Lidovky.cz: Co říkali zdravotníci z Motola tomu, když se na nemocničním oddělení poprvé objevil pes?
Začátky znám jen z vyprávění Karolíny Cipro, která v Motole před sedmnácti lety s canisterapií začínala. Na kliniku dětské onkologie tehdy přišla se svou bostonskou teriérkou Bessi. Zdejší zdravotníci měli naštěstí pejsky rádi, a myšlence canisterapie byli proto nakloněni. Odtud se pak tato metoda rozšířila k dalším dětským i dospělým pacientům.
Jana Hurdová
Lidovky.cz: Na dobré spolupráci se zdravotníky nejspíš hodně záleží...
Určitě! Pokud chceme dělat kvalitní canisterapii, je třeba si hned na začátku s vedením kliniky vyjasnit podmínky a pravidla. Domluvit se, zda nám jde spíš o aktivity za přítomnosti psa, nebo o terapii, o individuální či skupinové návštěvy. Ve Fakultní nemocnici v Motole máme směrnici pro canisterapii, kterou se řídíme. Velmi důležité je i dodržování hygienických pravidel a úzká spolupráce s oddělením hygieny.
Lidovky.cz: Kteří psi se na canisterapii nejvíc hodí?
Na plemeni vůbec nezáleží, mnohem důležitější je, aby měl pejsek radost z kontaktu s lidmi a nebál se v nemocničním prostředí, které je pro něj dost náročné. Podlaha tady klouže, cítí nejrůznější pachy a slyší roztodivné zvuky. Kromě toho potkává pacienty na invalidním vozíčku nebo s berlemi. Dobrovolníci, kteří mají o spolupráci s námi zájem, musí proto se svým psem absolvovat speciální testy.
Lidovky.cz: Jak se o vás dobrovolníci dozvídají?
Někdy si nás najdou na internetu, jindy mají známého, který už k nám na canisterapii chodí. A občas se setkáváme také s bývalými pacienty, kterým se v nemocnici stýskalo po čtyřnohých kamarádech, a proto s nimi chtějí tady pracovat. O psech i jejich páníčcích se koordinátorka na canisterapii leccos dozví už při úvodním pohovoru. Zjistí třeba, jak pejsek poslouchá, jestli se nebojí a nechá se pohladit.
Lidovky.cz: Za jak dlouho mohou úspěšní adepti k pacientům na oddělení?
Po úvodním pohovoru chodí dobrovolníci ještě na náhledy ke zkušeným canisterapeutickým týmům, aby si udělali představu o tom, co canisterapie v nemocnici obnáší. Teprve potom se pejsek seznamuje s nemocničním prostředím, aby si mohl všechno očuchat, zkusil se projet výtahem nebo vyjít schody. Pokud je vše v pořádku, skládá na závěr canisterapeutickou zkoušku pro Motol. Obvykle to bývá tak za tři měsíce.
Psi dovedou ulehčit život nevidomým i neslyšícím. Pomáhat umí také tělesně postiženým lidem |
Lidovky.cz: Čeho se dá s pomocí canisterapie dosáhnout?
Zaměřujeme se zejména na aktivity za přítomnosti psa, které vede dobrovolník. Naším cílem je pozvednout pacientovi náladu, odpoutat jeho myšlenky od nemoci a nemocničního stereotypu. Zvýšit jeho sebevědomí a napomáhat při zvládání stresu nebo úzkosti. A také rozvíjet motoriku i řečové dovednosti. Docházejí k nám ale také dobrovolníci se psy, kteří se ve spolupráci s odborníky účastní přímo terapií vedených třeba rehabilitačními pracovníky nebo psychology.
Lidovky.cz: Jak probíhá canisterapie u dospělých?
Dobrou zpětnou vazbu máme hlavně od dobrovolníků, kteří docházejí k lůžkům pacientů do Centra následné péče, a personálu. Často se zmiňují o tom, jak se mnozí pacienti právě díky pejskovi nejednou rozpovídali. Už proto, že získali nový námět k hovoru. Najednou si mohli vyprávět nejen o tom, jaké triky pejsek předváděl, ale i o svých vlastních domácích mazlíčcích, na které si vzpomínají. Těmto pacientům určitě dělá dobře i kontakt s pejskem. Při hlazení jeho srsti se totiž vyplavuje takzvaný hormon štěstí oxytocin.
Lidovky.cz: Setkání s dětmi jsou jiná?
Samozřejmě, ale hodně záleží i na dobrovolníkovi, každý z nich má totiž své know-how. Někteří spolu s dětmi schovávají pejskovi pamlsky, předvádějí různé triky nebo trénují základní psí poslušnost.
Lidovky.cz: Nemají děti z větších psů strach?
U dětí jsme se s tím ještě nesetkali, většinou se naopak na dobrovolníky s pejsky těší. Od rodičů předem požadujeme písemný souhlas s tím, že se jejich dítě může do canisterapie zapojit. Mimo jiné se zajímáme i o to, zda jejich syn nebo dcera netrpí třeba alergii na psí srst anebo nemá ze psů velký strach. S účastí dítěte na canisterapii musí souhlasit také lékař.
Lidovky.cz: Prý využíváte i jiná zvířata.
Opravdu jsme tu už měli třeba leguána, chameleona nebo papouška. Dobrovolníci, kteří k nám v rámci různých programů s těmito zvířaty chodí, obvykle vyprávějí zajímavosti ze života těchto zvířat. Největší úspěch v poslední době měly strašilky.
Lidovky.cz: Ovlivnila vás pandemie?
V koronavirovém období dobrovolníci do nemocnice nesměli. Teď začnou zase docházet na vybraná oddělení, ale musí mít respirátor a antigenní test. Na setkání s nimi se všichni už moc těšíme.
