Salmonela, potom covid. Rychle jsem se oklepala, hlásí běžkařka Razýmová. Co říká na absenci Skandinávců? |
Běžci na lyžích mají za sebou první zastávku Světového poháru. Minulý víkend ve finské Ruce zahájili sezonu a doufali, že se jim koronavirová pandemie vyhne. Marně. V norské výpravě se vyskytl pozitivní test na covid, a tak bylo jasné, že se ani letošní zimní sporty neobejdou bez ztrát a změn.
Situace ve Skandinávii vedla ke zrušení Poháru v norském Lillehammeru, pokračovat se má až o tomto víkendu ve švýcarském Davosu.
To ale není jediná ztráta. Vzhledem k současné situaci se zástupci norských, finských a švédských běžkařů rozhodli až do konce roku vynechat veškeré závody. Nechce se jim riskovat.
Jejich rozhodnutí je pochopitelné. Do dneška nejsou známa veškerá rizika a dlouhodobé zdravotní komplikace. Světový pohár navíc znamená časté cestování po celém světě a s tím spojená další rizika. Na druhou stranu však vyvstává otázka, do jaké míry budou výsledky této sezony legitimní. „Změna jejich postoje mi přijde nefér, jejich absence degraduje podobu výsledkové listiny,“ uvědomuje si i trenér ženského reprezentačního týmu Jan Franc.
Tomu se navíc nelíbí další věc. „Nechali nás všechny přijet na sever, ale sami teď dolů nejedou,“ přijde mu trochu zvláštní.
Hlavním problémem je ale právě zmíněná degradace výsledkové listiny. Do jaké míry bude vítěz vítězem, když polovina závodníků nepřijede? „Je potřeba vnímat, že kvůli absenci osmnácti Skandinávců se nedá předpokládat, že budeme automaticky o osmnáct příček lepší,“ upozornila v rozhovoru pro Lidovky.cz nejlepší česká závodnice Kateřina Razýmová.
Otázkou tak zůstává, zda je lepší závodit s aspoň částí účastníků, nebo počkat, až se situace trochu uklidní a závodit budou moci všichni. Jisté ale je, že v obou případech to sezonu výrazně ovlivní a poznamená.
