Průměrné roční náklady na projekt vs. mzdové náklady

To, co pan Matějů říká o navyšování průměrných nákladů na projekt (v roce 2006 - 800 milionů a dnes již 1,5 milionu) považuji za vytržené z kontextu a tudíž zavádějící pro neznalé. Každý, kdo je trochu věci znalý totiž ví, že se nyní z peněz na projekt musí hradit i část tarifní mzdy, zatímco dříve to tak nebylo. (viz diskuse o mzdách níže) Tímto opatřením tak náklady na projekt výrazně narostly a mzdové prostředky tak nezřídka tvoří podstatnou část rozpočtu projektu. Dnes je bohužel vytrhávání z kontextu velmi módní, obzvláště pak když jde o finance. Kalouskovi stačí pohrozit, že seškrtá rozpočet na vědu a výzkum např. o 0,5 miliardy. Po vleklých dohadech to změní "jen" na škrtnutí 100 milionů, a už se v novinách skví titulek typu: "Vědci dostanou v příštím roce o 400 milionů více." Opravdu chce mít ČR kvalitní výzkum? Poslední dobou mi to tak nepřipadá.

byrokratický přístup

Z mých zkušeností s grantovými agenturami západoevropských zemí si myslím, že hlavní problém GAČRu je jeho byrokracie a nedostatek flexibility. Stačí srovnávat zadávací dokumentace GAČR s dokumentacemi rakouské agentury FWF (http://www.fwf.ac.at/de/applications/p/p_application-guidelines.pdf) s českou dokumentací: - na první pohled je vidět menší rozsah (11 stran oproti 41) a   přátelštější styl rakouské dokumentace - všechno je přístupné v anglickém jazyku - pro průběžnou zprávu projektů stačí napsat neformální text rozsahu   poloviny strany A4 - ... Je to úplně jiný přístup, s cílem vědě SLOUŽIT a ne vědu řídit.Stefan Ratschan   

Návrh na zjednodušení diskuse

Diskuse k problematice vědy a vzdělávání by se zde výrazně zjednodušila, kdyby ctenarCP svoje opakující se brilantní a věcně přesně mířené argumenty vždy rovnou formuloval neméně úspornou zkratkou PSJ. Hned budeme vědět, o co jde: Pes Jitrničku Sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: Pes jitrničku sežral, docela maličkou, řezník ho za to praštil do hlavy paličkou, plakali všichni psové, kopali jemu hrob, na desce mramorové, byl nápis těchto slov: ...

Děkuji

Zaujala mě permutace "úsporné" zkratky PSJ - Pes Jitrničku Sežral .Patrně chcete rafinovaně naznačit, že nejde o primitivní repetici ;-).  PJS PSJ ...

pokračování

Ještě bych rád navázal na zmínku pana Matějů o nutnost zajistit rovné podmínky pro uchazeče z ostatních zemí EU.  Krátkým pohledem na stránky agentur v sousedních zemích DFG (Něměcko) nebo FWF (Rakousko) lze zjistit, že jejich obdoba stadardních grantů je určena pro výzkumníky pracující v německých, resp. rakouských, institucích. S uchazeči s jiných zemí nebo uchazeči nepracujícími ve výzkumných insititucích si zjevně hlavu nelámou (možná pro ně mají speciální programy - nevím). Nebere si GAČR s financováním celé Evropy příliš velké sousto?  

Petr Matějů k diskusním příspěvkům

Za chybku v délce soutěžní lhůty se omlouvám, 36 dní platilo do letošní novely, která soutěžní lhůtu prodloužila. Zůstalo mi hlavě staré číslo. Novelu, která prodloužila hodnotící lhůtu ze 180 na 240 dní iniciovalo předsednictvo GAČR, protože její zkrácení z původních 240 na 180 dní, k němuž došlo v roce 2009, se velmi negativně projevilo v prudkém poklesu projektů se zahraničním posudkem (prostě jsme neměli čas posudky získat).  Jakékoli zkrácení této lhůty, po němž voláte, by mělo stejný účinek, tj. pokles projektů, k nimž máme alespoň jeden zahraniční posudek. Pro hrubou představu, jen v jedné sekci bylo letos zasláno 6433 žádostí o zahraniční posudek, abychom nyní, dva týdny před ukončením hodnotící lhůty, měli zahraničními posudky pokryto necelých 95 % projektů. Proto se k žádnému zkrácení hodnotící lhůty GAČR, přes mnohé „hraběcí rady“, rozhodně nechystá. Dáváme přednost kvalitě před rychlostí. A pokud se někdo domnívá, že při třech tisících podaných projektech ročně, které má dvakrát do roka pečlivě posoudit celkem 39 panelů a po nich ještě 5 oborových komisí, při požadavku zajistit zahraniční posudky a případně zahraniční zpravodaje, provést hodnocení běžících a ukončených projektů a s tím vším se vejít se do fiskálního roku, navíc s pouze 32 zaměstnanci kanceláře (ostatní evropské  „grantovky“ našeho typu mají až 80 zaměstnanců), lze vyhlásit veřejné soutěže dvakrát za rok, budu se těšit, až mě  takový kaskadér za čtyři roky vystřídá a zkusí si to. Se zájmem se budu zpovzdálí dívat na skutečný chaos, který nastane, a možná také budu občas večer u vína udělovat „hraběcí rady“ .

