Čtvrtek 5. prosince 2024, svátek má Jitka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Revoluce v léčbě. Protony: naděje, nebo jen pokus?

Zdraví

  6:46
Média z celého světa sledují případ britského chlapce Ashyi Kinga, kterého rodiče nechali převézt za protonovou léčbou do Prahy. Praxí ověřené fotonové ozařování odmítli jako zastaralé. Budoucnost prý patří šetrnějším a účinnějším protonům. Mají pravdu, nebo naletěli nebezpečnému experimentu?

Revoluce v léčbě. Protony: naděje, nebo jen pokus? foto: Lidové noviny

Lékaři a radiologové pražského protonového centra mají jasno. Při nejmenším v médiích protonovou terapii prezentují jako nejmodernější radioterapeutický postup při léčbě rakoviny, který by měl postupně vytlačit již zavedené a podle některých zastaralé fotonové ozařování.

Nespornou výhodou protonového paprsku je fakt, že ho lze zacílit přímo na nádor. Nežádoucí vedlejší účinky jsou proto minimální. „Zatímco fotonové záření proniká orgány skrz naskrz a ovlivňuje okolní tkáně, protonový svazek je možné přesněji ohraničit co do rozptylu i hloubky,“ vysvětluje zásadní rozdíl Jiří Kubeš, hlavní lékař pražského protonového centra. Díky přesnému zacílení protonových paprsků na oblast nádoru nedochází k poškození zdravých tkání.

PSALI JSME:

Zkracuje se tak rekonvalescence pacientů a předchází se i dalším komplikacím, které mohou plán série ozařování brzdit. Některé nádory jsou velmi agresivní a odkládání léčby kvůli komplikacím a vedlejším účinkům klasické fotonové terapie může mít fatální důsledky. Zatímco například léčba rakoviny prostaty konvenční radioterapií trvá osm týdnů, Pražské protonové centrum se chlubí, že zvládne terapii stejné diagnózy za pouhý měsíc. Vše bez vedlejších účinků, jako je inkontinence nebo potíže s erekcí.

Studie podle oponentů chybí

Na světě funguje nebo se připravuje celkem 38 protonových center. První vzniklo v roce 1990 v Kalifornii. O dva roky později byla léčba protony oficiálně schválena v USA v klinické praxi. Nyní stojí jen ve Spojených státech podobných pracovišť sedmnáct a dalších dvanáct je ve výstavbě. Evropa má celkem jedenáct protonových center. Jedno z nich je na pražské Bulovce.

Foton vs. proton

Klasické ozařování fotony se nedá zacílit tak přesně jako protonová terapie, proto může víc poškodit zdravou tkáň. Protonová léčba ale není vhodná pro všechny druhy nádorů.

Léčba fotonem a protonem

FOTONY

  • Klasická radioterapie využívá lineární urychlovače. Produkují svazky fotonů s velmi krátkou vlnovou délkou – vlastně jde o rentgenové záření.
  • V České republice v současné době funguje 45 lineárních urychlovačů, které jsou zdrojem fotonového záření.
  • Při ozařování fotonovými svazky se předává nejvíce energie do tkání jeden až čtyři centimetry pod povrchem těla, hlouběji dávka záření exponenciálně klesá.
  • Z toho důvodu moderní přístroje ozařují cílovou oblast s ložiskem nádoru z více směrů. Tím se ale zvětšuje celková dávka, která se dostane mimo cílové ložisko a zasahuje i zdravé tkáně.

PROTONY

  • Protonová terapie využívá urychlovač nabitých částic, nejčastěji synchrotron nebo cyklotron.
  • V Česku funguje jen soukromé Protonové centrum Praha, které používá cyklotron – cyklický vysokofrekvenční urychlovač, který urychluje protony na energii 230 megaelektronvoltů.
  • Při průchodu svazků protonů tkání klesá jejich rychlost a rostou jejich ionizační účinky. V určité hloubce pod povrchem těla předají protony okolním atomům až 70%energie, která ničí tkáně.
  • Při přesném zacílení je proto tato metoda šetrnější vůči zdravé tkáni a nevyžaduje ozařování z více směrů.
  • Z toho důvodu je nutné velmi přesné zacílení, pacient se během ozařování nesmí pohnout – jinak hrozí poškození zdravé tkáně.
  • Nevýhodou protonového ozařování je také vznik sekundárních neutronů, s čímž souvisí nutná zvýšená ochrana před zářením a nebezpečí nekontrolovatelného poškození zdravých tkání neutrony.

Právě fakt, že jde o poměrně novou, a proto málo ověřenou metodu, uvádějí odpůrci protonové léčby jako nejčastější argument. Důvěryhodné studie jednoznačně potvrzující pozitivní přínos protonové léčby podle nich zatím chybí. „Protony jsou bezesporu zajímavou technologickou novinkou. Zatím ale není jasné, jakou má tento pokrok budoucnost. Dějiny onkologie jsou plné nenaplněných očekávání,“ upozorňuje Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno.

