Středa 28. července 2021, svátek má Viktor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Změna klimatu nese nové nemoci. Příznivější počasí nás asi nečeká ani v blízké budoucnosti

Zdraví

  6:42
Vlny veder, které se objevovaly v posledních letech, by nás měly podle předpovědí klimatických modelů provázet i v budoucnosti, říká biometeorolog Martin Novák, vedoucí Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. „Navíc se tyto vlny budou nejspíš prodlužovat.“

10 tipů, jak zvládnout vedro v kanceláři foto: Shutterstock

Se změnou klimatu se s největší pravděpodobností částečně změní také pylová skladba rostlin. Častěji se budeme asi také setkávat s většími teplotními skoky. A to zejména v první polovině jara, kdy se už naladíme na poměrně teplé počasí, a znenadání spadne nakrátko teplota směrem k nule. Zvládnout tyto situace bude obzvlášť obtížné zejména pro náš termoregulační systém. Už proto, že při teplotních skocích bude vždy muset rychle přeorganizovat svoji činnost.

Čekají nás nové infekce?

V souvislosti se změnami klimatu se nejspíš u nás objeví také noví živočichové. „Už teď jsme na jižní Moravě zaznamenali výskyt komárů, o nichž jsme si doposud mysleli, že žijí jen v subtropech,“ uvádí příklad biometeorolog Martin Novák. „Mohou se k nám tedy postupně dostávat i další živočišní přenašeči nemocí, s nimiž jsme se doposud setkávali na dovolené v teplých oblastech.“

Dost možná budeme muset podle jeho názoru zvažovat očkování proti tropickým cizokrajným chorobám i při kratších cestách do sousedních států. A na dovolenou u Baltu se za čas začít připravovat jako na dovolenou do subtropických oblastí.

„Nedávno jsem zachytil informaci, že odlesňování amazonských pralesů uvolní biologické zásobárny obrovského množství různých typů virových onemocnění, které tam přežívají ve zvířecích hostitelích,“ zmiňuje profesor Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti. „Je tedy pravděpodobné, že se časem objeví nové nemoci, které budou částečně souviset s počasím, ale i s výskytem nových živočichů.“

Podle jeho názoru bude ale významnější roli hrát pokračující globalizace. V souvislosti s volným cestováním si tak tropickou infekci dovezeme třeba z dovolené, která už zdaleka není tak exotická jako před deseti lety. A pokud se na našem území časem zabydlí zvířata žijící doposud v subtropech, pak si pro takovou nemoc nebudeme muset jezdit ani nikam za hranice.

Oteplování přeje komárům

Dopadem klimatických změn na lidské zdraví se loni zabývala také zpráva Countdown publikovaná v mezinárodním lékařském časopise Lancet, na níž spolupracovalo 35 institucí včetně Světové zdravotnické organizace. Výzkum těchto odborníků jasně prokázal, že existuje vztah mezi změnami klimatu, poškozeným životním prostředím a zdravotními potížemi.

Komár (ilustrační foto)

Ukázalo se například, že oteplování podporuje šíření bakterií, které mají na svědomí nebezpečná průjmová onemocnění, jako je třeba cholera. Zároveň vytváří také příznivé podmínky pro rozmnožování komárů přenášejících malárii a horečku dengue. V souvislosti s globálním oteplováním budou navíc tito přenašeči také snáze pronikat do dosud nezasažených oblastí. Pokračující znečištění ovzduší může pak poškozovat plíce, zhoršovat astma a zvyšovat riziko srdečních nebo mozkových příhod. A to nejen u současných dospělých, ale i u jejich dětí.

Něco pro vnuky

Některé změny klimatu jsou dané přirozeným vývojem, jiné však může člověk zásadně ovlivnit. „Především bychom se měli snažit minimalizovat svoji stopu v klimatickém systému,“ radí biometeorolog Novák. „Jinak řečeno omezit produkci skleníkových plynů, které přidáváme k přirozeným skleníkovým plynům navíc.“ Už proto, že zmíněné plyny zadržují teplo v zevní atmosféře a způsobují zvyšování teploty.

Zastavit ze dne na den globální oteplování ovšem není možné už proto, že klimatický systém má dost velkou setrvačnost. Pokud bychom například teď hned zastavili produkci oxidu uhličitého, nemůžeme očekávat, že dojde okamžitě k jeho poklesu v ovzduší. Příznivý efekt se nejspíš projeví až za několik desítek let. Pokud se nám tedy podaří minimalizovat svoji stopu v klimatickém systému, pak z toho nejspíš mnozí z nás nebudou mít přímý prospěch. Podobnou snahu ale určitě ocení naše děti nebo vnuci.

Autor: