26. října 2018 6:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

S hygienou už to přeháníme, říká parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková. | foto: MAFRA, Michal SváčekMAFRA

Parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková o tom, proč nás parazité mohou uchránit před civilizačními chorobami, a o tom, že děti mohou klidně sníst rohlík, který jim upadne na zem.

Západní civilizace je takzvaně dehelmintizovaná, tedy bez červů. Přitom jsme se s nimi tisíce a tisíce let sžívali – po celou dobu evoluce. Když jsme se ze sběračů stali zemědělci, byl to pro nás v tomto ohledu obrovský skok – začali jsme žít s řadou těchto – jak už dnes víme – prospěšných organismů. A nejde jen o červy typu roupa nebo tasemnice, ale i o bakterie, které v našich střevech také žijí. Od průmyslové revoluce jich však začalo zase ubývat kvůli pokroku ve zdravotnictví, rozvoji technologií, výrobě dezinfekcí, detergentů, zvýšení hygie- nických standardů a také kvůli ubývajícímu kontaktu se zvířaty. Své udělalo i plošné rozšíření antibiotik.

„A tak jsme víceméně vymýtili parazity nejen z okolního prostředí, ale i z vlastního těla,“ konstatuje vědkyně Kateřina Jirků, která stojí v čele nové Laboratoře parazitární terapie v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková.
Parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková.

A následky? Laicky řečeno se náš imunitní systém začal nudit a začal si vymýšlet – obrazně řečeno mít roupy. A tak vyskočil počet autoimunitních nemocí, kdy imunitní systém spustí boj proti buňkám vlastního těla. Jako by hledal, co by tak mohl dělat jiného, když přišel o své parazity.

LN: Co přesně se děje v našem těle, když v něm máme bakterie či prvoky, nebo dokonce nějakého parazita?
Zjistilo se, že střevní organismy, jako jsou bakterie, ale i parazité, jsou úzce navázané na náš imunitní systém. Mají spolu interakce, předávají si signály, čímž náš imunitní systém stimulují a modelují. Nyní, když jsme tyto organismy, říká se jim „staří přátelé“, téměř vymýtili, je náš imunitní systém ochuzený, nevyvíjí se dobře – a to už od dětství, kdy by měl těchto podnětů dostávat co nejvíc. A proto vznikají různá autoimunitní onemocnění jako například Crohnova choroba nebo roztroušená skleróza a také stoupá počet alergiků.

LN: To je teorie, nebo už je potvrzené, že tomu tak je?
Je to teorie, která už je ale z větší části potvrzená.

LN: Jak se přišlo na to, že tyto nemoci souvisejí právě s úbytkem parazitů v našem těle?
Srovnaly se dvě mapy: vyspělý svět, který má vysokou úroveň hygieny a nižší výskyt těchto organismů, a rozvojový svět, kde je naopak hygiena nízká a parazitů je tam víc. S úbytkem střevních organismů se objevuje nárůst autoimunitních onemocnění a alergií. Tyto teorie vznikaly už v 60. a 70. letech minulého století. Na přelomu století se začalo uvažovat o tom, že v tom hrají roli nejen vnitřní organismy, ale i takzvané environmentální organismy v okolním prostředí, tedy různé mikroskopické organismy, nejčastěji bakterie. Zjistilo se také, že u nemocných lidí je diverzita střevního mikrobiomu mnohem menší než u zdravých lidí.

LN: Jde se ale vůbec nějak vrátit zpátky v čase a dostat zpět do našich těl tyto organismy?
Rodiče by například nemuseli být tak úzkostní a měli by nechat dítě hrabat se v hlíně nebo sníst rohlík, i když mu spadne na zem. Už byly publikované i studie, které potvrzují, že když je v rodině pes či je dítě v jakémkoli kontaktu se zvířetem, tak je to v tomto ohledu lepší. Například pes venku strčí do lecčeho čumák, doma vás pak olízne…

LN: Takže pokud dítě v kolektivu chytne roupy, nemáme se stresovat?
Vůbec ne, roup je jedna z dobrých věcí, které mohou dítě potkat, protože stimuluje jeho imunitu.

LN: Je ještě nějaký další způsob, jak k sobě neškodně pozvat parazity, bakterie, prvoky? Máme se méně sprchovat nebo jíst neumyté ovoce?
To je dost filozofická otázka. Ano, naše západní společnost to s tou hygienou a hygienickými návyky dost přehání, občas to už hraničí i s mánií. Řekla bych to tak, že je to na zvážení každého, do jaké míry od těchto návyků upustí. Co se týká sprchování, tak kromě střevního mikrobiomu máme i kožní mikrobiom (společenstvo organismů, hlavně bakterií, které osídluje naši kůži) a i ten už byl spojen s nějakými onemocněními. Když se každý den důkladně vymydlíme, tak tomu mikrobiomu asi moc neprospějeme. Ovoce a zeleninu bych ale určitě myla.

LN: V každé drogerii je dnes k dostání dezinfekční gel do kapsy. I to je extrém, ne?
Ano, myslím si, že to opravdu přeháníme, když denně či několikrát denně používáme dezinfekční gel na ruce. Určitě je to vhodné v chřipkovém období, ale jinak nevidím důvod, proč se pořád dezinfikovat.

  • 1Diskuse

Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb
Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb

Myslíte si, že základní asistenční služby obsažené v povinném ručení nebo v havarijním pojištění opravdu stačí? Každý vám říká, kam máte volat v případě nepojízdného vozidla, ale nikdo zřetelně nevysvětlí, jak vám v dané situaci pomůže vaše pojišťovna.

Najdete na Lidovky.cz