Přijeli jsme pro tři body

„Jsem rád, že Jirka začíná, protože to dává šanci, že bych ho mohl případně použít i pro sobotní čtyřhru,“ naznačil nehrající kapitán Jaroslav Navrátil, jaké má s Novákem plány při jeho možné derniéře v prestižní soutěži.

LN Kapitán týmu se rozhodl až ve středu večer mezi vámi a Janem Hernychem. Připouštěl jste si vůbec, že byste do baráže nezasáhl?
Určitě jsem si to připouštěl. Tomáš Berdych byl jasnou jedničkou a my jsme spolu s Honzou Hernychem trochu bojovali o druhé místo v singlu. Nejde ale o to, kdo bude hrát, jsme jeden tým a uděláme všechno pro to, aby se v Nizozemsku vyhrálo.

Dobře, ale přece jen máte za sebou už třicet tři daviscupových zápasů. Vážně by vám nevadilo, kdybyste měl ten třicátý čtvrtý trávit na lavičce?
Kdybych jen seděl na lavičce, nevyzněl by pro mě Davis Cup tolik. Tím, že zasáhnu do boje, mám daleko lepší pocit. Chtěl bych udělat nějaký důležitý bod.

Jste nervózní? Vůbec poprvé si vyzkoušíte baráž z druhé strany. Nejde o udržení, ale o postup.
Ne, ne, ne. Já zažil těch baráží i zápasů ve Světové skupině strašně moc... Jsme profesionálové, odehráli jsme toho už hodně. Hrozně se na to těším, i když je pravda, že cítím trochu napětí. Ale to přichází před každým utkáním, nemusí jít zrovna o Davis Cup. Vím, že to ze sebe setřepu, a v průběhu zápasu pak nevnímám ani lidi.

Těch tam může být kolem čtyř tisícovek a Nizozemci jsou vyhlášení tím, jaký dokážou udělat „kotel“. Tušíte, jaký je zájem o váš duel?
To vůbec nevím. Já jsem ale na takovouhle atmosféru zvyklý. Prostě to miluju! (smích) Kvůli tomu přece člověk hraje tenis. Hrát před vyprodaným hledištěm je daleko lepší než být někde na vedlejším kurtu a hrát pro deset lidí. Taková atmosféra mě dokáže naopak ještě víc vyburcovat, nenechám ani jeden balon zadarmo.

O vás je známo, že jste velký srdcař. Vyčítal byste si, kdyby se Česko nevrátilo mezi nejlepší?
No, vyčítal... Kdybychom se báli o vlastní kůži, nemuseli bychom vůbec vylézt na kurt. My prostě chceme uspět. Je to ale sport a někdy se vyhraje, někdy prohraje. Míček je kulatý... Davis Cup je dlouhý, trvá tři dny a je to pět utkání. Je jedno, jestli povedeme po prvním dnu 2:0, bude to 1:1 nebo budeme prohrávat 0:2. Důležité je, abychom měli po třetím dnu tři body. Od toho jsme tady.

Mluvil jste o napětí před každým zápasem. Nestal se už ale pro vás Davis Cup rutinou?
Zatím necítím vůbec nic. Spíš převládá euforie z toho, že jsem v týmu. Hrozně jsem se na to těšil. I když jsem se do něj nedostal až tolik svými výkony, jako že se ostatní kluci letos moc nechytli. Lukáš Dlouhý je zraněný, jinak by měl být v týmu. Robin Vik bohužel poslední dva měsíce prakticky nevyhrál zápas, trápil se, nebyl ve formě. Já se vlastně vrátil až na US Open, ale kapitán dal také na to, že můžu předat nějaké zkušenosti.

Co říkají vaše zkušenosti na Nizozemce? Podle Jaroslava Navrátila nejsou v nějaké zázračné formě.
Na turnajích toho letos moc neuhráli, ale to je dané jejich postavením v žebříčku. Tam, kde hráli Češi, oni nestartovali. Myslím, že formu mají dobrou. Je to Davis Cup, hrají doma, nemají co ztratit a zvolili rychlý povrch. Rozdíly se pak smazávají. Bude to o servisu a o nějaké náhodě, jestli to člověk nějak slušně trefí... To jsou aspekty, které jim hrají do not a o to těžší bude pro nás postoupit.

Je v tuto chvíli na místě ptát se, jestli se objevujete v daviscupové partě naposledy?
(smích) Já se tomu stále bráním. Všichni kolem spekulují, ale já udělám konečné rozhodnutí až po sezoně. Už jsem avizoval, že příští rok nebudu hrát. Tedy vlastně budu hrát, ale třeba německou bundesligu a dva tři turnaje jen tak ze srandy. Tím to hasne. Chci se věnovat rodině, už žádné cestování a odloučení od ní.