Když se roznesla informace o přítomnosti komisařů, odhlásili trenéři z nadcházejících závodů, které společně pořádala střediska v Čeljabinsku a Iževsku, celkem 37 závodníků.
Podle dostupných informací šlo o 12 dívek ze sprintu juniorek a o 21 závodníků ze sprintu mužů, zbylí čtyři odstoupivší nebyli specifikováni.
Na takový exodus účastníků z akce, zařazené v termínové listině mezi celonárodní ruské biatlonové závody, reagovali i pracovníci Ruské antidopingové agentury RUSADA. Její mluvčí Maria Markovová sdělila reportérům Sport-Expressu, že „hromadné odhlašování bylo zaznamenáno a předáno k šetření“.
Rovněž nový prezident Ruské biatlonové unie Viktor Majgurov v bezprostřední reakci poznamenal: „Nepřejdeme to bez povšimnutí.“
  |
Později Majgurov pro agenturu TASS dodal: „Rozebíráme situaci s představiteli regionu. Každý uvádí své vlastní důvody. Odstoupení ze závodů rozhodně neznamená, že by sportovec neměl být k dispozici pro antidopingovou kontrolu. A všichni dotyční sportovci jsou pro ni nyní k dispozici.“
Na podezřelé okolnosti poukázal i bývalý ruský reprezentant v běhu na lyžích Nikolaj Pankratov ve svém komentáři ke zprávě o čtyřletém dopingovém trestu pro juniorskou biatlonistku Viktorii Konovalovovou, která byla již dříve v prosinci usvědčena z užití nedovolených prostředků.
„Podivné události se odehrály na závodech Iževsk Rifle,“ psal Pankratov. „Poté, co byly některé ženy vyzvány k dopingové kontrole, odhlásil se vzápětí v Čajkovském ze závodů kompletní tým juniorů z Chanty Mansijsku. A následujícího dne v Iževsku, když se tam opět objevili komisaři, odstoupili pro změnu na poslední chvíli všichni junioři z Ťumeně. Co to má znamenat?“
Rusko navenek urputně bojuje o očištění svého pošpiněného antidopingového štítu. Právě v biatlonu byl počet pozitivně testovaných a z podvodů obviněných ruských sportovců velmi vysoký, speciálně v období kolem olympijských her 2014 v Soči.
Na postu šéfa ruské mise na těchto hrách působil bývalý prezident Ruské biatlonové unie Alexandr Kravcov, který byl od roku 2009 zároveň ředitelem Centra sportovní přípravy ruských národních týmů.
V závěru roku 2020 Kravcova z této pozice sesadili a navíc ho zatkli. Tentokrát nikoliv kvůli dopingovým praktikám, nýbrž kvůli hospodářské kriminalitě.
Podle agentury RIA Novosti je obviněn, že zasílal plat fiktivním pracovníkům dotyčného Centra sportovní přípravy, tedy osobám, kteří tam ve skutečnosti vůbec žádnou činnost nevykonávali. Celkově jim měl takto vyplatit více než 14 milionů rublů (160 000 eur). Za „zpronevěru ve zvlášť velkém měřítku“ mu hrozí až 10 let vězení.
Kravcovovi nejprve nařídili, aby až do soudu pobýval v domácím vězení se zákazem kontaktovat svědky a další zainteresované. Jelikož však pravidla domácího vězení porušil, byl později vzat do vazby.
Veškerá obvinění popírá.
Ruské biatlonové unii bylo po předchozích dopingových skandálech členství v IBU změněno na provizorní, její delegáti nemohou hlasovat a země nemůže získat ani pořadatelství významných mezinárodních akcí.
„Vypracovali jsme dvanáct kritérií, po jejichž splnění bude Rusku navráceno plnohodnotné členství,“ informoval viceprezident IBU Jiří Hamza. „Jedním z těchto kritérií je, že jejich antidopingová laboratoř musí být mezinárodně akreditovaná, ale od WADA mají stále akreditaci pozastavenou.“
Podle rozhodnutí CAS přišlo Rusko na olympijských hrách a světových šampionátech na nejbližší dva roky o vlajku a hymnu. Zda budou jeho reprezentanti bez svých symbolů i na letošním biatlonovém mistrovství světa v Pokljuce, však není jasné.
„Očekáváme, že se nyní Rusové i proti verdiktu CAS odvolají k civilnímu soudu. A ten se může táhnout,“ říká Hamza.
