Málokterá oblast medicíny prošla tak fascinujícím vývojem jako asistovaná reprodukce. Vytouženého dítěte se dnes dočká většina párů, byť mnohdy za cenu náročné a dlouhodobé terapie. Potíže odborně zvané endometrióza, polycystické vaječníky, neprůchodnost vejcovodů, předčasné selhávání vaječníků nebo třeba příliš hustý cervikální hlen či imunitní reakce ženy proti spermatu muže, to všechno už je možné úspěšně řešit, i když v minulosti mnohdy znamenaly doživotní neplodnost.
Už v blízké budoucnosti by se na seznam zvladatelných příčin neplodnosti mohly dostat další. Medicínský výzkum jde dopředu a to také díky práci českých vědců a vědkyň.
Transplantace dělohy v Česku
Významným posunem je možnost transplantovat dělohu ženám, které se buď narodily zcela bez ní, nebo o tento orgán v průběhu života přišly, případně je jejich vlastní děloha deformovaná, a tedy neschopná donosit dítě. Zatím žije na celém světě devět žen, které touto orgánovou transplantací prošly a úspěšně se stalymatkami. Velmi pravděpodobně k nim brzy přibudou další, byť se zatím v žádné zemi nejedná o běžně nabízenou metodu.
Důvodů je hned několik, od finanční náročnosti operace přes etické otázky, nemalá rizika při následném těhotenství či fakt, že je vše stále ve fázi studií, do nichž jsou zahrnuty maximálně desítky žen. Přitom jen v Evropě podle odhadů britské nadace pro transplantaci dělohy Womb Transplant žije 200 tisíc žen bez funkční dělohy.
Jak otěhotní žena s transplantovanou dělohou
|
Tyto studie jsou ale nezbytné, aby bylo v budoucnu možné transplantaci dělohy nabízet v klinické praxi. Jedna z nich probíhá také v Česku, a to ve spolupráci Institutu klinické medicíny a Fakultní nemocnice Motol. Jako vůbec první klinická studie na světě zahrnuje transplantace tohoto orgánu jak od živých, tak zemřelých dárkyň. Celkem pak bude provedeno dvacet transplantací. První z nich proběhla v dubnu tohoto roku právě v IKEM a trvala 16 hodin.
„Dělohu jsme odebrali žijící dárkyni – matce ženy, pro niž byla určena, a pak jsme ji transplantovali,“ popisuje docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, který operaci vedl. Vlastní odběr dělohy je technicky velmi náročný, protože operace probíhá v pánvi, kde je omezený prostor.
„Dělohu musíme odejmout velmi opatrně tak, abychom ji byli schopni úspěšně transplantovat. Ve světle zkušeností s ostatními transplantacemi mohu konstatovat, že postup je technicky velmi složitý. Děloha má velmi malé, předchozími porody změněné cévy. Hovoříme o tepnách průměru jednoho milimetru a žílách maximálně dvakrát až třikrát větších,“ vysvětluje transplantační chirurg.
Nyní je žena po úspěšné transplantaci v péči týmu z Gynekologickoporodnické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol s tím, že užívá léky na potlačení imunity, aby její dělo transplantovaný orgán přijalo. Zhruba za devět až dvanáct měsíců od operace jí bude část léku vysazena, aby bylo možné přistoupit k umělému oplodnění. „Podmínkou transplantace je předchozí příprava, tedy odběr vajíček a jejich oplození manželovými spermiemi,“ dodává Roman Chmel, zastupující přednosta kliniky.
Ani onkologická léčba nemusí skončit neplodností
Dalším milníkem je možnost zachovat plodnost ženy, i když prochází onkologickou léčbou, u níž hrozí poškození reprodukčních funkcí. „Jedním z možných postupů je odebrání části vaječníkové tkáně před zahájením onkologické léčby, její zmražení, a po vyléčení její přenos zpět, buď do tkáně vaječníku, nebo na jakékoliv místo v organismu,“ popisuje docent Tonko Mardešić, ředitel pro léčebnou péči v pražském sanatoriu Pronatal. Právě zde byla loni v říjnu tato transplantace provedena u dvaatřicetileté ženy, která je po úspěšné léčbě rakoviny prsu.
Už tři měsíce po zákroku bylo možné zjistit normální růst folikulů, ovulaci a také kompletní úpravu všech hormonálních parametrů. „Postup vyžaduje úzkou spolupráci onkologů, gynekologů a pracovišť reprodukční medicíny,“ dodává přední český specialista na asistovanou reprodukci. Mladých onkologických pacientů, kteří ještě pomýšlejí na rodičovství, přitom není málo. Více než desetina onkologických onemocnění je diagnostikována u pacientů v plodném věku.
Právě věk je stále jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují, zda se pár nakonec dítěte dočká. S vyšším věkem u ženy klesá počet vajíček a také se zhoršuje jejich kvalita. Ne u všech žen je ale tento proces stejný,amůže dokonce nastat i předčasně, proto je důležité provést detailní vyšetření plodnosti.
„Bohužel kvalitu vajíček a jejich množství umí moderní medicína ovlivnit jen částečně. Pokud ale získáme kvalitní vajíčko, oplodníme je a vznikne embryo, můžeme pět dní detailně sledovat jeho vývoj. Využíváme k tomu speciální kultivační inkubátor, ve kterém je každé embryo po celou dobu natáčeno mikrokamerou, takže s ním vůbec nemusíme manipulovat a před transferem máme mnohem lepší informace k posouzení normálního vývoje,“ přibližuje Sylvie Hlaváčová, embryoložka brněnského Institutu reprodukční medicíny Unica. Vadná embrya se do pátého dne přestanou vyvíjet. Také je možné použít i nové genetické metody, díky kterým je možné zjistit, zda embryo nenese genetickou zátěž. „Pomocí nových metod a technologií čím dál více rozumíme tomu, co se děje v lidském těle. Některým věcem můžeme předcházet, nebo je lépe upravit, aniž bychom do těla zasahovali,“ dodává embryoložka.
