Studii minulý týden zveřejnil časopis The British Medical Journal. Česká data přínos screeningu potvrzují - i když rakoviny prsu v ČR strmě přibývá, umírá na ni stále méně žen. Studie náhodným způsobem vybírala Kanaďanky, které pak pravidelně podstupovaly mamografická vyšetření, vyšetření prsu v ordinaci nebo si je prováděly samy. Výzkumníci chtěli zjistit, zda je výhoda v tom, když se rakovina prsu zjistí ve fázi, kdy je nádor tak malý, že se nedá ani nahmatat. Došli ale k záporné odpovědi.
"Zpochybňování screeningu není nic nového. Řada studií naopak ukázala jeho prospěšnost. V zemích, kde běží, stoupl výrazně záchyt rakoviny v časných stádiích. Příkladem je i ČR," řekl Vladimír Dvořák z odborné gynekologické a porodnické společnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle ředitele brněnského Institutu biostatiky a analýz docenta Ladislava Duška je nutno při hodnocení screeningu přihlédnout ke stavu populace. V Česku se po roce 1989 změnilo reprodukční chování, ženy rodí první dítě později, přibývá bezdětných, populace stárne, riziko rakoviny roste. Tyto změny prodělaly západní země už dřív.
"V této situaci je screening dar z nebes, křivku nemocnosti, která jde objektivně nahoru, vychytáváme ve screeningu v časných stadiích. Za deset, dvacet let můžeme diskutovat jako v západních zemích, zda screening má být stejně intenzivní," řekl Dušek.
Snížení rizika
Ve Spojených státech se každý rok provádí asi 37 milionů mamografických vyšetření. Skoro tři čtvrtiny žen nad 40 let tvrdí, že screening v posledním roce podstoupily. Podle Richarda Wendera z Americké společnosti pro rakovinu (ACS) celková data z klinických zkoušek mamografie ukázala, že screening snižuje úmrtnost na rakovinu prsu nejméně o 15 procent u žen po 40. roce věku a nejméně o 20 procent u žen starších. Úmrtnost vedle dokonalejší léčby pomáhá snížit i to, že se nádor zjistí včas. Stejná data mají i čeští odborníci, i proto spustilo Česko od ledna adresné zvaní žen na mamograf.
V ČR je ročně 7000 až 7500 nových nádorů prsu, drtivá většina se díky screeningu zjistí v počátečních dvou stadiích, kdy je lze zcela vyléčit. Pokročilých nádorů rozšířených do těla je 400 až 500 ročně. "Rostoucí síla screeningu vede k tomu, že se tak zachytí už 45 procent nových nádorů. Ženy s časným stadiem tak prakticky neumírají, prodlužuje se přežití a klesá úmrtnost u žen s vyšším stadiem," řekl Dušek a dodal, že pokrok ČR potvrdily i zpráva OECD a studie Eurocare-5.
Pomáhá mamografie?
V úvodní poznámce v nové kanadské studii se tvrdí, že starší studie, které zjistily, že mamografy ženám pomáhají, se prováděly předtím, než se do běžné praxe dostal lék tamoxifen. Právě ten prý úmrtnost na rakovinu výrazně snížil. Studie ovšem nezohledňují finanční náročnost této léčby - zdravotní pojišťovny jednoznačně ušetří, když se nádor odhalí včas a není nutno nasazovat drahé léky.
Podle autorky úvodníku epidemioložky Mette Kalagerové z univerzity v Oslu a z Harvardovy školy veřejného zdraví je s moderními léky méně důležité zachytit nádor včas. Ženy v kanadské studii si navíc uvědomovaly nebezpečí, na rozdíl od účastnic dřívějších studií. "Je možné, že screening by fungoval, kdyby ženy neměly o nemoci žádné povědomí," uvedla.
Výzkumníci soudí, že mnoho rakovinových nádorů roste pomalu nebo vůbec, a nevyžaduje léčbu. Některé prý samy zmizí. Když se rakovina zjistí, není ale možné vědět, zda je nebezpečná, a tak lékaři léčí všechny nemocné. O přínosech mamografického screeningu se debatuje už dlouho. Žádná země kromě Švýcarska ale zatím nenaznačila, že screening zastaví.
