7. dubna 2018 5:34 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Laik nemá šanci poznat kvalitu práce stomatologa, říká šéf zubařů Šmucler

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Roman Šmucler | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Roman Šmucler | foto:  Michal Růžička, MAFRA

PRAHA V Česku je dostatek stomatologů, pacienti by ale měli počítat s tím, že za svým lékařem budou muset dojíždět, říká docent Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.

LN: Jak má postupovat člověk, který hledá stomatologa pro sebe nebo pro své děti?
Prvním krokem je zeptat se svých přátel a známých a zajímat se o to, s jakým lékařem jsou spokojeni. Osobně bych za dobrým stomatologem byl ochotný jet kamkoliv v okruhu do sta kilometrů, což podle regionu znamená výběr mezi zhruba pěti sty až dvěma tisíci lékaři. Pokud někdo potřebuje pouze preventivní prohlídky dvakrát ročně, pravděpodobně pro něj nebude dojíždění tak náročné.

LN: Podle čeho mohu poznat kvalitního zubního lékaře?
Bohužel laik nemá šanci poznat kvalitu práce stomatologa. Snad jen v případě, kdy by bylo ošetření nápadně špatné. Nejlepší informace jsou schopni poskytnou jiní zubní lékaři, také zubní technici nebo zdravotní sestry. Někdy vědí i další zdravotníci. Určité informace také mají zdravotní pojišťovny.

LN: O kolik pacientů se v průměru stará jeden zubní lékař?
Podle našich údajů na jednoho zubního lékaře připadá asi 1100 pacientů. Za optimální počet se považuje 1500 pacientů na jednu stomatologickou ambulanci. Tato čísla jsou ale vypočítaná podle všech ambulantních stomatologů. Pokud bychom od tohoto celkového počtu odečetli stomatology specialisty, pak máme na jednoho zubního lékaře 1250 pacientů. V Praze, kde máme stomatologů opravdu hodně, pak na jednoho lékaře vychází pouze 770 pacientů. Ještě hustší síť je v Brně a Olomouci.

Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory v online chatu se čtenáři serveru Lidovky.cz.

LN: Máme tedy v Česku dost zubařů?
Česká republika má 8600 zubních lékařů pracujících na plný úvazek. Pokud bychom přičetli ještě ženy na mateřské a rodičovské dovolené a seniory, dostali bychom se k počtu 10 800 stomatologů. Vzhledem k počtu obyvatel máme dokonce rekordní počet stomatologů a jednu z celosvětově vůbec nejhustších sítí péče o zuby. Pro srovnání: počet stomatologů je u nás zhruba dvojnásobný oproti sousednímu Rakousku. Navíc počet zubních lékařů ve všech krajích republiky narůstá rychleji než počet obyvatel.

LN: Znamená to tedy, že je stomatologická péče dostupná ve všech regionech Česka?
Pokud se podíváme na dojezdovou vzdálenost, je naše síť nejhustší v Evropě. Méně než pět minut dojíždí k zubnímu lékaři 78 procent pacientů, naprostá většina, přesněji 99 procent pacientů, dojíždí méně než 15 minut. Zákonem je daný limit dostupnosti stomatologické péče 35 minut, který překračují pouze pacienti na samotách v Krkonoších, na Šumavě nebo ve vojenských újezdech, případně pacienti v Praze, což je ale dáno stavem dopravy v metropoli.

LN: Řada pacientů ale není spokojená. Vadí jim, že mají svého stomatologa daleko.
Je pravda, že během socialismu a ještě mnoho let po jeho pádu byli zubní lékaři běžně v menších městech nebo na vesnicích. Ve srovnání s tím pak někteří pacienti nejsou spokojení, protože nemají zubního lékaře v docházkové vzdálenosti, ale musí za ním několik minut dojíždět. Problémem opravdu není to, že by stomatologů bylo málo, avšak řada z nich nechce přijímat pacienty, kteří chtějí pouze péči hrazenou zdravotními pojišťovnami. Zubní lékaři odmítají nízké platby, které za tuto odbornou práci dostávají. Pro upřesnění, na jednoho pacienta ročně dá zdravotní pojišťovna zhruba tisíc korun, což je na dvě preventivní prohlídky a s nimi spojené ošetření opravdu málo.

LN: Právě to, zda lékař pracuje „na pojišťovnu“, je pro řadu pacientů zásadní. Co jim tato informace řekne o práci stomatologa?
Jen to, že zubní lékař podepsal smlouvu a garantuje poskytovat určité služby za předepsané ceny. O kvalitě lékaře to samo o sobě neříká nic. Mnoho lékařů, jakmile mají dost pacientů, kteří je „uživí“, další pacienty „na pojišťovnu“ odmítá. Řadu ošetření, pokud jsou prováděna pouze za platby z veřejného zdravotního pojištění, musí lékaři dělat se ztrátou. I ten největší lidumil si tak může denně dovolit pouze několik ošetření, která plně hradí zdravotní pojišťovny. Výjimku tvoří někteří specialisté, u nichž jsou úhrady nastaveny odlišně.

LN: Kdo rozhoduje o tom, kolik bude pacient v ordinaci za jednotlivé úkony platit?
Ceny by měly být kalkulovány podle přesného vzorce daného zákonem. Ten je ale nesmyslný. Kvalitní a rychle pracující lékař by měl být nejlevnější, což je světové unikum. Naopak stomatolog začátečník, pracující pomalu, by měl být nejdražší. V praxi to tak naštěstí nefunguje. Před každým ošetřením musí být pacient seznámen s cenou. Běžné jsou dnes takzvané terapeutické plány obsahující podrobné kalkulace ošetření, kdy si pacient může vybrat z více různých alternativ. Orientační ceny bývají k dispozici na webových stránkách ordinací. V tomto ohledu pak stomatologie patří k vůbec nejtransparentnějším oborům české medicíny, protože pacienti jsou velmi ostražití a porovnávající si cenové nabídky jednotlivých pracovišť.  

LUDMILA HAMPLOVÁ
  • 4Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!