Vyhrát titul se nevyplatí, prohrát ve finále je výhodnější

Co stojí za podivnou logikou? To je jednoduché: prémie pro hráče. Ty se většinou dávají s postupem do dalšího kola: čtvrtfinále, semifinále, finále – a titul je další bonus. V českých podmínkách se celková částka pohybuje přibližně v rozmezí od šesti do deseti milionů korun. A příjmy od sponzorů či ze vstupného vyplacené prémie často nepokryjí.

Příjmy z televizních práv rozděluje marketingový partner extraligy BPA paušálně bez ohledu na to, kolikrát se zápasy daného týmu vysílaly, což je rozhodnutí samotných klubů.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Pro manažery může být extraligový primát z ekonomického hlediska postrachem. Všichni však zdůrazňují, že sportovní hledisko tento fakt výrazně převyšuje. "Být mistrem je vysoce ztrátová záležitost, musí se vyplácet obrovské bonusy. Je to hezké, prestižní ocenění práce hráčů a lidí z klubu, ale z ekonomického hlediska obrovský průšvih. My se z titulu z roku 2009 vzpamatováváme dodnes," přiznal generální manažer Karlových Varů Miroslav Vaněk.

Energie se ve čtyřech následujících sezonách neprobojovala ani do play off.

A řešení, jak české prostředí v tomto pohledu zlepšit, Vaněk nevidí. "Ceny vstupenek nemůžete šroubovat donekonečna. Sponzoři nám dávají peníze na to, abychom zvládli sezonu, a očekávají bonus, kterým je play off a větší prostor v televizi. Proto z nich ždímat další a další finanční prostředky není jednoduché. Nevidím cestu ke zlepšení."

S tím souhlasí i jeden z extraligových manažerů, který si nepřál být jmenován. "Neznám klub, kde by příjmy převýšily při titulu náklady – tedy bonusy pro hráče. Týmy, které sportovně ‚vyletí‘ jednou za sedm let, mohou mít finanční trable už třeba po čtvrtfinále. Mají totiž bonusy za postup v play off nastaveny výše než třeba Pardubice, Třinec či Sparta," řekl LN. A zároveň přidává recept, jak co nejméně prodělat. "Z hlediska ekonomiky je prostě nejlepší prohrát doma sedmý zápas finále."

Problém Karlových Varů při zisku premiérové trofeje byl také v tom, že hrály ve stařičké hale s kapacitou čtyři a půl tisíce diváků, z čehož většina míst byla k stání. Příjem z prodaných lístků tak nebyl tak významný. Zájem o hokej však na Karlovarsku po mistrovském ročníku výrazně vzrostl, což umocnil i přesun Energie do nové, větší multifunkční arény.

"Je třeba vyhodnotit dvě věci: sezonu mistrovskou a tu následující. Ta samozřejmě byla zajímavější, protože jsme přilákali nové sponzory, do nové haly se prodalo víc permanentek, zaznamenali jsme nejvyšší příjem ze vstupného v historii klubu a abnormálně vzrostl nábor mládeže. Tím, že se hokej zviditelnil, přilákal nové děti a ten trend stále pokračuje. To je bod, který nelze okamžitě vyčíslit," přiblížil Vaněk.

Významnou ekonomickou zátěž v případě zisku mistrovského titulu přiznává i Zbyněk Kusý, bývalý generální manažer Pardubic, jednoho z nejúspěšnějších klubů v Česku za poslední roky.

"Dívám se na to tak, že chci vyhrát vždycky, za každou cenu a všechno. To je věc emocí, klubismu a všeho ostatního. Bohužel pokud jde o ekonomiku, v českých poměrech se v mnoha případech může stát, že první místo je průšvih. A to jsem zažil i jako manažer národního týmu," potvrdil.

Kusý v létě loňského roku změnil prostředí. Skončil v Pardubicích a "přesedlal" na fotbal – stal se generálním ředitelem v pražské Slavii. A ve fotbale je vidina úspěchu i z ekonomického pohledu daleko zajímavější.

Významným příjmem do klubového rozpočtu mohou být prodeje hráčů či účasti v evropských pohárech. Jen pro srovnání: fotbalová Plzeň si v roce 2011 vydělala v Lize mistrů přes 250 milionů korun, Sparta zase prodala útočníka Wilfrieda Bonyho do nizozemského Arnhemu za sto milionů korun. V hokeji jsou toky peněz rapidně menší.

