Tyto výsledky přinesl tříletý mezinárodní projekt Dinamo, do něhož se zapojili i čeští vědci, sdělil v tiskové zprávě Miloš Nesládek, hlavní koordinátor projektu Dinamo, který prostřednictvím svých fondů financovala Evropská unie.
ČTĚTE TAKÉ: |
Po boku kolegů z Belgie, Německa, Spojených států amerických a Austrálie hrály dva české výzkumné týmy významnou roli. Pracovníci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky starali o přípravu nanodiamantu. Česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH se zase zabývala aktivací jeho povrchu, navazováním specifických biomolekul a výslednými aplikacemi.
Nanodiamantové částice mohou díky svým miniaturním rozměrům lehce proniknout do buňky, v níž ani při delším působení nenarušují její vnitřní prostředí. Vědci navíc dokážou úpravami poskytnout diamantům speciální parametry. "Luminiscenční a magnetické vlastnosti se mění v závislosti na interakci nanodiamantových částic a buněčného prostředí. Díky tomu můžeme získat informace o procesech v jednotlivých buňkách," uvedl Nesládek.