Proč studovat sociologii

Proč studovat sociologii, autor Prof. Petr Matějů, Ph. D., vedoucí katedry sociologie VŠFS   http://www.vsfs.cz/?id=1612&m=9 ;

kontra-proroctví čtenářeČP

Přijdou dotazy na počet úspěšných žadatelů o grant (u GAČR) z ostatních zemí EU. Je jasné, že jejich šance na úspěch u agentury, kterou vede Nejcitovanější český sociolog, nebudou vysoké. Protože laťka je vysoko, v panelech se to světovými špičkami jen hemží. Snad někdo z Oxfordu, Cambridge, Heidelbergu, ETH. Ale mělo by to zde zaznít. Kolik projektů a v jaké úhrnné výši je podporováno z GAČR do zahraničí? Co se obvykle dělá s falešnými proroky?

Reakce předsedy GA ČR Petra Matějů

Ke mzdám: Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb. vyhlašuje nejen Grantová agentura ČR, ale dalších 8 poskytovatelů (rozpočtových kapitol). Grantová agentura ČR byla posledním ze všech poskytovatelů, který začal po r. 2010 hradit příjemcům osobní náklady na řešení projektů z účelových prostředků (tj. mzdy). Důvod byl následující: Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích se podle zákona č. 130/2002 Sb. mohou účastnit všechny právnické a fyzické osoby včetně uchazečů ze zemí EU. Těm je třeba zajistit rovné podmínky. Možnost některých uchazečů hradit mzdové náklady spojené s řešením projektu z institucionální podpory, která je určena jen části právnických a fyzických osob (pouze výzkumným organizacím ČR) by ostatní uchazeče znevýhodňovala. Důvodem zařazení mezd mezi uznané a povinné náklady projektů není jen uvést účelové financování do souladu s Rámcem společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01,bod 5.1.4 Rámce), ale rovněž zajištění rovných podmínek pro všechny uchazeče. Navíc, vláda i Poslanecká sněmovna Parlamentu opakovaně v zákonech o státním rozpočtu ČR po r. 2010 schválily zvýšení výdajů Grantové agentury ČR odůvodněné právě úhradou mzdových nákladů na řešení projektů (celkem o cca 1,1 mld. Kč od r. 2010). Není tedy pravda, že se tím snižuje počet projektů přijatých k financování. Pokud jde o příspěvek od čtenáře „jkunes“, směšují se v něm dvě věci: kontinuální podávání projektů během roku a úspěšnost. U nás kontinuálně projekty nelze podávat proto, že GAČR se musí s rozhodováním o udělení projektů vejít do fiskálního roku (projekty startují vždy od nového roku a vyúčtování grantu musí být vždy do konce roku), přičemž podle zákona č. 130/2002 Sb. soutěžní lhůta (tj. doba na podávání projektů) trvá 36 dní, hodnotící lhůta trvá 240 dní, takže 36 + 240 = 276, což se do jednoho kalendářního roku vejde pouze jednou. A pokud jde o úspěšnost, není pravda, že běžně je vyšší než 20 % (to se stává pouze u dvoukolových soutěží). Například v ERC je průměrná úspěšnost pro Advanced Grants za poslední 4 roky 14 %, u Starting Grants  10 %. Ani podávání většího počtu projektů jedním navrhovatelem není běžné. GA ČR v roce 2011 provedla analýzu strategií jiných evropských RFO (Research Funding Organizations), která ukázala, že praxe omezující počet projektů podaných jedním navrhovatelem na jeden projekt v dané soutěži není výjimečná, přičemž nějaké omezení na počet projektů uplatňuje většina RFO. Petr Matějů

Soutěžní lhůta

Opravdu?Podle zákon o výzkumu není hodnotící lhůta "240 dní", ale "nejvýše 240 dní".  Což je možná malý, ale dost podstatný rozdíl (a ještě před rokem to bylo "nejvýše 180 dní"). Nemluvě o tom, že soutěžní lhůta je 43 dnů, 36 dní je lhůta pro kola dvoukolové soutěž).Nicméně je skutečně nezbytné, aby jednokolová soutěž, kterou se tu ve svém rozhovoru pořád oháníte, musela trvat maximální možnou dobu? Ano, můžete argumentovat, že systém hodnocení přes panely a zahraniční oponenty je zdlouhavý, ale možná i z tohoto důvodu by stálo za to zamyslet se nad jeho zjednodušením a urychlením. Třeba by se pak soutěž stihla dvakrát do roka. I to "nutné" zahájení od začátku roku by šlo určitě nějak vyřešit.

Vypadá to jako hešl, ale není to hešl

To nás jenom smysly klamou. Prof. Cyril Höschl: Mýty a fakta o Grantové agentuře http://www.youtube.com/watch?v=t-uQNP5XizI&feature=player_embedded

Vážený Otče Scholastiku,

a také pane jkunesi, díky za Váš podnět, zkusím se k tomuto tématu "specificky" a samostatně vrátit. Hezký den, rmt

Trefa

Vážený pane Rychlíku, to by bylo opravdu užitečné. Dovoluji si poradit Vám, abyste tento problém diskutoval také např. s panem předsedou AV ČR a několika řediteli ústavů AV ČR. Udělejte si časovou osu, a na ni vyneste důležité konfliktní události mezi AV a např. RVVI, Hospodářskou komorou ohledně institucionálního financování a zjevení iniciativy zahrnutí mezd do grantových peněz. Přiřaďte klíčové osoby, dohledejte vznik nápadu vyhlásit soutěž o Centra excelence. Ptáte se na jména. Už jsem je zde opakovaně uvedl. PJS