S protony je však ještě jeden problém. V České republice poskytuje tento typ radioterapie jen soukromé protonové centrum na pražské Bulovce, které má zatím uzavřenou smlouvu pouze s jednou zdravotní pojišťovnou. Všeobecná zdravotní pojišťovna se zdráhá poměrně nákladné ozařování uhradit a proplácí je pouze vybraným pacientům. Samoplátce by kompletní léčba přišla v průměru na půl milionu korun.
Možnosti medicíny budou pravděpodobně vždy překračovat ekonomické možnosti. Ne vždy se proto k pacientům dostane metoda, kterou by potřebovali. Otázka je, zda je protonová terapie skutečně přínosem, na který stojí za to vynakládat finanční prostředky. Peníze na prvním místě?

Odborná veřejnost včetně odpůrců protonové léčby se shoduje, že se protony mohou vypořádat s určitým okruhem onkologických diagnóz lépe než fotony. „Protonová léčba může být nadřazena fotonové například u dětských nádorů centrálního nervového systému, velmi dobré výsledky má také v případě melanomu oka,“ říká Jiří Petera, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové a předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP.

Zároveň ale upozorňuje, že moderní techniky fotonové terapie nepřinášejí horší výsledky ani v případě některých diagnóz, které jsou obvykle chápány jako vhodnější pro protonovou léčbu. Podle některých odpůrců moderní metody tak není jasné, zda jsou protony jednoznačně lepší. „Bohužel nám prošly rukama děti, které v pražském protonovém centru ozářili, a ozářili je špatně, ty děti mají recidivy,“ upozorňuje Jaroslav Štěrba.

Otázka je, jak by daní pacienti dopadli po ozařování tradičními fotony a zda za podobnými výroky není pouhá řevnivost. A také snaha ušetřit nemalé finanční prostředky, případně jejich čerpání nechat plynout stejným směrem, který mělo doposud – ke starší léčbě fotony. „Protonová léčba může být pro někoho přínosem, ve většině případů je ale dostačující fotonová terapie. Nadužívání protonů by vedlo k zbytečnému vyčerpávání finančních prostředků,“ argumentuje například doktor Petera.

Protony nejsou pro každého

Že se protony nehodí pro všechny diagnózy rakoviny, připouštějí však i v samotném protonovém centru. „Nevhodné jsou například pro nádory prsu nebo děložního čípku a obecně pak pro nádory špatně ohraničené a metastazující,“ konstatuje doktor Kubeš.

Hlavní výhoda protonového paprsku, tedy fakt, že jej lze velmi přesně zacílit, v sobě zároveň skrývá také jeho největší slabinu. Ozařované místo musí být pevně zafixované a nesmí se ani o milimetr pohnout. V případě rakoviny prsu toho není možné docílit kvůli pohybu hrudníku při dýchání.

Jak dopadne mediálně vděčný případ fotogenického britského chlapečka Ashyi Kinga?V kuloárech protonového centra už zazněly hlasy, že „nejde o případ, který se hodí prezentovat médiím“. Informace o úspěchu či neúspěchu právě probíhající léčby se k veřejnosti prostřednictvím médií pravděpodobně dostane. Na jednoznačnou odpověď, zda je protonová terapie účinnější a šetrnější alternativou zavedených fotonů, si ale zřejmě budeme muset ještě pár desítek let počkat.

CO NA TO ODBORNÍCI

  • Výbor Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky vydal doporučený seznam diagnóz, u nichž lze zvážit protonovou terapii coby alternativu k fotonové léčbě u dětských a dospělých pacientů.
  • Zmíněný výbor navrhuje, aby protonovou léčbu v konkrétních případech posuzoval a potvrzoval vedoucí lékař oddělení radiační onkologie Komplexního onkologického centra podle bydliště pacienta na základě doporučení multidisciplinární komise odborníků pro danou chorobu.
  • Výbor také navrhuje vytvoření registru pacientů ozářených protony, který bude fungovat podobně jako lékový registr.
  • Výhoda protonové léčby, tedy velmi přesné zacílení paprsků, je zároveň i nevýhodou: pacient se během ozařování nesmí vůbec pohnout, jinak by záření zasáhlo zdravou tkáň v mnohem vyšší dávce než u fotonů.
  • Protony jsou zajímavou novinkou, ale není jasné, jakou mají budoucnost. Dějiny onkologie jsou plné nenaplněných očekávání.
Autor:

K pohodlné komunikaci s dítětem není potřeba mobilní telefon
K pohodlné komunikaci s dítětem není potřeba mobilní telefon

Chcete zůstat v kontaktu se svým dítětem, aniž byste mu museli pořizovat mobilní telefon? Chytré hodinky LAMAX WatchY4 Plus jsou ideálním řešením,...