- 17. srpna 2022 11:00
Trenér Hlinka nikdy nepatřil mezi lidi, kteří druhým zbytečně lichotí. Mluvil ale pokaždé jasně, na rovinu, bez příkras a vytáček. „My jsme si nemuseli nic moc říkat, rozuměli jsme si i beze slov,“ vzpomínal na něj trenérský kolega Slavomír Lener. | foto: ČTK
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Seriál Pohnuté osudy |
Ta zpráva, která se rozlétla 16. srpna 2004 po světě, strašně zabolela. Ivan Hlinka krátce po autonehodě kousek za Karlovými Vary zemřel. V 54 letech. Člověka nejprve napadlo: Nesmysl! Přece není možné, aby tenhle chlapík, kterého zbožňoval snad celý český národ, zemřel.
Myslí se začaly míhat vzpomínky. Na jeho legrácky, zarputilost, lidskou moudrost, šarm, laskavost, charisma, občasnou švejkovinu, snad až neskutečnou lásku k vlasti, nakažlivý optimismus, jeho čistou a veselou duši, velké hokejové umění a později i trenérskou dovednost.Všechno bylo náhle pryč.
Připojte se ještě dnes a získejte: