Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Léto naší psychice většinou prospívá. Ženy jsou na změny citlivější

Zdraví

  5:45
Ženy reagují na počasí mnohem citlivěji než muži, říká docent Martin Anders z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Radotínský biotop se v horký den zaplnil. foto: Yan Renelt, MAFRA

LN: Do jaké míry může počasí ovlivnit naši psychiku?
O tom, jaký vliv má počasí na psychiku, se dlouhodobě vede spousta debat. Prozatím jsem ale nenarazil na žádnou seriózní studii, která by přesně popsala, do jaké míry souvisí například teplota, vlhkost nebo tlak vzduchu s výskytem depresí či úzkostí. Někteří odborníci poukazují třeba na to, že řadu onemocnění má na svědomí fén (teplý suchý vítr vanoucí z jižního směru – pozn. red.). Oproti tomu jiní zase toto tvrzení vyvracejí. Obecně se dá říct snad jen to, že náladu a psychiku spíš než počasí ovlivňuje podnebí.

LN: Déšť za okny nám tedy nejspíš špatnou náladu nepřivolá?
To rozhodně ne! Už proto, že někteří lidé mají déšť rádi, zatímco jiní ho vnímají jako komplikaci. Podle mého názoru je však možné, že kolísání nálad souvisí s vlhkostí vzduchu. V souvislosti s tím může totiž kolísat jeho znečištění, růst koncentrace prachu a pylů. A to za určitých okolností vyvolává zánětlivou reakci v plicích, která u některých pacientů ovlivňuje jejich emoční nastavení.

Změna klimatu nese nové nemoci. Příznivější počasí nás asi nečeká ani v blízké budoucnosti

LN: Někteří lidé ale na změny počasí reagují obzvlášť citlivě, jsou takzvaně meteosenzitivní. Do jaké míry to může mít vliv na jejich psychické zdraví?
Počasí obecně psychické nemoci nezpůsobuje. Může se však podílet na tom, že člověk vnímá své obtíže mnohem intenzivněji. Meteosenzitivních lidí je v populaci asi 30 až 50 procent. Ženy se přitom o citlivosti na počasí zmiňují třikrát častěji než muži. Daleko častější bývá meteosenzitivita také u seniorů než u mladších lidí.

LN: Čím to?
Ženy jsou daleko citlivější vůči stresu než muži, proto i klimatické změny vnímají mnohem citlivěji. Senioři zase na rozdíl od mladších lidí mívají nejrůznější choroby často spojené se zánětlivými procesy, na něž má vliv počasí i podnebí. Vědci ale zkoumají i řadu dalších faktorů. Objevují se třeba domněnky, že specifické baroreceptory umístěné v cévách dokážou u meteosenzitivních lidí zachytit i drobné změny před bouřkou. Jiní zase uvádějí, že na duševní zdraví mohou mít vliv i změny tlaku nebo magnetismus zemské osy. Jednoznačné důkazy, které by tyto domněnky potvrzovaly, však zatím nemáme.

LN: Poměrně často se mluví také o tom, že deprese bývají v některých ročních obdobích častější. Co je na tom pravdy?
Pravda je, že od prosince do března roste počet depresivních a úzkostných epizod a také hospitalizovaných. Souviset to ovšem může i s nedostatkem světla a pohybu v tomto období, na což se poměrně často zapomíná. Na přelomu zimy a jara bývá také víc sebevražd. Už proto, že jsou až v polovině případů propojené s depresemi.

LN: Jak jsme na tom s psychikou v létě?
U pacientů s bipolární poruchou (střídání stavu mánie a deprese – pozn. red.) bývají v tomto období roku častější stavy mánie, zatímco deprese je postihují spíše na přelomu zimy a jara. Zdraví lidé mívají ovšem v letním období, kdy je i dostatek světla, obvykle mnohem nižší stresovou zátěž a větší pohybovou aktivitu. Úzkostí a depresí je proto mnohem méně a toto období je dobou, kdy u úspěšně vyléčených pacientů můžeme postupně vysazovat antidepresiva. Pro duševní stav je tedy léto nejpříznivějším ročním obdobím.

Díky aromaterapii je možno si ulevit od mnoha běžných potíží, jako je rýma,...

LN: Zmínil jste se o důležitosti světla. Mohou nám jeho nedostatek nahradit takzvané biolampy?
V prevenci duševních poruch hraje světlo velkou roli, už proto, že příznivě ovlivňuje náš cirkadiánní neboli biologický rytmus. Biolampy, tedy pokud jimi myslíme zdroje jasného světla, proto určitě svůj smysl mají. Dříve byly vzácnější, ale dnes už je možné si je pořídit i na doma. Kromě toho existují i speciální brýle se zabudovaným zdrojem jasného světla, které se dají na rozdíl od statických zdrojů jasného světla i dobře převážet. Lidé, kteří tyto pomůcky používají, by však měli aspoň rámcově znát svůj chronotyp. Jinak řečeno vědět, zda patří k takzvaným sovám, anebo ke skřivanům. Tak, aby si svítili ve správnou denní dobu. Chceme-li si ale udržet duševní zdraví, měli bychom myslet nejen na dostatek světla, ale i pohybových aktivit, a také na zdravou stravu.

LN: Nakolik může globální oteplování v budoucnosti ovlivnit naše duševní zdraví?
O tom se v současnosti vedou mnohé debaty. Okolní teplota může s největší pravděpodobností hrát nějakou roli zejména u pacientů, kteří mají blízko k úzkosti. Při vyšších teplotách dochází totiž k aktivaci receptorů, jež mají vliv na takzvaný vegetativní systém a spouštějí úzkostné reakce. Za velkého vedra mohou tělu dojít kompenzační mechanismy, to se nezvládá adaptovat a pacient může dostat panický záchvat. Jinak si ale nemyslím, že by globální oteplování mohlo mít zásadní vliv na dramatický nárůst duševních poruch, a pokud ano, tak není jedinou proměnnou, která hraje roli.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...