Pondělí 19. října 2020svátek má Michaela 10 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Počítače a telefony patří k moderním pomocníkům, ale i škůdcům. Stres nám hrbí záda

Rehabilitace (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rehabilitace (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Stále víc Čechů se hrbí dlouhé hodiny nad počítačem. A mnozí z nich se už nedokážou ani narovnat. Počítače a chytré telefony patří k moderním pomocníkům, ale i ke škůdcům. Obzvlášť když v jejich společnosti trávíme víc času, než je zdrávo.

„Naše tělo je stavěné spíš na pohyb než na statickou polohu, jako je sed,“ říká Natálie Šebková, primářka Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Když dlouho sedíme, nedokážeme udržet páteř ve zdravém postavení.“

A v souvislosti s tím tak dříve nebo později riskujeme potíže s pohybovým systémem. Obzvlášť velké riziko přitom hrozí lidem, kteří už s tímto systémem mají nějaký problém od dětství. Tělesnou konstituci v dospělosti sice už nezměníme, mnohé však celkem snadno ovlivnit můžeme. Ať už to je pracovní prostředí, kvalita sedu, množství pohybových aktivit, nebo míra stresu, který nám často také hrbí záda.

Nepřirozené sezení

S tím, jak si nejlépe uspořádat pracovní prostředí, nám velmi dobře může poradit ergoterapeut, ale jeho služeb zatím využívá jen málokdo. Stejně tak jen málokdo přemýšlí o tom, zda u počítače správně sedí.

„Většina lidí se sedavým zaměstnáním po celkem krátké době překlopí pánev dozadu, vyhrbí bederní a hrudní páteř a předsune hlavu a krk dopředu,“ popisuje doktorka Šebková. „Takový způsob sezení ovšem páteřním strukturám rozhodně neprospívá.“

Meziobratlové ploténky, které působí jako tlumič mezi obratli, tak musí vzdorovat větší zátěži. Zvýšené zatížení dopadá i na vazy, jež stabilizují páteř. A zároveň nám hrozí svalová nerovnováha, některé svaly jsou totiž ve zmíněné poloze zatížené jen málo, jiné zase příliš. Shrbený způsob sezení si navíc po čase zafixujeme jako něco přirozeného. Když se pak pokoušíme narovnat, můžeme pociťovat bolest, a proto se nejednou radši vrátíme k zakulaceným zádům.“

„Asi dvacet pět procent dospělých Čechů se už ani nedokáže vědomě narovnat,“ upozorňuje vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky v Praze 4 Iva Bílková. Doktorka Šebková je dokonce přesvědčená o tom, že toto číslo může být ve skutečnosti vyšší.

Od páteře mohou bolet i zuby

Nesprávný sed nám po čase může způsobit řadu nepříjemností. „Větší riziko přitom hrozí lidem s volnějšími vazy a méně pevnými svaly,“ uvádí primářka Šebková. „Přetížení pohybového aparátu u nich nastává obvykle rychleji než u těch, kdo mají odolnější tělesnou konstituci.“

O její kvalitě se přitom rozhoduje už v období růstu, kdy se náš pohybový aparát formuje a vyzrává. Děti, které tedy v tomto věku dlouho vysedávají u počítačů a mobilních telefonů, si tak nevědomky zadělávají na problémy v dospělosti. Obzvlášť pokud je čeká sedavé zaměstnání a pracovní stres. Právě psychika má totiž podle doktorky Šebkové na držení těla výrazný vliv. Když jsme úzkostní a depresivní, skoro vždycky se například více hrbíme.

Při vstupních konzultacích s pacientem je proto velmi důležité zjistit, co se za bolestmi zad skrývá. Pokud je příčina ukrytá v psychice, je vhodné nejprve začít s nácvikem relaxace a teprve pak například zahájit cvičení a včas tak zažehnat (nejen) bolesti zad.

„Při nesprávném zakřivení hrudní a bederní páteře dochází k útlaku míchy a míšních kořenů,“ popisuje Iva Bílková. Pacienti si v takovém případě stěžují nejen na bolesti hlavy a zad, ale někdy i hýždí, stehen či kolen. Obzvlášť pokud sedí na židli nakřivo anebo jsou zvyklí si dávat nohu přes nohu. Často je trápí také hučení v uších, bolesti hlavy, a někdy dokonce i zubů.

