Pondělí 7. října 2024, svátek má Justýna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

10 rad, jak založit komunitní zahradu ve městě. Čím se řídit při výběru místa a proč pozvat sousedy?

  5:00aktualizováno  6:13
Jednou se probudíte a zjistíte, že čas na založení městské nebo komunitní zahrady či alespoň sousedského záhonku právě uzrál, protože balkon je vám už opravdu malý a potkávat se se sousedy vám dělá radost. Přemýšlíte, jak na to a na co všechno myslet, aby se první nadšení nerozplynulo jako ranní mlha nad komunitní zahradou.

Bylinky foto: Kokoza

Poskládali jsme dohromady zkušenosti z různých zahrad a záhonků, abyste mohli nejen přemýšlet, ale také začít a vylaďovat detaily s co největší radostí. Pro jednoduchost je všechno nejprve shrnuté ve startovacím desateru, ve kterém můžete hledat rychlou inspiraci každý den.

Najděte si prostor

Zní to banálně, ale najít ten správný prostor pro zahradu ve městě může být oříšek. Možností je sice poměrně dost, ale některá místa skýtají určitá úskalí. Hledejte prostor dobře dostupný, se zdrojem vody a případně i dalších energií, které se mohou hodit. Na velikosti nezáleží, ale myslete na umístění pozemku ve vztahu ke světovým stranám a na jeho zastínění. V neposlední řadě hledejte vstřícného majitele, který pro vás bude partnerem.

Rajčata

Rozhlédněte se kolem sebe, místo by mělo být v blízkém dosahu, ideálně tak 10 minut od všech zahradníků, abyste měli čas se tam potkávat co nejčastěji. Prostor by měl být dobře dostupný, ideálně oplocený. Ale i pozemky neoplocené mohou skvěle fungovat, pokud na ně koukáte třeba přímo z okna. Myslete i na již zmíněné umístění ve vztahu ke světovým stranám a zastínění. Pokud si chcete vypěstovat spoustu rajčat a cuket, určitě musíte mít osluněnou část, salátům je zase dobře trochu ve stínu. Důležitý je zdroj vody (ať žije dešťovka!) a případně i dalších energií, pokud je budete potřebovat.

Najděte lidi

Bez parťáků to v zahradě nepůjde. Dlouhodobě se ukazuje, že ti největší „držáci“ jsou lidé, kteří bydlí, co byste okurkou dohodili… Bez prvotního nadšení a touhy to samozřejmě nejde, ale sami všechno zvládnete jen na začátku a i tak je lepší symbióza víc lidí.

O tom mohou zakladatelé zahrad vyprávět. Podívejte se po okolí, zkuste rozhodit dotazníky, zeptat se na sociálních sítích nebo oslovit Kokozu. Nejlepší bude, když zahrada začne vznikat už společně, lidé pak mají větší chuť do zahrady chodit, protože je „jejich“. Když bude mít zdravé jádro alespoň 3 parťáky, je to skvělý začátek, ale rozhodně se snažte už zpočátku zapojovat i ostatní zájemce, ať zahradu vyšlechtíte co nejdříve k radosti všech. Prostě ve dvou (v tomto případě alespoň ve třech) se to lépe táhne!

Jahody

Spolupracujte

Zahrad kvapem přibývá a je osvěžující potkávat se i s ostatními městskými zahradníky. Minimálně jedno společné téma vždy najdete. Věříme v synergickou spolupráci a v to, že i s firmami nebo úředníky se dají hledat možnosti spolupráce a vzájemné podpory. Na začátek je potřeba především mít chuť. Dobrovolníci z okolních firem mohou pomoci s rekultivací místa a na oplátku si pak třeba vypěstují bylinky na záhoně.

VÍCE O ZAHRADNIČENÍ A PĚSTOVÁNÍ SE DOČTETE V NOVÉM SERIÁLU

Pozvěte sousedy

Pěstování v městských a komunitních zahradách je prostředkem pro setkávání, a proto k nim patří různé sousedské a společenské akce. V posledních letech rostou jako houby po dešti. Pozvěte sousedy na mezinárodní svátek sousedů, Restaurant day, festival Zažít město jinak, oslavy Dnů země, Mezidvorky, Nuselské dvorky, Kladenské dvorky nebo jen tak... Příležitost se najde každý den. Můžete třeba oslavit úrodu, sousedům něco uvařit či upéct, pustit si film, ukázat umělecká díla, poslechnout si poezii nebo zorganizovat Den dětí.

