Uff. To byla ale úleva. Tomáš Rosický, záložník Arsenalu si oddechl. Ta rána, jak mu spadl kámen ze srdce, musela být slyšet i v rodné Praze. A ta radost, když přiběhl poděkoval centrujícímu Bendtnerovi, slavil Rosický jako malé dítě. A radostně ukazoval, jak gólu docílil - hlavou...
GÓL TOMÁŠE ROSICKÉHO
Proč tolik radosti pro jednu trefu? Jednoduše proto, že poslední gól v dresu Arsenalu vstřelil kapitán české reprezentace 20. ledna 2010. Tedy na den přesně před 13 měsící. 395 dny. Čekání navíc český technik ukončil rázně. Nikoliv svou obávanou pravačkou, ale precizní hlavičkou, za kterou by se nemuseli stydět ani vyhlášení hlavičkáři.
Vlastně ta situace byla vcelku paradoxní - Rosickému branku připravil skvělým centrem dánský útočník Nicklas Bendtner, o hlavu vyšší bijec na hrotu útoku "gunners". Radost hostům mohl kazit pouze fakt, že Leyton dokázal vyrovnat, v 89. minutě potupil jesličkami ze dvaceti metrů gólmana Almuniu Tehoue.
GÓL TEHOUEHO
Španělský brankář tak návrat do branky nezvládl a je možné, že pro důležité zápasy opět přepustí místo mezi třemi tyčemi polskému mladíkovi Szczesnymu. Naopak český záložník si řekl o návrat do základní sestavy londýnského celku. "Vím, že se to zase otočí," řekl nedávnou ke své černé sérii bez gólu Rosický.
Třicetiletý Rosa by se určitě nezlobil, kdyby tomu tak bylo a za dva týdny vyběhl na posvátný trávník Camp Nou, kam přijede Arsenal hájit náskok 2:1 z prvního osmifinálového zápasu Ligy mistrů.