„Správným cvičením a sedem můžete přitom někdy dokonce i vyhřezlou ploténku vrátit zpátky,“ dodává fyzioterapeutka.

S pomocníkem to jde snáz

Jestliže máme sedavé zaměstnání, měli bychom ideálně nejpozději vždy po půlhodině sami sebe zkontrolovat, zda sedíme zpříma. Pokud se ale zabereme do práce, bývá dost často obtížné podobné předsevzetí dodržet.

„Jestliže neumíme sami sebe ohlídat, není špatné mít zevní stimul,“ radí doktorka Šebková. „Nalepit si třeba na monitor obrázek a narovnat se pokaždé, když nám na něj padne oko. Popřípadě si nařídit budík, který na nás v pravidelných intervalech pípne. Nebo se třeba protáhnout pokaždé, když nám zazvoní telefon.“

Využít ovšem můžeme i moderních pomocníků, kteří nás v pravou chvíli napomenou. V pražské FYZIOklinice mají například velmi dobré zkušenosti s takzvaným fyzioasistentem. „Vlastně je to malá krabička, kterou si nalepíte na páteř,“ popisuje Iva Bílková. „Ve chvíli, kdy zaujmete nesprávný postoj, začne na vašich zádech jemně vibrovat a upozorní vás na to, že se máte napřímit.“ Prostřednictvím speciální aplikace, kterou si stáhnete do počítače, můžete pak zaznamenávat, kolikrát za den vás musel váš asistent napomínat. A snadno tak vyhodnotit, jestli jste se opravdu zlepšili.

Někteří klienti si podle slov fyzioterapeutky nemohou moderního pomocníka vynachválit. Jiní si ovšem krabičku třeba hned druhý den ze zad sloupnou. „Začnou je totiž bolet svaly, které do té doby nepracovaly,“ konstatuje fyzioterapeutka. „Je to podobné, jako když vystoupáte na Sněžku a druhý den vás bolí nohy.“ Překonat fázi, kdy si svaly zvykají na nový způsob práce, se ale podle ní bohatě vyplatí.

Přidat dávku pohybu

Trénovat pouze správné sezení ale určitě nestačí. Pokud se chceme vyhnout obtížím, které trápí lidi se sedavým zaměstnáním, měli bychom se také začít pravidelně hýbat a vyhýbat se zbytečnému stresu.

„Míra zdravotních rizik závisí na tom, kolik času celkově za den prosedíme,“ říká doktorka Šebková. „Pro zdraví jsou přitom rizikové už čtyři hodiny sezení.“

Nedostatek pohybu nepříznivě ovlivňuje nejen pohybový aparát, ale i metabolismus, srdce, cévy a plíce. Ideální každodenní aktivitou je chůze, která je zároveň skvělou prevencí proti obezitě a prospívá psychice. Denně bychom měli ujít aspoň šest až deset tisíc kroků. A několikrát týdně k tomu přidat ještě intenzivnější aerobní aktivitu, nejlépe takovou, která nám přináší radost.

O tom, že se podobná námaha vyplatí, se ve své praxi mohla nejednou přesvědčit i fyzioterapeutka Iva Bílková. „Před časem do mé ordinace přišel asi pětatřicetiletý muž se sedavým zaměstnáním, který byl opravdu hrbatý, měl bolesti a s velkými obavami myslel na to, jak budou jeho záda vypadat kolem padesátky,“ vzpomíná. „Začal pravidelně cvičit, naučil se vzpřímeně sedět i zacházet sám se sebou a za tři měsíce byl krásně narovnaný, změnil se k nepoznání.“

Ve středním věku podobná proměna nebývá podle ní žádným zázrakem. Starší pacienti, kteří už mají změny na páteři či výhřezy plotének, to ale tak snadné obvykle nemívají. Zásluhou cílené rehabilitace se však i u nich mohou bolesti zad alespoň zmírnit. Díky tomu mohou konečně usnout bez obvyklých prášků na spaní. A to není zrovna málo.

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!