Revoluce v léčbě. Protony: naděje, nebo jen pokus?

Lékaři a radiologové pražského protonového centra mají jasno. Při nejmenším v médiích protonovou terapii prezentují jako nejmodernější radioterapeutický postup při léčbě rakoviny, který by měl postupně vytlačit již zavedené a podle některých zastaralé fotonové ozařování.

Nespornou výhodou protonového paprsku je fakt, že ho lze zacílit přímo na nádor. Nežádoucí vedlejší účinky jsou proto minimální. „Zatímco fotonové záření proniká orgány skrz naskrz a ovlivňuje okolní tkáně, protonový svazek je možné přesněji ohraničit co do rozptylu i hloubky,“ vysvětluje zásadní rozdíl Jiří Kubeš, hlavní lékař pražského protonového centra. Díky přesnému zacílení protonových paprsků na oblast nádoru nedochází k poškození zdravých tkání.

Zkracuje se tak rekonvalescence pacientů a předchází se i dalším komplikacím, které mohou plán série ozařování brzdit. Některé nádory jsou velmi agresivní a odkládání léčby kvůli komplikacím a vedlejším účinkům klasické fotonové terapie může mít fatální důsledky. Zatímco například léčba rakoviny prostaty konvenční radioterapií trvá osm týdnů, Pražské protonové centrum se chlubí, že zvládne terapii stejné diagnózy za pouhý měsíc. Vše bez vedlejších účinků, jako je inkontinence nebo potíže s erekcí.

Studie podle oponentů chybí

Na světě funguje nebo se připravuje celkem 38 protonových center. První vzniklo v roce 1990 v Kalifornii. O dva roky později byla léčba protony oficiálně schválena v USA v klinické praxi. Nyní stojí jen ve Spojených státech podobných pracovišť sedmnáct a dalších dvanáct je ve výstavbě. Evropa má celkem jedenáct protonových center. Jedno z nich je na pražské Bulovce.

Právě fakt, že jde o poměrně novou, a proto málo ověřenou metodu, uvádějí odpůrci protonové léčby jako nejčastější argument. Důvěryhodné studie jednoznačně potvrzující pozitivní přínos protonové léčby podle nich zatím chybí. „Protony jsou bezesporu zajímavou technologickou novinkou. Zatím ale není jasné, jakou má tento pokrok budoucnost. Dějiny onkologie jsou plné nenaplněných očekávání,“ upozorňuje Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno.

S protony je však ještě jeden problém. V České republice poskytuje tento typ radioterapie jen soukromé protonové centrum na pražské Bulovce, které má zatím uzavřenou smlouvu pouze s jednou zdravotní pojišťovnou. Všeobecná zdravotní pojišťovna se zdráhá poměrně nákladné ozařování uhradit a proplácí je pouze vybraným pacientům. Samoplátce by kompletní léčba přišla v průměru na půl milionu korun.
Možnosti medicíny budou pravděpodobně vždy překračovat ekonomické možnosti. Ne vždy se proto k pacientům dostane metoda, kterou by potřebovali. Otázka je, zda je protonová terapie skutečně přínosem, na který stojí za to vynakládat finanční prostředky. Peníze na prvním místě?

Odborná veřejnost včetně odpůrců protonové léčby se shoduje, že se protony mohou vypořádat s určitým okruhem onkologických diagnóz lépe než fotony. „Protonová léčba může být nadřazena fotonové například u dětských nádorů centrálního nervového systému, velmi dobré výsledky má také v případě melanomu oka,“ říká Jiří Petera, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové a předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP.

Zároveň ale upozorňuje, že moderní techniky fotonové terapie nepřinášejí horší výsledky ani v případě některých diagnóz, které jsou obvykle chápány jako vhodnější pro protonovou léčbu. Podle některých odpůrců moderní metody tak není jasné, zda jsou protony jednoznačně lepší. „Bohužel nám prošly rukama děti, které v pražském protonovém centru ozářili, a ozářili je špatně, ty děti mají recidivy,“ upozorňuje Jaroslav Štěrba.

Otázka je, jak by daní pacienti dopadli po ozařování tradičními fotony a zda za podobnými výroky není pouhá řevnivost. A také snaha ušetřit nemalé finanční prostředky, případně jejich čerpání nechat plynout stejným směrem, který mělo doposud – ke starší léčbě fotony. „Protonová léčba může být pro někoho přínosem, ve většině případů je ale dostačující fotonová terapie. Nadužívání protonů by vedlo k zbytečnému vyčerpávání finančních prostředků,“ argumentuje například doktor Petera.

Protony nejsou pro každého

Že se protony nehodí pro všechny diagnózy rakoviny, připouštějí však i v samotném protonovém centru. „Nevhodné jsou například pro nádory prsu nebo děložního čípku a obecně pak pro nádory špatně ohraničené a metastazující,“ konstatuje doktor Kubeš.

Hlavní výhoda protonového paprsku, tedy fakt, že jej lze velmi přesně zacílit, v sobě zároveň skrývá také jeho největší slabinu. Ozařované místo musí být pevně zafixované a nesmí se ani o milimetr pohnout. V případě rakoviny prsu toho není možné docílit kvůli pohybu hrudníku při dýchání.

Jak dopadne mediálně vděčný případ fotogenického britského chlapečka Ashyi Kinga?V kuloárech protonového centra už zazněly hlasy, že „nejde o případ, který se hodí prezentovat médiím“. Informace o úspěchu či neúspěchu právě probíhající léčby se k veřejnosti prostřednictvím médií pravděpodobně dostane. Na jednoznačnou odpověď, zda je protonová terapie účinnější a šetrnější alternativou zavedených fotonů, si ale zřejmě budeme muset ještě pár desítek let počkat.