Berete volební porážku jako veliké zklamání?
Je to pro mě určitá zkušenost. Prožil jsem na valných hromadách tři dny života a spoustu věcí pochytil. Šel jsem do toho s čistým svědomím, že chci něco vykonat pro český fotbal. Často je slyšet, že jako bývalí hráči stále jenom kritizujeme a nic neděláme. Vzal jsem to jako výzvu a do volby se přihlásil.
Ale delegáti ukázali, že o bývalé reprezentanty příliš nestojí...
Musím to tak cítit, ale je to jejich rozhodnutí a mají na něj plné právo. Pokud si myslí, že nemůžeme být přínosem, pak je to v pořádku.
Když neuspěl Ivan Hašek, odhlásil se z voleb další váš někdejší spoluhráč Luboš Kubík. Neuvažoval jste o stejném kroku?
Nestál jsem ve své kandidatuře za Ivanem, ale za ligovými kluby. Samozřejmě jsem si moc přál, aby se Ivan stal novým předsedou, a tím se změnila nálada ve fotbale.
Nesnažil jste se na poslední chvíli nějak zapůsobit a získat hlasy?
Spoléhal jsem, že moje názory lidé znají. Nic takového jsem proto nepodnikal. Ani jsem nechtěl někomu slibovat něco, co by nakonec nemusela být pravda. Podobných jednání jsem se nechtěl zúčastnit.
Nepomohlo vám ani, že jste už aktivním funkcionářem v Příbrami. Byla vaše pozice lepší, než když jste kandidoval jako aktivní hráč?
Moje současné postavení lze považovat za plus, ale je to zatím velmi krátké plus. Nemělo to žádný velký vliv.
Nejužší vedení ČMFS zůstalo po volbách obsazeno lidmi z minulého funkčního období. Co z toho vyplývá?
Přinejmenším to znamená, že se bude pokračovat ve stejném stylu jako doposud. Všichni při druhé volbě ukázali, o co jim ve fotbale jde, čím chtějí znovu procházet. Změny tu nikdo nechce, jde o uzavřenou komunitu. Nedokážu odhadnout, jaký budou mít výsledky voleb dopad. Pro obyčejné fanoušky to ale asi příznivá zpráva není.
V prvním kole volby předsedy přitom byl rozdíl v počtu hlasů mezi Haškem a Mokrým minimální. Proč za půl hodiny vypadalo rozložení sil jinak?
Při druhém kole se pár lidí naprosto pomátlo. Někteří z nich volili šestkrát úplně jinak. Nemají žádné přesvědčení ani žádný klíč, podle něhož hlasují. Vypijí si kafe, volí Haška. Pak jim dá někdo líznout vína a zase volí někoho jiného. Při vší úctě mi na takový argument nemůžou nic namítnout.
Může se situace za čtyři roky změnit k lepšímu?
Všechno může být jinak. Třeba budeme všichni překvapení. Nerad dělám úsudky dopředu. Každý má právo ukázat, jak to dál zamýšlí.
