Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky každý nemocný stráví léčením ročně sedmdesát dní. Nemoci pohybového aparátu si dlouhodobě udržují druhé místo v příčinách pracovní neschopnosti, narůstá však jejich procentní podíl.
Zatímco v roce 1997 zaujímaly necelých 14 procent, v roce 2013 to už bylo skoro 18 procent. „Konzervativní léčba zad patří dlouhodobě mezi top 5 nejčastějších hospitalizačních případů,“ uvádí Eva Brožíková ze Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Široká škála bolestí všechmožných částí pohybového ústrojí je jednou z vůbec nejrozsáhlejších skupin problémů, s nimiž se pacienti na lékaře obracejí.“
V mládí pozor na stravu
Na špatné kondici našich zad se podepisuje množství obecně známých faktorů – některé ovlivnit dokážeme, jiné nikoli. Děti jsou čím dál tím vyšší a těžší, aniž to kompenzují zátěží, která umožní, aby se vytvořilo kvalitní vazivo. Špatné držení těla je špatný životní návyk, na kterém se nepřímo podílí i výchova v rodině a vliv okolí.
Jak se bránit bolestem zadBolest svalových úponů Bolesti v oblasti pánve Osteoporóza Bolest v bederní oblasti Artróza Pohmožděniny a natažení šlachy Problémy s ploténkami |
Na potížích se zády a klouby se podepisují také špatné stravovací návyky. Na jedné straně nedostatek živin, které posilují pohybový aparát, na druhé straně přemíra solí. Pokud lidé už v období vývoje, který u pohybového ústrojí trvá až do dvaadvaceti let, nedají tělu látky, které jsou základním stavebním materiálem pro kostní skelet–minerály, vitaminy a želatinu – je oslabené, což se v pozdějších letech projeví bolestmi.
Dospělá populace si ničí páteř sezenímna ergonomicky nevhodných židlích, před výškově nevhodně nastaveným monitorem počítače. Klíč ke svému zdraví a kondici ale většina z nás drží ve svých rukou.
Nejlepší prevencí a zároveň léčbou bolesti zad je systematické posilování svalů, které mají největší tendenci k ochabování, např. břišní, hýžďové a mezilopatkové svaly, a protahování svalů, které mají sklon ke zvýšenému zkracování, což jsou trapézové, prsní svaly, extenzory – vzpřimovače zad – a flexory – přitahovače kyčlí. Nesmíme zapomenout na posilování svalů svalového korzetu, které slouží jako opora páteře.
„Smyslem cvičení je vrátit tělu harmonii,“ vysvětluje osobní trenérka a fyzioterapeutka Eva Rudolfová. „Lidé často hledají zaručený cvik, který je má spasit, ale jde o souhrn drobných, dílčích věcí, které spolu ladí. Posilování nespočívá v množství vzepřených kilogramů. Důležité je si každý pohyb vychutnat a vnímat, jak jednotlivé svaly zabírají.“
Zdravotní potíže, kterými sama prošla, přinesly Evě Rudolfové jedno důležité poznání. „Naučila jsem se vnímat, co mi říká moje tělo, každá jeho část,“ konstatuje. Před pár lety byla blízko největšímu úspěchu své sportovní kariéry. Problém s vyhřezlou ploténku se ozval ve chvíli, kdy se mistryně České republiky ve fitness připravovala na světový šampionát.
„Trénovala jsem silový kulturistický trénink a gymnastiku. Tělo bolelo, věděla jsem, že mám problém s vyhřezlou ploténkou, ale vidina mistrovství světa byla silnější,“ vzpomíná. Když částečně ochrnula, myslela si, že postačí kapačky a za pár hodin bude moci pokračovat v tréninku. Záda však řekla dost. Eva Rudolfová skončila v nemocnici a po operaci ploténky se musela znovu učit chodit.
Plavání a tenis vynechte
Pokud jde o sporty, problematickým zádům rozhodně nesvědčí ty, při kterých je časté ohnuté držení těla, prohnutý kříž nebo náhlé rotace, což je třeba tenis s nekontrolovatelnými pohyby, spinning jednostranně zatěžující tělo nebo CrossFit – spojení gymnastiky a silového tréninku.
„Rozhodně byste se neměli pouštět do sportů, kde hrozí prochladnutí svalů,“ doporučuje lidem, kteří mají potíže se zády, Eva Rudolfová. Toto nebezpečí paradoxně hrozí při plavání, které podporuje vytrvalost, posiluje svalstvo a uvolňuje klouby a meziobratlové ploténky. Pokud je však voda v bazénu studená, je zaděláno na problém.
Přemíra pohybu škodí stejně jako sedavý život, zjistili dánští vědci |
Naopak fotbal, hokej, jízda na inline bruslích nebo běžkování páteři neškodí. Pokud jde o skupinová cvičení, opět je rozumné hledat přesně řízené odměřené pohyby, které zaručuje jóga, čchi-kung, pilates, taiči nebo kalanetika.
I pro skupinové aktivity však platí, že pozbývají smysl, jsou-li vykonávány jen mechanicky a nesoustředěně. „Cvik vysvětlím, nechám provést a opravím – a pak cvičence nechám, ať si ho v duchu sami odříkají a současně zachytí tělesný impulz,“ vysvětluje psycholožka Eliška Čermáková, která už mnoho let vede rehabilitační kurzy v pražské organizaci Remedium.
Ozdravný účinek pro bolavá záda ovšem má i obyčejná chůze s dodržením správného pohybového stereotypu. A nemusíte zvládnout ani doporučovaných sedm tisíc kroků denně.