Ač jsem se s tím setkal již mnohokrát, nikdy mne to nepřestane fascinovat. Co? To, že individua, označující sama sebe za svobodomyslné, tolerantní, pokrokové, bezpředsudečné a samozřejmě demokratické osoby, jsou jenom do té doby demokratická a v pohodě, dokud s nimi souhlasíte, případně máte názor jenom drobně odlišný v nepodstatnostech - na takových jedincích rádi demonstrují, jak uznávají pluralitu názorů. Běda ovšem, když máte nekompatibilní či dokonce opačný názor než oni. Ihned se z vás stávají komouši, burani se slámou čouhající z bot, zpátečníci, hlupáci či rovnou primitivové, xenofobové a rasisté, náboženští omezenci... Těch konkrétních možností je mnoho, ale všechny jsou podle jednoho mustru - "tolerantní demokrat" přichází s jedinou možnou verzí, která je moderní a podložená vědeckými výzkumy, takže vaše protiargumenty jsou jenom blábolením, které není třeba brát v potaz, ostatně možná by bylo vhodnější rovnou vaše názory "demokraticky" umlčet.
Kam jsme to dospěli, jestliže člověk nemůže vyjádřit svůj názor, aniž by ho někdo mediálně nevyplísnil?
Nebo jsme tam, kde jsme už byli? To jest v situaci, kdy byl pouze jeden (tzv. vědecký) názor správný?
A otázka na závěr, pane redaktore: kdo ten správný názor určuje? A proč je správný?
No právě o to jde,že názory podporující rovnoprávnost homosexuálů a jakákoli diskuze jsou v Rusku zakázány...