Není zahrada bez kompostu

Víte, že až zhruba 40 % vašeho domácího odpadu tvoří bioodpad? Nezapomeňte tedy na kompostér. Bez kvalitního kompostu není půda kompletní a doplatí na to vaše úroda a z dlouhodobého hlediska i celá planeta. Materiálu do kompostéru je na zahradě dost, ale můžete přihodit i organický materiál z domácností zahradníků a lidí z okolí zahrady. A obzvlášť v období sucha oceníte kvalitní půdu s dostatečným podílem humusu.

Pěstujeme ve městě

Jakmile začnete pěstovat, zjistíte, že nesmí zůstat ani slupka nazmar. V městských zahradách bývá často špatná půda, kterou musíte pro pěstování zrekultivovat – buď budete pěstovat ve vyvýšených záhonech, nebo přímo v půdě, ale v každém případě se vám kompost hodí. A čím dál tím víc lidí z měst se ptá, kam mohou dávat organický odpad ze své domácnosti, a to je ideální příležitost, jak nalákat další sousedy.

Jedno rajče není neúspěch

Pěstování ve městě přináší aktivní trávení volného času a součástí úrody jsou především zážitky, vztahy a nová dobrodružství. První sklizeň čítající kusy nebo gramy se rozhodně počítá. Kdo ochutnal rajčata a bylinky z vlastní zahrady, balkonu, terasy nebo záhonku v komunitní zahradě, dá nám jistě za pravdu. A znáte to, s jídlem roste chuť. Většina městských zahradníků neočekává velkou úrodu, jen pár komunitních zahrad cílí na opravdovou soběstačnost (například Kuchyňka nebo KomPot). Nejdůležitější je potkávat se a v pěstování si nechat poradit od zkušenějšího souseda.

Vzdělávejte (se)

Sezona je v plném proudu, ostatní zahradníci jsou prima a pivo v členském bistru už jste mnohokrát otestovali, ale na záhoně vám zatím vyklíčila jenom řeřicha a materiál na výrobu kompostéru už čeká dva měsíce ve sklepě? Mnoho zahrad organizuje různé workshopy a kurzy, najděte si čas a vyrazte se dozvědět něco nového. Můžete sdílet svoje zkušenosti, ale hlavně se vyhnout chybám, které mohou každého začátečníka potkat.

Papriky

První krok k soběstačnosti

Pěstování vlastního jídla ve městě je možné, zažíváme to na vlastní kůži. Komunitní zahrada však ve většině případů není spolehlivým zdrojem ovoce a zeleniny, který by nasytil rodinu po celý rok. Založte s ostatními pěstiteli skupinu komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) a přísun zeleniny zajistí spřízněný zemědělec ze sousedství. Můžete se připojit k již fungujícím skupinám, které najdete na mapko.cz. Pokud nejste tak odvážní se pustit do KPZ, můžete zkusit i Scuk.

Spočítejte to

Nadšení je na začátku důležité, ale z něčeho je potřeba zaplatit první investice, nájem pozemku nebo vybavení. I ti, kteří mají v rámci projektu zodpovědnost, by měli za svou práci dostat odměnu. Členské příspěvky, sponzorské dary, obecní i státní granty a dotace nebo vlastní podnikání. To jsou různé možnosti, jak postavit zahradu finančně na nohy. Záleží na tom, s jakým cílem zahradu zakládáte. Druhá sezona bude výzva. Když zapojíte šikovné sousedy, můžete ušetřit na části vybavení, jako jsou záhony nebo zázemí.

Kniha Pěstujeme ve městě vás provede teorií i praxí zakládání sousedských záhonků nebo i celých komunitních zahrad.

Inspirujte ostatní

Pěstujete a kompostujete ve městě? Pište o tom. Mluvte o tom nahlas. Uspořádejte v zahradě akci. I to je způsob, jak přilákat další zájemce a rozšířit počet zahrad, objem lokální zeleniny, počet sousedských setkání nebo objem bioodpadu z města, který neskončí na skládce. A čím víc nás bude, tím lépe porostou zahrady další.

Autor: