S rostoucími teplotami by měl počítat každý, kdo se rozhodne pro stavbu domu. To nejmenší, co může udělat pro větší komfort svůj i dalších obyvatel nemovitosti, je zelená střecha. Pokud si kromě ní zvolí také materiál, který do sebe netáhne teplo a nevytváří tak tepelné ostrovy, přispějete k tomu, že se v podkrovních pokojích bude žít mnohem lépe.
„Oteplování měst můžeme zastavit dvěma principy: jednak že budeme stavět z CO2 neutrálních materiálů, ale také tím, že budeme stavět správným způsobem,“ uvedl pro server Lidovky.cz Ondřej Chybík, zakládající architekt ateliéru Chybik+Kristof Architects & Urban Designers. Při volbě materiálu je proto podle něj nejideálnější dřevo, které získává zápornou uhlíkovou stopu už během svého růstu, jelikož produkuje kyslík a spotřebovává právě oxid uhličitý.
Přestože by mohl někdo namítat, že dům s dřevěnou konstrukcí nevydrží tolik jako betonový, dnešní způsoby ošetření již dokáží dostat trvanlivost dřeva na úroveň mezi ocelí a betonem. Současné metody nevíc umožňují stavbu s dřevěnou konstrukcí i u výškových budov. „Pokud začneme domy stavět ze dřeva, tak jsme globálně schopni uhlíkovou stopu poměrně výrazně snižovat, a tím přispívat ke zploštění křivky globálního oteplování,“ míní architekt.
Zajímavým materiálem pro stavbu je i beton. I když je jeho uhlíková stopa vyšší, musí se kalkulovat s tím, že se jedná o trvanlivý materiál. V tomto případě se dá tedy mluvit o jakémsi postupném odbourávání CO2. Jinými slovy, čím déle dům stojí, tím menší má negativní vliv na životní prostředí. Pro to je obrovskou zátěží, pokud se každých 40 let domy bourají a nahrazují novými.
Urbanistické přešlapy v Praze
|
Současní architekti také kalkulují s tím, jakým způsobem se materiál zpracovává, jak daleko se dováží a řeší i to, co se s ním stane, až doslouží. Prototypem objektu, který neskončí rozebraný na malé součástky v kontejnerech, je například Manifesto Smíchov, který dvojice z brněnského ateliéru projektovala. „Je to jednoduše přenosná konstrukce. Nemám totiž rád, když se věci vyhazují. Proto až splní svou funkci, je u Manifesta na Smíchově možné ho jednoduše přesunout jinam. Moduly se ‚opráší‘, ale rozhodně nepůjdou do šrotu,“ uvedl architekt Chybík pro Lidovky.cz.
Dalším významným příspěvkem pro životní prostředí obecně a snížení teplot ve městech jsou již zmíněné zelené střechy. Taková střecha má „chytrých“ funkcí totiž hned několik: jednak funguje při zadržování vody, jelikož má na sobě vrstvu substrátu, který vodu pojme a pak ji nechá postupně odpařovat, čímž napomáhá ke zchlazení prostředí. Pokud je na dům použita střecha klasická, voda z ní jednouše steče do kanalizace a její využití je nulové. Kromě toho zelená střecha v létě přispívá k biodiverzitě prostředí a vytváří komfortnější bydlení i pro obyvatele domu.
Podkrovní místnosti, ve kterých je v létě pod běžnou střechou k nevydržení, se pak díky naakumulované vodě nepřehřívají, a navíc se zeleň, na rozdíl od asfaltu, nepřehřívá. Nejedná se přitom o luxus, který by si mohli dovolit jen ti nejbohatší. „Zelená střecha jednoznačně přispívá ke kvalitě života v prostředí. Myslím, že je to věc, která by se měla dávat na veškeré nové projety. Není to nijak drahé řešení, zato velmi funkční,“ uvedl Chybík.
Funkční stavby v praxi
Mezi stavby, které se řídí principy, jež přispívají k udržitelnosti a zároveň většímu komfortu jejich uživatelů, patří například zatím pouze naprojektovaný kancelářský dům Lesů České republiky. „Je to architektonická exprese toho, jak by se měly kancelářské domy stavět, a proto věříme, že projekt dokončíme,“ řekl brněnský architekt.
Na dům, jenž je vyprojektován na okraji Hradce Králové, bylo použito maximum dřeva, které česká legislativa povoluje. Zároveň je jeho půdorys navržen tak, že mezi „prsty“ ve kterých jsou umístěny kanceláře, je zeleň, jež přitahuje les kolem až do nitra domu. Stín vytváří příjemnější prostředí a tím vzniká i vhodné mikroklima. V létě by tedy zaměstnanci nebyli odkázáni pouze na výkonnou klimatizaci, ale k zajištění přísunu čerstvého vzduchu by stačilo otevřít okno.
Trendy se však stále mění a o formu chytrého bydlení jeví zájem čím dál větší množství lidí. Ti si nechtějí užívat funkčního bydlení jen v práci, ale i doma. Právě jim má splnit přání projekt s názvem Zdravé bydlení.
Důraz klade mimo jiné na speciální střechy, které přitahují množství hmyzu a vytváří biodiverzní oblast. Vedle toho plní funkci tepelné izolace, ochrany před hlukem, sněhem i vodou, stíní a zadržují vodu, fungují jako čistička vody a zároveň na nich majitelé mohou udělat zahradu nebo terasu.
Zkosená střecha se zahradou zároveň chladí to, co je pod ní, a dům se díky svému tvaru i přirozeně odvětrává. „Nabouráváme základní paradigma o tom, jak se má bydlet. Není to ale proto, že bychom chtěli vytvořit něco krásně nového, ale protože zapracováváme nové funkce, které předchozí domy neměly,“ uvedl Chybík.
Není zeleň jako zeleň
Parky plné stromů, květin a živočichů, které budou moct lidé využívat k volnočasovým aktivitám, jsou dalším bodem, jenž přispívá ke kvalitnějšímu životu ve městech.
Není však zeleň jako zeleň. Podle Chybíka není cílem vysázet namátkově co nejvíc stromů nebo vytvořit po celém městě miniaturní části parků. Naopak, funkční podle něj mohou být pouze kvalitní, rozsáhlé městské zeleně, nebo stromořadí v ulicích. Ty, stejně jako zelené střechy, pomohou odbourat tepelné ostrovy, které se ve městech vytváří.
Tím se dostáváme opět k volbě materiálů: beton nebo ocel přes den nasávají sluneční teplo, které pak vyzařují celou noc. A město nemá potřebný čas zchladit se dřív, než nastane nový den.
Právě parky, jejichž teplota nikdy nevystoupá na tak vysoké hodnoty jako v případě betonových objektů nebo běžných střech, představují způsob, jak těmto tepelným ostrovům zabránit. „Jde o to, abychom se zdravým selským rozumem vytvořili kvalitní zeleň, do které se budou lidé rádi vracet,“ uzavřel brněnský architekt.