Slavia na vstupném vydělává až v play off

"Je potřeba si uvědomit, že hokej je sportem plus minus osmi zemí, zatímco fotbal se hraje na celém světě a dopad Ligy mistrů nebo Evropské ligy je obrovský. A hlavně můžete zhodnotit hráče. Je krásné, když za Daridu z Plzně někdo nabízí osm milionů eur. To v hokeji neexistuje, můžete vychovat vynikajícího hráče a dříve, když ještě byla smlouva s NHL, jste mohl získat 120 tisíc korun. Ve fotbale je ten systém spravedlivější," porovnal Kusý.

Nadějí pro hokejové kluby tak jsou plné stadiony a v tomto ohledu má největší potenciál Slavia, jež hraje v největší hale v Česku: O2 areně s kapacitou přes 17 tisíc míst.

Jelikož však její návštěvnost domácích zápasů je dlouhodobě jedna z nejnižších v lize, v základní části je "na nule". Play off je už pro ni ekonomicky atraktivní, neboť roste zájem diváků, proto postupně zvedá i ceny lístků, stejně jako další kluby. Vyřazovací boje jsou s ohledem na zisk ze vstupného pro Slavii klíčové.

Dvanáct tisíc diváků v ochozech pro ni znamená hrubý zisk ve výši tří milionů. "Prohrát v sedmém utkání finále doma je ekonomicky výhodnější než titul. Nicméně vidina úspěchu je daleko nad ekonomickým hlediskem. Když vyhrajeme, rádi bonusy vyplatíme," říká s úsměvem obchodní ředitel Slavie Ladislav Blažek.

Takhle třeba Sparta v roce 2007 obdarovala svůj mistrovský kádr částkou téměř deseti milionů korun, což příjmy nepokryly.

Podle odborníka na sportovní marketing Tomáše Janči může však být titul spouštěčem dalších aktivit pro navýšení rozpočtu. "Záleží na velikosti klubu a regionu, ve kterém hraje, ale je to moment, jenž to může spustit. Je to však jenom to ‚a‘ a následně musí přijít od klubu ‚b‘. To znamená vytvořit atraktivní nabídku pro sponzory, kteří by přes klub oslovili nové zákazníky."

České hokejové kluby fungují zázrakem Zbyněk Kusý je od loňského léta generálním ředitelem ve fotbalové Slavii. Byl jedním z nejúspěšnějších hokejových manažerů, proto jeho konec po téměř dvacetiletém působení v Pardubicích šokoval. Zbyněk Kusý je velice dobře obeznámen s děním v hokejovém prostředí, i když od léta působí jako generální ředitel ve fotbalové Slavii. LN V hokejové extralize je výhodnější ve finále prohrát než vyhrát. Co na to říkáte? Dívám se na to jako manažer, takže chci zvítězit vždycky. Bohužel titul může být ekonomický průšvih. Byť je zápasů x, vstupné náklady nezaplatí, prémie pro hráče jsou daleko vyšší. U národního mužstva to byl ten samý případ. LN Největším výdajem jsou tedy prémie? Dle informací LN se pohybují v rozmezí od šesti do deseti milionů korun. Je to klub od klubu, nicméně ten odhad je správný. A samozřejmě, že to je největší výdaj. Ostatní věci, jako jsou cestování, hotely a další, se pohybují v řádech statisíců, maximálně do dvou milionů. LN Jak prostředí zlepšit? Přece není úplně správné, že vítěz soutěže má problémy s pokrytím výdajů. Zcela bezpochyby to zlepšit jde. Buď mít marketingového partnera, který zaplatí lize třikrát víc, nebo použít model, který funguje ve Švédsku, kde je roční příspěvek na jeden tým z televizních a marketingových práv kolem čtyř milionů euro (přes 100 milionů korun – pozn. red.). A to už jsou zajímavé peníze, při kterých už můžete relativně existovat. Švédsko tak trochu donutilo firmy, které se zabývají loteriemi, aby si koupily televizní práva. To jsou smysluplné projekty, které u nás nefungují. Teď se ale nebavíme o tom, že by celky v takovém případě vydělávaly obrovské peníze... Už teď je zázrak, že české kluby fungují tak, jak fungují. Přibližně sedmdesát procent jejich rozpočtu tvoří reklama, což nikde jinde v Evropě není. LN Pardubice za posledních osm let získaly tři tituly. Zažil jste po mistrovské sezoně velký příliv sponzorů? Nepamatuji si, že by za námi někdo běhal. Vždycky to bylo tak, že jsme společnosti museli kontaktovat sami. Když máte úspěch, jste víc vidět, pak se s vámi firmy chtějí spojit. Titul pomůže, musíte ho ale zhodnotit.