9. října 2018 6:11 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Přibývá dětí, jež špatně vidí. Důležité je vadu odhalit včas

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Krátkozrakost je daní civilizaci. Co nám kazí zrak? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Krátkozrakost je daní civilizaci. Co nám kazí zrak? | foto: Shutterstock

Někdy se až ve školní třídě projeví, že dítě špatně vidí. Ideální však je, když se to pozná dřív než ve škole. Nejen proto, aby pak dítě hned dobře vidělo na tabuli. Neodhalené oční vady mu totiž mohou trvale poznamenat zrak.

Důkladnou kontrolu zraku podstupují děti poprvé ve třech letech – během preventivní prohlídky u pediatra. Jenže ne každý malý pacient dokáže v tomto věku s dětským lékařem správně spolupracovat. Někdy při prohlídce tak trochu zašvindluje a podívá se skrz prsty, jimiž mu maminka při vyšetření zakrývá jedno oko. Výsledek takového vyšetření bývá samozřejmě zkreslený.

Statistiky přitom dokazují, že podobné situace nejsou nijak výjimečné. Podle nich má nezjištěnou oční vadu každé dvanácté dítě ve věku čtyř let. „Pokud dítě nespolupracuje, odloží pediatr dost často další vyšetření až na příští preventivní prohlídku,“ říká lékařka Marta Korbasová z Centra dětské oftalmologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Jenže ta je až za dva roky.“

Jestliže oční lékař předepíše tříletému dítěti, které má na očích rozdílné hodnoty dioptrií, včas brýle a okluzor (zakrývající oko), většinou se vidění poměrně rychle upraví. O dva roky později už to však jde hůř. Proto by měli rodiče věnovat dostatečnou pozornost varovným signálům, které jim mohou napovědět, že se zrakem jejich dětí není všechno v pořádku. Obzvláště pak v rodinách, kde se už vyskytly vyšší dioptrické vady, šilhání nebo tupozrakost. V takových případech se vyplatí nečekat ani na tříletou preventivní prohlídku u pediatra a vypravit se k očnímu lékaři hned.

Pozor na výstražné signály!

V předškolním věku bývá typickou oční vadou dalekozrakost, s níž se už děti narodí. Do dálky vidí obvykle celkem dobře, ale nedaří se jim zaostřit do blízka. Jejich mozek je naštěstí v tomto životním období velmi plastický a s drobnou poruchou si dokáže docela dobře poradit. S dospíváním se navíc tato vada poměrně často upraví. Problém nastává až u těžších forem dalekozrakosti.

„Tyto děti bývají obvykle roztěkané, nechtějí si hrát s drobnými hračkami, kreslit, mohou zakopávat, padat,“ vypočítává příznaky této oční poruchy doktorka Korbasová. „Mnohdy také natáčejí hlavu dopředu tím okem, které lépe vidí, a druhé naopak přivírají.“

Rodiče mohou své dítě celkem jednoduše otestovat doma. Stačí, když mu zakryjí jedno oko a nechají ho určovat drobné předměty, které jsou od něj vzdálené přibližně tři metry. Když se mu to nedaří, určitě by neměli váhat s návštěvou očního lékaře.

Poměrně často ale dospělí varovné signály v pravou chvíli přehlédnou. Doktorka Korbasová dodnes vzpomíná na rodiče, kteří jí do ordinace přivedli chlapce s diagnózou autismu, který odmítal spolupracovat a tloukl hlavou do dveří. Nakonec se ukázalo, že má na obou očích osm dioptrií. Když dostal brýle, neuvěřitelně se zlepšil.

S tak extrémními případy se lékařka ve své ordinaci běžně nesetkává. Poměrně často k ní však neurologové posílají školáky, které bolí často hlava nebo nechtějí číst a psát na linku. A nakonec se ukáže, že v pozadí jejich neurologických problémů může být dalekozrakost.

Komu škodí tablety a mobily?

Ve školním věku bývá ovšem mnohem častějším problémem krátkozrakost. Tuto vadu může odhalit pediatr již při sedmileté prohlídce, nejednou se na ni ale přijde až ve škole – když dítě začne mžourat na tabuli.

„Dost dlouho panoval názor, že děti mají dostat nižší dioptrie, než jaké jim doopravdy naměříme, jinak prý oko leniví,“ upozorňuje doktorka Korbasová. „Podle nejnovějších studií ale výraznější podkorigování způsobuje spíš zhoršování krátkozrakosti.“

Zmíněná oční vada bývá geneticky podmíněná a nejčastěji začíná u školáků mezi osmým a desátým rokem věku. Nepříznivý vliv na rozvoj krátkozrakosti mají tablety a mobily, u kterých současné děti leckdy prosedí dlouhé hodiny. Recept na to, jak omezit nepříznivé působení moderních technologií na dětský zrak, je zdánlivě jednoduchý. Stačí, když si navyknou střídat sezení u obrazovky s pobytem venku. Zaostření se tak uvolní a oko si odpočine. Chuť řídit se tímto receptem však mnozí dnešní školáci nemají.

V souvislosti s tím se začíná hovořit o epidemii krátkozrakosti. V Evropě a Americe je dnes už 30–50 procent školních dětí krátkozrakých, v Asii tato oční vada postihuje dokonce 95 procent školáků. Problémy může působit nejen v dětství, ale i v dospělosti. Vyšší krátkozrakost zvyšuje například riziko zeleného a šedého zákalu či odchlípení sítnice. Asijci před časem přišli na to, že progresi této oční vady je možné zmírnit pomocí extrémně zředěných atropinových kapek, které se ve vyšších koncentracích používají k rozkapávání očí. V Evropě a Americe se vliv těchto kapek momentálně také ověřuje. Ani u nás se metoda ještě běžně nepoužívá; na pracovišti doktorky Korbasové ji prozatím využívají zejména u dětí, u nichž se krátkozrakost rychle zhoršuje.

Tupozrakost bývá zákeřná

Na rozdíl od jiných očních vad se tupozrakost obvykle neohlašuje žádnými varovnými signály. Nejčastěji bývá způsobena rozdílným počtem dioptrií mezi oběma očima. Jenže zdaleka ne každé dítě upozorní rodiče na to, že na jedno oko vidí lépe než na druhé. Naštěstí v současnosti existuje speciální přístroj PlusOptix, s jehož pomocí je možné i u velmi malých dětí orientačně zjistit počet dioptrií a rozdíl mezi očima. Kromě očních lékařů ho dnes mají i někteří pediatři, někdy se měření dělá už v mateřské škole. Zdravotní pojišťovny ho však prozatím nehradí.

Hodně ovšem záleží na tom, kdy se podaří vadu odhalit. „Předškolní věk je většinou posledním obdobím, kdy je možné tupozrakost odstranit,“ říká lékařka Eva Jerhotová z Dětského očního centra Kukátko v Praze. „S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká.“

Cvičení je podle jejích slov účinné i u starších dětí. Pokud se s ním ale začne po osmém roce věku, naděje na odstranění této vady je již velmi malá. Oční lékaři při léčbě vady úzce spolupracují s ortoptisty, kteří se zaměřují na to, jak naučit tupozraké oči navzájem spolupracovat. Stejně tak pomáhají řešit šilhavost, jež se u dětí nejednou vyskytuje v kombinaci s dioptrickou vadou a tupozrakostí.

IVANA MATYÁŠOVÁ, Autorka je spolupracovnice redakce
  • 0Diskuse