Lidé by neměli tuky ze stravy vynechávat, a to ani při redukční dietě. Tuky jsou jednou ze základních živin a měly by tvořit až 35 procent denního energetického příjmu.
Podle nejnovějšího doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by dospělí měli mít za den nejvýše 20 gramů nenasycených "špatných" tuků a zhruba 25 gramů vícenenasycených esenciálních "dobrých" tuků.
Vyhněte se laciné čokoládě
Odborná doporučení znamenají v běžné řeči to, že je třeba nahradit některé hojně užívané potraviny jinými vhodnějšími, například místo másla použít na mazání na chléb a pečivo kvalitní margarín, místo šunkového salámu si dopřát krůtí šunku, místo solených buráků mlsat vlašské ořechy a vyhnout se laciným čokoládám a oplatkám.
"Dobré" tuky jsou většinou rostlinného původu a jsou v kvalitních rostlinných olejích a výrobcích z nich, jako je margarín nebo kvalitní majonéza, dále v ořeších a olejnatých semínkách a rybím mase.
Tyto tuky snižují rizika nemocí srdce a cév či cukrovky. Jsou nezbytné pro obnovu buněk, pro mozek a jeho vývoj. Jsou součástí buněčných membrán a pomáhají tvorbě hormonů, udržení tělesné teploty a jsou důležité i pro využití vitaminů rozpustných v tucích. Tuk chrání některé tělesné orgány.
Součástí doporučení WHO se nově staly také informace zaměřené na tuky ve stravě dětí - "dobré" tuky jsou důležitá pro jejich zdravý růst a vývoj.
Jak poznat špatné tuky?
"Špatné" tuky jsou většinou živočišného původu, a to buď viditelné, jako jsou máslo a sádlo, nebo skryté, v tučných mléčných a masných výrobcích.
Denní dávku spotřebuje většina lidí v podobě skrytých tuků. Tyto tuky přispívají ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi, zvyšují tak riziko srdečních a cévních onemocnění.
Dalším rizikem pro zdraví jsou takzvané trans mastné kyseliny, bývají v náplních oplatek a v čokoládových polevách. Dříve vznikaly i při některých postupech částečného ztužování tuků. Současné kvalitní roztíratelné tuky a margaríny díky moderním technologiím již tyto tuky téměř neobsahují.
