Některé látky běžné spotřeby mohou mít přímý vliv na naše zdraví nebo ovlivňovat životní prostředí. Jejich efekt se nám tak trochu vrací jako bumerang.
Parabeny
Proč se výrobci tak rádi chlubí tím, že je nějaký jejich produkt bez parabenů, ačkoliv jejich použití je v souladu s legislativou? Jde o skupinu konzervačních látek, které se v kosmetice používají už přes půl století. Díky nim se výrobky nezkazí. Jejich škodlivý vliv není nijak vysoký, a to jak vůči člověku, tak vůči přírodě, protože se poměrně snadno rozkládají. Nové výzkumy v uplynulých letech však přišly se zjištěním, že část z nich tělo zpracovat nedokáže, ale nevyloučí je.
Jak si vybrat kosmetiku bez rizikZákladní pravidlo je jednoduché: čím méně chemie bude kosmetika obsahovat, tím lépe. Ale neznamená to, že se musíte těchto přípravků vzdát úplně. Jen o nich možná začněte více přemýšlet.
Zdroj: Arnika |
Evropská unie proto v roce 2015 vydala nařízení, kterým snížila povolené množství parabenů. Podezření z toho, že zvyšují riziko rozvoje rakoviny prsu, se zatím nepotvrdilo.
Sulfáty
Také kosmetika bez sulfátů je čím dál populárnější. Sulfáty, jinak také sírany, přispívají k tomu, že mýdlo, sprchové gely a šampony pění a jde se s jejich pomocí umýt. Nejčastěji ve složení najdete sodiumlaurylsulfát (na obalech je uvedený jako sodium lauryl sulfate, SLS) a laurethsulfát sodný. Jejich škodlivost? Vlastně se žádná neprokázala, ale soudí se, že může vadit kumulativní používání, tedy že se jejich negativa v průběhu času sčítají.
Každopádně platí, že jde o látky dráždivé, které zbytečně zbavují lidskou kůži ochranného filmu. Při použití v zubních pastách mohou zhoršovat záněty v ústech.
Silikony
Najdete je především v přípravcích na vlasy, ale také v pleťových krémech. Jde o polymery, které například chrání vlasy před vnějším poškozením působením slunce a dalších vlivů. Díky silikonům (jsou jich desítky, příkladem je například cyclomethicone) v kondicionérech jde vlasy dobře rozčesat. Při dlouhodobém používání však vlasy obalí natolik, že je naopak nemožné k nim dostat nějakou výživu. Krémy se silikony krásně vyhlazují pleť, přinejmenším zpočátku a na pohled, bohužel však ucpávají póry. V přírodě se neodbourávají, ale hromadí, výzkumy zaměřené na jejich vliv však zřejmě neexistují.
Mikroabraziva
Milujete přípravky na obličej nebo tělo, které mají brousicí účinek? Překvapivě mnoho výrobků toho dosahuje pomocí miniaturních plastových kuliček, zatímco prostředky přírodní kosmetiky si v tomto ohledu vystačí se solí či semínky rostlin. Polypropylenové či polyethylenové kuličky nám nic neudělají, po chvilce je z obličeje spláchneme do vody. A to je právě ten problém, protože se v ní hromadí. Vědci už zaznamenali jejich výskyt například ve Velkých jezerech na hranicích mezi Kanadou a USA a považují je za velké riziko pro životní prostředí, mimo jiné proto, že je žerou ryby a umělé hmoty se tak dostávají do potravního řetězce.
Odhaduje se, že jedno balení čisticího prostředku na obličej obsahuje 350 000 perliček. Mikropolymery se navíc používají i v zubních pastách či krémech proti vráskám.
Ftaláty
Používají se při výrobě plastů jako změkčovadla. Mají vliv na hormonální soustavu, přičítá se jim například vliv na vznik vrozených vad mužských pohlavních orgánů nebo na nižší kvalitu spermií. Jsou známy i jejich negativní účinky na játra, ledviny, plíce a srážlivost krve, přispívají k rozvoji astmatu a alergií. Jejich použití v kosmetice je sice omezeno, ale v levnějších výrobcích se stále vyskytují. Zejména v antiperspirantech, deodorantech, lacích na nehty, šamponech, kolínských vodách a parfémech.
Parfémy
Máme na mysli vůni coby součást výrobků, jako jsou prášky na praní, krémy na obličej či sprchové gely. Vesměs jde o syntetické vůně, o jejichž složení se nemusíme z obalu výrobku dozvědět nic dalšího, ale právě ony mohou způsobovat, že nás výrobek nějakým způsobem dráždí. Syntetické vonné látky se běžně dávají do parfémů, šamponů, mýdel, čisticích prostředků, krémů, zvlhčovačů, opalovacích krémů a dalších. Podle zámořské studie z roku 2005 jsou škodlivé pro vodní prostředí, přičemž čistírny odpadních vod si s nimi neporadí. Opravdu potřebujete, aby váš krém na ruce voněl?
BHA a BHT
Jedná se o oblíbené konzervační látky, které se často používají v hydratačních krémech a make-upu, ačkoli výrobci od jejich použití ustupují od roku 2005, kdy Evropská komise označila látku BHA (butylated hydroxyanisole) za endokrinní distruptor, tedy látku ovlivňující činnost hormonů v lidském těle. Spolu s BHT (butylated hydroxtoluene) jde o látky toxické pro vodní organismy. Rakovinné účinky na člověka nebyly prokázány. Bezpečnou náhražkou je tokoferol neboli vitamin E.
