do půlky nebo konce června ze záhonu zmizet. V tom případě je ale nutno s tím počítat a brambory nebo hrášek se snažit pěstovat co nejčasněji. Kdyby se to nestíhalo, sazenice růžičkové kapusty můžeme na týden až dva přesadit do velkých květináčů, než dosklízíme předplodiny a bude pro ně místo. Držet moc dlouho přerostlé sazenice čehokoliv v malém květináči nebo sadbovači vede k jejich zakrnění a horšímu růstu.

Také můžeme prioritně na záhonu uvolnit jen hnízda pro sazenice kapusty a zbytek předplodin ještě může chvíli zůstat. Hnojení nejen kapusty, ale všech hladových košťálovin, můžeme zajistit i přiléváním ředěné rostlinné jíchy (zákvasu) ke kořenům nebo přidáváním kompostu (třeba i vermikompostu) pod mulč kolem rostlin během sezony. Dělá to divy s růstem a výrazně to rostlinám zvyšuje zdraví a odolnost. 

Také jícha z drůbežího trusu, dostatečně ředěná, je superhnojivo. Koncem srpna nebo v září vyřízněte růžičkové kapustě terminální výhon (ten se dá upravit a sníst jako kapusta), aby se růžičky lépe vyvíjely. Pokud máme větrné stanoviště, je dobré velké rostliny vyvázat k opoře, aby se v průběhu deštivého podzimu nebo v zimě nevyvrátily a nepoškodily si tak kořeny. Také občas odtrháváme či stříháme boční velké listy, postupně odspodu nahoru, aby na růžičky šlo více slunce. Spodní listy často i žloutnou a odpadávají samy od sebe, je to přirozené.

Zelenina z ekozahrady V knize Zelenina z ekozahrady se dozvíte se, jak vybudovat harmonický plodící ekosystém (od dvou záhonů až po velké záhonoviště), jak do něj kromě celoročně dostupné a zdravé zeleniny začleňovat také bylinky, okrasné trvalky, vodní záhony, letní kuchyni, ochranné zídky nebo venkovní koupací vanu. Objevíte zároveň hojnost možností, jak svou úrodu chutně a snadno zpracovávat v kuchyni.