Proto působilo krajně nevěrohodně, když Mezinárodní olympijský výbor minulý týden vyloučil z účasti v Pekingu Irák – prý kvůli tomu, že vláda zasahovala do činnosti tamního olympijského výboru. Něco takového se totiž v minulosti přihodilo jen apartheidové Jižní Africe a Afghánistánu ovládanému Talibanem.
Všechny ostatní olympijské výbory byly pro MOV dostatečně nezávislé, samozřejmě včetně těch komunistických. Třeba toho našeho, jehož poslední předsedové Antonín Himl a Jindřich Poledník byli shodou okolností zároveň členy ÚV KSČ. A především jim nevadil irácký olympijský výbor řízený Saddámovým synem Udajem, který měl ve zvyku mučit sportovce. Proč teď najednou neprojde právě Irák kritérii, která splní i Severní Korea nebo Zimbabwe?
Jedno vysvětlení se nabízí: z iráckého výboru byli odstraněni právě lidé, kteří tam přežívali ještě z Udajovy éry. Že by patricijové z MOV nechtěli dát dopustit na staré kamarády?
