„Pandemie koronaviru dopadá nějakým způsobem na psychiku nás všech,“ konstatuje psycholog a psychoterapeut Adam Suchý z Ordinace klinické psychologie v Prostějově. „Lidé řeší řadu problémů, od partnerských a finančních potíží nebo strachu z nemoci přes poruchy spánku až po pocity osamělosti.“
Koronavirus není mor. Přízrak smrti se zhmotnil do podoby neviditelného patogenu, říká psycholožka |
Pokud budeme celé dny pouze sledovat koronavirové zpravodajství, pak si určitě některou z těchto obtíží přivoláme. Současnou krizi však nemusíme vnímat pouze jako katastrofu, která nám přináší jen samé nepříjemnosti. Můžeme ji brát také jako příležitost na chvíli se zastavit a zamyslet se nad svým životem. Možná díky tomu přijdeme i na to, co bychom na něm mohli změnit. Určitě bychom ale na případné změny neměli právě teď příliš spěchat.
Neřešte staré křivdy
Mnohé manželské dvojice zůstávají doma v karanténě. „Být na malém prostoru stále spolu, aniž bychom si mohli zajít do kina nebo na procházku, není zrovna lehké,“ konstatuje psycholog Adam Suchý. „Hodně přitom záleží na kvalitě vztahů.“
Když jsou lidé zvyklí být hodně pospolu, nemusí být pro ně toto období náročné. „Mají natrénováno a umějí v takovém modelu žít,“ konstatuje psycholožka Marta Boučková z Prahy 10. „Ti, kdo byli zvyklí spolu trávit jen pár hodin týdně, teprve začínají trénovat a první tréninky bývají náročné.“
Už proto, že nemožnost volby je podle jejího názoru pro člověka tíživá. Nemůžeme tak snadno utíkat před těmi, které máme sice rádi, ale přece jen si potřebujeme od nich odpočinout. Utíkat nemůžeme dokonce tak moc ani sami před sebou.
Psycholog Adam Suchý v takové situaci radí netrávit veškerý čas spolu, a pokud to bytové podmínky dovolí, věnovat se po určitou část dne každý jiné činnosti. Nejobtížněji většinou náročnou situaci zvládají partneři, kteří mají mezi sebou problémy, jejichž řešení dlouho odkládali. Chtít je naráz vyřešit a vytahovat při tom na povrch staré křivdy může být podle psychologa i cesta k rozchodu. Čerstvé zkušenosti s tím mají i v některých čínských městech, která zrušila zákaz vycházení. Úřady zde už začaly přijímat nezvykle vysoký počet žádostí o rozvod.
Sklenička není dobrý společník
Při řešení partnerských konfliktů, ale i jiných problémů leckdo častěji sáhne po skleničce něčeho ostřejšího. „Pravidelné pití vyšších dávek alkoholu, zejména destilátů, je v tomto čase a za této situace vysoce nebezpečné,“ varuje profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Už proto, že výrazně oslabuje imunitu a zvyšuje vnímavost vůči nákaze.“
S nárůstem úzkostných a depresívních reakcí přitom adiktologové zaznamenali zvýšenou spotřebu alkoholu i léků. A to nejen u pacientů trpících závislostí, ale i u běžné populace.
Co s dětmi v karanténě? Nepřetěžujte je učením, choďte na procházky a obrňte se trpělivostí, radí psycholožka |
Pobyt doma se spoustou volného času, omezení pohybu, obavy z budoucnosti i další starosti přímo svádějí k tomu, vzít si na „pomoc“ tabletku nebo lahev alkoholu.
U mnoha citlivějších lidí to však může vést k výraznému zvýšení spotřeby alkoholu a dalších návykových látek. A v budoucnosti vytvořit o problém více, než jen to, co způsobí ve svých dopadech Covid-19.
Možnosti poradit se s odborníky jsou v současnosti dost omezené už proto, že adiktologické ambulance přešly do režimu online a poskytují pomoc jen po telefonu a internetu.
Nějaké to pivo navíc nebo sklenka vína ale určitě nevyžaduje okamžitý osobní kontakt s adiktologem. Podcenit pravidelný a výrazný nárůst spotřeby jakékoli návykové látky, bez níž už si svůj každodenní život nedokážeme představit, je však nebezpečné. Být k sobě všímavý se proto podle slov profesora Miovského určitě vyplatí.
Udržujte psychickou pohodu
Zachovat si v těžkých časech dobrou náladu i psychickou pohodu není vůbec snadné. „Důležité je věřit tomu, že bude zase líp,“ říká psycholožka Marta Boučková. „Pokud chceme tuto naději živit, měli bychom se snažit, byť s menšími obměnami, co nejvíce dodržovat zaběhnutý denní režim i každodenní zvyky.“
Už proto, že nám to pomůže zachovat si nadhled nad nepříznivou situací. Sledovat pouze zpravodajství o koronaviru a vše ostatní vypustit z hlavy určitě k psychické pohodě nepřispívá. Mnohem lepší je vyhradit si ve svém soukromém rozvrhu čas na čtení, cvičení, sledování oblíbeného seriálu, kutilství nebo jiné činnosti.
„Na moderní komunikační technologie za běžných okolností často hubujeme,“ říká psycholog Adam Suchý. „Za dané situace nám ale mohou v mnohém pomáhat.“ Ať už nám zprostředkují chybějící kontakt s ostatními lidmi, nebo poslouží k zabavení dětí.
K psychické pohodě mohou ale přispívat i zdánlivé maličkosti. Usmívat se je podle psycholožky možné i pod rouškou a do zpěvu se může pustit i ten, kdo nemá hudební sluch.
Stejně tak bychom neměli zapomínat alespoň na nějakou formu pohybu, i když to bude třeba jen cvičení na židli. Důležité je také udržovat si kontakt se svými blízkými, snažit se je trochu potěšit nebo i rozesmát. „Nesmíme zapomínat, že sice žijeme v přítomnosti, ale pro budoucnost!“ připomíná Marta Boučková. A tu si podle jejích slov připravujeme a „malujeme“ nejdřív ve své mysli.
Každá krize je i výzva
Na první pohled se zdá, že nám koronavirová pandemie přinesla jen samé nepříjemnosti. Pravda je ale nejspíš trochu jiná. „Jsou lidé, kteří si pochvalují určité zpomalení a zjednodušení,“ říká psycholog Adam Suchý. „Odpadly jim víkendy v nákupním centru i bezbřehé možnosti, jak trávit své volno.“ Najednou mají čas na to, třeba se při pohledu z okna radovat z toho, jak se příroda nadechuje.
Hodně přitom ovšem záleží na našem nastavení. Pesimisté nejspíš vnímají současnou situaci jako naprostou apokalypsu, která přináší jen samé nepříjemnosti, zatímco optimisté ji berou jako podnět k zamyšlení. Podle slov psychologa je v ideálním případě každá krize zároveň příležitostí k tomu se zastavit a začít dělat některé věci jinak. Možná právě díky krizi například zjistíme, že mezilidská soudržnost není jen pouhé slovo. Už proto, že nám sousedka, kterou jsme až doposud moc nemuseli, ušila roušku nebo přinesla nákup. A stejně tak nás může příjemně překvapit i partner, od něhož jsme si už po dlouhých letech manželství moc neslibovali.
„Až tahle krize skončí, vypukne možná chaos a lidé budou chtít dohnat, co zameškali,“ míní psycholog Adam Suchý. Nejspíš přibude těch, kteří budou potřebovat psychologickou podporu. Ale najdou se určitě i takoví, kteří krizové výzvy využijí a něco na svém životě opravdu změní k lepšímu.