Vnímal jste, že tu nebyli diváci?
Upřímně, ani moc ne, soustředil jsem se co nejvíce na zápas. Bylo to docela krátké, takže jsem to ani nestíhal vnímat.
Čekal jste to takto rychlé?
Měli jsme plán, že by to mohlo skončit kolem pátého, šestého kola. Jeden manažer mi před zápasem psal, abych se neupínal na knockout, že přijde. A to jsem přesně udělal. Vyšlo to hned v úvodním kole, sice se zvedl, ale už jsem věděl, že si budu hrát, že si ten zápas budu užívat.
  |
Co budete dělat se speciální odměnou od sponzora zápasu 100 tisíc?To vůbec teď neřeším. (smích)
Čím budete nyní hřešit?
Teď se osprchuji a pojedu do práce, protože zítra mě čeká šichta (30. prosince) v práci a pozítří si možná uděláme nějaký výlet s rodinou, někde se dobře najíme, i když ne v restauraci, ale někde, kde nám dobře uvaří. (usměje se)
Jak dlouhá směna vás čeká?
Čtyřiadvacítka. Bral jsem si volno před zápasem, takže teď už nebyla jiná možnost. Ale nemám s tím problém, už jsem to párkrát zažil.
A neuvažoval jste, že byste s prací u policie skončil a věnoval se jen boxu?
To ne, svoji práci mám rád. Zatím to jde skloubit, mám výborné kolegy, fandí mi, podporují mě. Zatím jsem nenarazil na překážku, kvůli které bych musel takto uvažovat. Mám super kolektiv, super vedení, které mi vždy vyjde vstříc. Nadělám si, vezmu si dovolenou, odtrénuji a jdu pak zase více do práce. Je to pro mě i skvělé zpestření. Když jsem na tréninku, těším se do práce a když jsem v práci, těším se na trénink.
Vezmete do práce pás šampiona?
No, domů s manželkou ho nepošlu. Takže ano. (usmívá se)
Co pro vás znamená po tom náročném roce tento pás?
Strašně moc. Jsem vděčný i Matoušovi (Rajmontovi, promotérovi večera), jsem za to strašně rád, bál jsem se do poslední chvíle, protože i když vše vypadalo dobře, tak jsme sami viděli, že se tady dva zápasy na poslední chvíli, pár hodin před začátkem akce, musely zrušit. Takže obavy byly až do startu galavečera. Je to pro mě strašná satisfakce. Změnil a zkvalitnil jsem přípravu. Vašek je skvělý boxer, ale já chtěl dneska ukázat rozdíl mezi tuzemským a světovým boxem. Budu se teď dál připravovat, makat a čekat na další výzvu. A věřím, že už ji využiji.
Za jakou výzvu byste byl rád?
Neřeším to, každý zápas je pro mě výzva, každý chci vyhrát. Chci zápasit a sbírat tam ta zelená políčka jako ve škole. (pousměje se)
V čem konkrétně jste se posunul?
Zaměřil jsem se jen na box, měl jsem možnost trénovat doma i v zahraničí, také díky těm zkušenostem v zahraničí jsem pochopil, že je to jen o dřině. Je to blbé, ale je to o tom, umět se oprostit od rodiny, nechat ji tady měsíc, dva doma a odřít si to.
Tohle vám ukázaly sparingy ve skupině kolem šampiona WBC v kříži Ilungy Makabua? Je to ten rozdíl, co vás teď posouvá?
Určitě kámo. Tam se ani neřeší něco jako kondice, protože tam ji prostě máš. Musíš mít. Neviděl jsem Ilungu, že by si vzal po tréninku proteinový koktejl. Tam jsou takové tréninky, že já po týdnu chcípal a oni jsou tam v tom kempu tři měsíce. Když slavil narozeniny, řešil se i takový detail, aby nebyl nikde žádný alkohol, prostě profíci každým coulem. Otevře ti to oči v tom ohledu, že si myslíš, jak tady nemakáme a ne, že bychom nemakali, tak tam je to úplně něco jiného. My tady proti nim relaxujeme.
Něco na způsob vyprávění fotbalistů či hokejistů, když zamíří třeba do Premier League nebo NHL?
Přepni si programy. Pusť si Premier League a pak to přepni na českou ligu. Si říkáš, jestli je to zrychleně, nebo co. Tam se nestane, že by jim centr letěl někam na tribunu, je to jiný level. Tady v Česku ti vyniká třeba jeden hráč, ale tam je takových třeba deset. Tak to je. Nejsou to jiní lidé, ale jinak makají, prostě dřou. A platí to i pro box. Prostě jde o to, nechat se obouchat a vypustit na tréninku duši. Pokaždé, pořád dokola.
Kdy se tam vrátíte?
To ještě nevím, uvidíme dle zápasů, dle covidu. Měl jsem teď hodně kliku v tom, že Makabu měl zápas (před Vánoci doma v Kongu obhájil poprvé svůj pás) a já se s ním svezl, protože finanční prostředky jako on nemám. Ale budeme hledat podobné možnosti, díky tomu, že jsme se skamarádili, tak jsme se domluvili tak, že i když nebude v přípravě, tak mi pomůže se sparingy, má tam asi osm kluků, kteří jsou super. Ten Big Jack (Mulowayi) je těžká váha, má 115 kilo a je rychlejší než tady střední váhy. Já jsem to nechápal, nestíhal jsem ho.
Jde to za vás udělat ale tak, abyste se podobně mohl připravovat také v Česku?
Já doufám, že ano. Chtěli jsme už letos, ale zpomalil nás s Láďou Kutilem (druhý manažer Ducára vedle Francouze Tarika Saadiho) covid. Ale já věřím, že se tady všichni společně semkneme. Není to jen o nás, ale je to o vás, abyste o nás psali, a my na oplátku makali, přitáhli pozornost. Nechápu, že když to může fungovat v MMA, proč by to nešlo v boxu. Proč tam na to lidi chodí, pomalu jim cpou peníze do kapes a my v boxu jsme na tom tak, jako jsme? Musíme společně přitáhnout pozornost. Podívej se na Oktagon 20. Já s Vaškem jsme měli relativně kvalitní promo, ale tam to má každý zápas. Tady? Maximálně tak lidi zajímal náš duel. Jak je možné, že tvoje babička zná Vémolu?
To zní jako výzva. Jste připravený být vy tváří současného českého boxu?
Já jsem pro. Vlastně věřím, že už jí jsem.
