Jenže také je špatné krást, lhát, být na druhé agresivní, vraždit. Přesto to lidé dělali, dělají a dělat jednoduše budou.
Brit Lewis Hamilton, ikona formule 1 a jezdec tmavé pleti je momentálně velkým bojovníkem za rovnoprávnost. Správně využil situace a snaží se vytěžit v boji s rasovou diskriminací maximum.
V tomto ohledu jsou jeho kroky před restartem královny motorismu správně. Stejně jako čtení jednotného prohlášení před startem každého závodu.
Nutit ale ostatní závodníky, kteří navíc na sobě mají trička s nápisem „Ne rasismu“, aby spolu s ním poklekávali, a slovně útočit na legendy, které s tímto jeho postojem nesouhlasí?
To už je, milý Hamiltone, trochu přes čáru. Trochu to připomíná šílenství pár let zpět kolem hnutí #MeToo, kdy se muži už pomalu báli pochválit cizí ženu, že jí to sluší, aby to nebylo náhodou bráno jako sexuální obtěžování.
Pro všechno, co lidé dělají, platí, že by to mělo vycházet z nich samotných, správné výchovy a že extrémismus je špatně. A to i ten, na jehož začátku je správná myšlenka.