13. října 2018 7:29 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Hráči si už nepamatují Československo. Oba týmy potřebují vyhrát, vědí trenéři

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Zleva Patrik Schick, Jakub Jankto, Jiří Pavlenka a Patrizio Stronati na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zleva Patrik Schick, Jakub Jankto, Jiří Pavlenka a Patrizio Stronati na... | foto: ČTK

TRNAVA/PRAHA Na federální časy si pamatují jen z učebnic dějepisu, spousta z nich se narodila už do samostatných států Slovenska a Česka. "Pořád je to derby, i když dřív bylo asi o něco vyhecovanější," přemítá slovenský obránce Milan Škriniar, jeden z těch mladých.

Je dost pravděpodobné, že Škriniar v sobotním v zápase Ligy národů v Trnavě bude bránit českého útočníka Patrika Schicka. Ale nevraživost nečekejte. Žádná ostrá slova, nadávky, zášť, zákeřnosti. Nic z toho.

Jsou kamarádi, v předminulé sezoně nastupovali za Sampdorii Janov, pak se jejich cesty rozdělily. Schick šel za miliardu korun do AS Řím, ze Škriniara udělal Inter Milán nejdražšího Slováka, zaplatil takřka půl miliardy.

„S Páťou si píšeme, včera, dnes. Hecování? To ne, prostě normální věci,“ usmívá se třiadvacetiletý stoper. „Ale možná si to jen necháváme na zápas.“

Nebo slovenský kouč Ján Kozák. Když se ho zeptáte na působení v pražské Dukle či československé reprezentaci, úplně se rozněžní.

Trénink českých fotbalistů před utkáním Ligy národů. Trenér Jaroslav Šilhavý...

Trénink českých fotbalistů před utkáním Ligy národů. Trenér Jaroslav Šilhavý promlouvá k hráčům.

„Mám jen nejkrásnější vzpomínky. Na Duklu, byli tam vynikající hráči. Stromšík, Netolička, Macela, Samek, Fiala, Nehoda, Štambacher, Vízek,“ vyjmenoval. „Kdo tenkrát musel na dva roky na vojnu, spíš na to vzpomíná ve zlém. Já ne.“

Za působení v Dukle na začátku osmdesátých let minulého století se Kozák dočkal největšího individuálního ocenění, v roce 1981 byl zvolen nejlepším fotbalistou Československa. Rok předtím se společnou reprezentací vybojoval bronz na mistrovství Evropy, v roce 1982 zase hrál na světovém šampionátu.

Jenže ne vždy byl Kozák k Čechům tak vlídný. Před jedenácti lety se během trenérského působení v Košicích dost nevybíravě vyjádřil o bývalém spoluhráči z reprezentace Přemyslu Bičovském, který vedl Ružomberok. Že se usmívá jako debil, že šišlá a měl by se naučit slovensky, že by měl jít, odkud přišel.

V té době byla rivalita cítit i na hřišti během zápasů národních mužstev, která spolu bojovala v kvalifikacích. Slovenský bijec Martin Škrtel pokopal Jana Kollera a pak mu předhodil, že simuluje. Čechy nešetřil ani v bratislavském souboji na podzim 2009 a po zápase si vyměnil ostrá slova se záložníkem Danielem Pudilem.

Brankář Jiří Pavlenka.

Brankář Jiří Pavlenka.

Ale to všechno je pryč, minulost, byť Škrtel je v týmu pořád. To například poslední vzájemný duel z jara 2015 z českého týmu pamatují jen Vaclík, Dočkal, Novák a Gebre Selassie. Navíc to v Žilině byla jen příprava.

„Dlouho jsem si neuvědomoval, jak je zápas prestižní. Do doby, než jsem ho pak dvakrát hrál,“ poznamenal záložník Bořek Dočkal, který v sobotu v Trnavě bude českým kapitánem. „Osobní motivace i přístup byl znát. Vnímám, že extra náboj to mít bude i teď.“

Obyčejný soutěžní zápas to jistě nebude. Umocní ho krásný stadion v Trnavě se sevřenými tribunami, tamní známé bouřlivé prostředí i důležitost souboje.

„Mezi námi je velká rivalita, cítíme to z rozhovorů od kluků ze Slovenska,“ myslí si český kouč Jaroslav Šilhavý, pro kterého to bude premiéra v národním mužstvu. Mimochodem, tenkrát ve federální lize proti Kozákovi nastupoval, když působil v Chebu.

„A pro hodně z mých hráčů to bude premiéra v derby. Atmosféra je vtáhne, kluci se mezi sebou znají, asi se i hecují. Ale všechno si úplně uvědomí
až na stadionu.“

Kozákovi to vychází přece jen jinak.

„Když jsme se teď na srazu s chlapci o rivalitě bavili, oni určité věci vůbec nezažili. Myslím si, že teď to není jak v minulosti, kdy Slováci a Češi proti sobě hráli častěji,“ přemítal.

Podobné to bylo i v hokeji. První, druhý, třetí souboj. Když už se však oba výběry potkaly podvacáté, potřicáté, popadesáté, pošedesáté... To ve fotbale došlo jen na deset duelů.

„Určitě se my trenéři, hráči i fanoušci máme na co těšit. Může to být atraktivní zápas, oba týmy potřebují vyhrát. Bude tam hodně emocí, divákovi by to mělo dát hodně.“

  • 1Diskuse