Podle profesora Vojtěcha Thona, imunologa z brněnského centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a imunologické ambulance AKIMED, jsou alergie a onemocnění covid-19 naprosto odlišné procesy.
„U alergiků může jít také o zánět na sliznicích, ale nejsou to choroby, které by vedly k poruchám krevního srážení a k hyperkoagulaci, tedy vzniku krevních sraženin. K nim při onemocnění covid-19 dochází, protože bývá poškozena výstelka cév pacienta,“ vysvětluje. „U alergika je důležité, aby byl na sezonu dobře zaléčen a připraven.“
Vojtěch Thon připouští, že infekce dýchacího traktu virem SARS-CoV-2 může zhoršit alergické projevy například u astmatiků. „Ale to se stane i při jakékoli jiné infekci,“ říká imunolog. „Nedá se to vyloučit. Ale rozhodně se nedá říct, že by alergici potřebovali vakcínu proti čínskému viru dřív než lidé vážně nemocní obezitou, nadváhou, neléčenou cukrovkou nebo onemocněním kardiovaskulárního aparátu včetně vysokého krevního tlaku.“
Kde je moderní život, tam jsou alergie, říká imunolog |
Imunolog doporučuje očkovat zmíněné skupiny nejdříve. Kromě nich mají podle Thona samozřejmě dostat přednost i lidé v seniorském věku, u nichž se uvedená onemocnění vyskytují častěji. „Pokud by byl dostatek vakcín, mělo by se začít očkovat už od 65 let,“ říká profesor.
Příprava na pylovou sezonu
Známý brněnský imunolog doporučuje uplatnit v Česku podobný přístup jako ve Velké Británii, tedy nejprve podat jednu dávku vakcíny pokud možno co největšímu množství lidí, kteří jsou v ohrožení. Již jedna dávka aktivuje imunitní systém, významně snižuje nutnost hospitalizace a brání úmrtí.
Alergiky by jejich lékaři měli intenzivně připravit na sezonu i na možné onemocnění covidem-19. Některé z léků, které může lékař použít, mírní alergické projevy i rozvoj zánětu u covidu-19.
Profesorka Sunetra Guptová, epidemioložka z Oxfordu, společně s americkými imunology koncem roku prohlásila, že vakcinace stačí právě jen pro nejohroženější, ostatní se bez ní obejdou. „Profesorka Guptová říká to, co je naprosto jasné, tedy že je důležité se v léčbě preventivně zaměřit na populaci, která je kvůli covidu-19 ve smrtelném riziku a může zemřít. Správně musíme rozlišovat mezi infekcí virem SARS-CoV-2 a onemocněním covid-19,“ vysvětluje Vojtěch Thon.
Sliznice jako brána nemoci
Infikovat se totiž může každý, ale onemocnění zpravidla „nasedá“ na jinou nemoc, kterou člověk trpí, odborně se tomuto procesu říká oportunní infekce. „Vstupní branou infekce je zde sliznice dýchacího traktu,“ popisuje imunolog. „Může se tak rozvinout proces, který vede až k poruchám krevního srážení z důvodu porušené funkce slizniční bariéry, také mezi plicními sklípky a kapilárami, které zajišťují přenos kyslíku do celého organismu v rámci krevního oběhu.“
Výsledkem zmíněného procesu může být podle Thona zaklínění drobného kousku krevní sraženiny v některé z cév v mozku, plicích či srdci. Vmetku se cizím slovem říká embolus a ucpání krevního řečiště pak embolie. Může mít fatální následky.
Alergie a vakcíny
„Krátce řečeno, lidský organismus může na čínský virus reagovat přemrštěně, druhá fáze onemocnění se pak podobá autoimunitní reakci, která může být pro člověka nebezpečná. Proto ji paradoxně musíme brzdit, a pak máme šanci ten proces zvládnout,“ vysvětluje Vojtěch Thon. Aktivní prevence včetně vakcinace by podle jeho slov proto měla být zaměřena na populaci, která je nejvíc v ohrožení života.
Zranitelná populace
Stejně tak by měli být zachyceni a izolováni takzvaní superpřenašeči, aby se infekce dále nerozšiřovala. „To se nepodařilo zvládnout u nás, ale ani jinde na světě,“ hodnotí Vojtěch Thon. „Kdyby se to povedlo, mohla se zachránit nejen nejzranitelnější část populace, ale také společnost jako celek.“
Vakcína chrání před rozvojem onemocnění, nikoliv před vlastní virovou nákazou. „Jde o to, jak infekci zvládneme,“ vysvětluje imunolog Vojtěch Thon. „Když už jsme onemocnění prodělali, pak další útok viru obyčejně zvládáme dobře. Když dostaneme vysokou dávku, můžeme onemocnět. Záleží na tom, kolikrát už jsme se s virem setkali a jsme-li tedy dostatečně imunní. Platí zde zásada, čím víc lehčích setkání s virem, tím je imunitní odpověď účinnější.“
Imunitní paměť
Někteří odborníci tvrdí, že nás i lehké vystavení viru imunizuje a že jsme ho už všichni museli několikrát podstoupit, pohybujeme-li se občas mezi lidmi, což je pro většinu z nás asi nezbytné i během pandemie. Mohlo se to projevit bolestmi hlavy, pokašláváním a zvýšenou teplotou. Po několika dnech to přejde. Podle profesora Thona mohla právě tímto způsobem u nás vzniknout imunita proti covidu-19.
„A pokud byly ve hře i bariérové prostředky, například roušky, pak jsme možná dostali určitou dávku viru, ale ta byla redukována,“ vysvětluje imunolog. „Pro trénink dobré paměťové reakce našeho imunitního systému je skutečně vhodné setkávat se vícekrát s malými dávkami viru, než bojovat s velkými dávkami od superpřenašečů. Je to vlastně stejné, jako když se narodí dítě a setkává se s dalšími a dalšími infekcemi a pak v pozdějších letech žije ze své imunitní paměti.“
SARS-CoV-2 je druh koronaviru, který je pro člověka nový a teprve se do naší imunitní paměti zapisuje. Dospělí lidé se ale už podle Vojtěcha Thona setkali s ostatními druhy lidských koronavirů a to je velkou výhodou při vakcinaci. V tom případě totiž pro nás není SARS-CoV-2 úplnou novinkou.
Všichni jsme tedy trochu připraveni předem, a i proto už jedna dávka vakcíny může fungovat. Profesorka Guptová z Oxfordu tvrdí, že podobnou „přirozenou“ imunitu má až 30 procent lidí. Také podle imunologa Thona jsme ve dvojciferných procentních číslech, protože virová nálož v naší populaci je velmi vysoká.
„Měl jsem v ambulanci rodinu, matka byla pozitivně testovaná, její partner též,“ vypráví profesor Thon příběh z vlastní imunologické praxe. „Byli tam s dětmi a hygienici, ač je netestovali, řekli, že je jasné, že covidem prošli všichni. Řada lidí také infekci prodělala bez klinických příznaků. Nebo skutečně jen s velmi malými obtížemi. Mnohdy se tedy ani nešli testovat a zůstali sami dobrovolně v karanténě.“
