Pokud chcete zhubnout a zbavit se několika kilogramů, pouze pohybem to nezvládnete, upozorňuje Pavel Suchánek, nutriční specialista ze sítě výživových poraden Fitbee a nutriční poradce české fotbalové reprezentace. „Bez zásahů do jídelníčku úspěch mít nebudete.“
Podle něj je vhodné si zapisovat jídelníček. Krom velikosti porcí totiž také zjistíme, zdali nám v jídelníčku nechybí vitaminy proti únavě a zejména bychom měli mít dostatek bílkovin na podporu stavby svalů a tím i rychlosti metabolismu. „Častou chybou je, že v rámci redukčního jídelníčku chybějí nebo přebývají živiny. Například chybí ovoce nebo mohou přebývat škroby z pečiva či těstovin,“ říká doktor Suchánek.
Pozor na jo-jo efekt
Každý nehubneme stejně. Záleží na věku, pohlaví a zdravotním stavu. Pokud je člověk mladší, většinou díky rychlému metabolismu stačí drobné úpravy v jídelníčku a mírné navýšení pohybové aktivity. Čím je člověk starší, tím pečlivějším musí být ve sledování jídelníčku a v jeho pravidelnosti.
Diety mohou ohrozit zdraví. Raďte se s lékařem a nepodceňte podporu přátel |
„Starší člověk má rychlost metabolismu nižší a bude mu trvat déle, než se změny v jídelníčku a v pohybové aktivitě projeví v tělesném složení, tedy v poklesu tělesného tuku. Trvá poměrně dlouho – týdny –, než se změna v jídelníčku projeví. Většinou se první větší měřitelné změny objeví asi po třech týdnech až měsíci,“ vysvětluje Pavel Suchánek.
Proto také lidé často podléhají rádoby jednodušším a rychlejším řešením, která jsou k mání třeba na webu. Ta jsou ale podle doktora Suchánka velmi riziková, protože pokles hmotnosti neříká nic o tom, co jsme vlastně zhubli. Zda to místo tuku není jen voda a svalová tkáň. „Pokles hmotnosti z těchto složek vede k velkému riziku jo-jo efektu, tedy opětnému nabrání kilogramů. Pak má člověk větší podíl tělesného tuku, méně svalů – pomalejší metabolismus a zejména pak více takzvaného vnitrobřišního tuku. Ten je velmi rizikový a odpovídá za spoustu zdravotních komplikací. Je totiž spojen se stresem. Špatně nastavený redukční jídelníček je pro tělo velmi stresující, a tedy ve výsledku zdravotně rizikový,“ varuje Pavel Suchánek.
Zásady správného stravování
|
Děti potřebují pohyb
Děti mívají rodiče jako vzor. Pokud hubne máma, rozhodne se hubnout i dcera, ačkoli je třeba ještě dítě. „Právě u dětí se zásadní omezení nedoporučují. Pokud hubnout potřebují, jde se u nich nejprve cestou kontroly jídelníčku – kolik v něm čeho přebývá. A pak se stejně tak kontroluje, zda v jídelníčku něco nechybí, zejména bílkoviny, vitaminy, minerální látky a další živiny. U dětí se upírá pozornost zejména ke zvýšení pohybové aktivity, nastavení její pravidelnosti a dostatečné intenzity. Můžeme u nich ještě počítat s růstem nebo i s růstovým skokem. Ten u dospělých již není možný, a tak je nutné zpřísnit jídelníček a zvýšit pohybovou aktivitu,“ přibližuje doktor Suchánek.
Budoucí mámy a pacienti
U těhotných žen a nemocných ale platí pro tělesnou hmotnost podle doktora Suchánka zásadně jiná pravidla. U těhotných se sleduje množství živin, aby něco nechybělo, zejména kyselina listová a tuky z mořských ryb. Ale výrazné omezení energie se nedoporučuje. „Doporučený nárůst hmotnosti v těhotenství se pohybuje okolo 14 až 16 kilogramů, pokud má žena na začátku těhotenství optimální hmotnost. Vstupuje-li do těhotenství s nadváhou, je doporučený nárůst hmotnosti v těhotenství nižší, mezi pěti až osmi kilogramy. Doporučení, o kolik by měla hmotnost maximálně vzrůst, je zejména v rukou ošetřujícího lékaře, který má přehled o zdravotním stavu těhotné ženy. Ten případně dělá doporučení ke změně jídelníčku spolu s nutriční terapeutkou,“ dodává Pavel Suchánek.
U nemocných je to podle něj velmi podobné. Opět se kombinuje doporučení lékaře spolu s doporučením nutričního terapeuta. „U některých onemocnění je nutná redukce tělesné hmotnosti, u jiných, například u dny, vyřazení některých potravin.“
Špatní internetoví rádci
Na internetu se dočteme nejrůznější návody, jak zhubnout, diety a doporučení. Některé jsou ale vyloženě škodlivé a nezdravé.
„Podle mne je velmi riziková detoxikace, stejně tak jsou hodně rizikové i sacharidové vlny nebo velmi přísná ketogenní dieta. Možností je spousta a nesmyslů hromada. Neexistuje například důkaz o vlivu krevních skupin nebo stejně nesmyslná je dieta proti překyselení. Taky makrobiotika, frutariánství a podobně. Hodnotím je jako zdraví ohrožující přístupy ke stravování. Makrobiotika sice vychází z filozofického podkladu, ale ten je relativně mladý a kombinuje pohledy z čínské medicíny a dalších oblastí. Pro děti je makrobiotické stravování velmi nebezpečné a totéž platí pro frutariánství,“ varuje doktor Suchánek.
Vegetariáni, vegani a fotbal
Vegetariánství je podle jeho slov zejména pro dospělé poměrně velmi zdravý způsob stravování.
„Jestliže jsou vegetariáni pečliví v kombinování potravin, v podstatě může jít o velmi prospěšné stravování. Snižuje se riziko nádorových onemocnění, vysokého krevního tlaku nebo vysoké hladiny cholesterolu a prodlužuje se průměrná délka života,“ hodnotí doktor Suchánek.
U veganství to je již podle něho trochu složitější. Veganům hrozí nedostatek vhodných aminokyselin, železa, vápníku a dalších složek výživy, a proto se jim doporučuje spolupracovat s nutričním terapeutem. Výběr potravin je u nich totiž dost omezený a je nutné být velmi pečlivý ve sledování jídelníčku a jeho sestavování, neboť jim hrozí velmi podstatný nedostatek nezbytných živin.“
Pavel Suchánek je také nutričním poradcem našich fotbalových reprezentantů. Fotbalistům doporučuje hlavně stravu pravidelnou a bohatou na bílkoviny, zejména na mléčné výrobky, nikoliv jen mléko. O správnosti doporučeného jídelníčku nedávno referoval například fotbalový útočník Antonín Barák – měl předepsány ryby, brambory, rýži, co nejvíc zeleniny a ovoce. Shodil za několik týdnů pět kilo tuku. „Sám intenzivně sportuji a stravuji se podobně,“ uzavírá doktor Suchánek.
