Davidová: Cukroví jsem vyfasovala, poprvé budu dělat salát. Exhibice bez diváků má pro mě smysl |
Zatím asi velká spokojenost, ne?
Jo jo jo. Zatím si myslím, že je to super. Když výsledky porovnáme s loňskem… Loni bychom za každou top desítku byli šťastní. Letos… člověk se hrozně rychle namlsá. Když jsme zajeli to čtvrté místo (v Innsbrucku), tak od té doby bychom už chtěli jen čtvrtá místa a ideálně ještě lepší.
Už si vás více všímají i Němci, vládci ledového koryta?
Tenhle poznatek máme už z loňska, kdy jsme s čtyřbobem zajížděli lepší výsledky. Berou nás. Po olympiádě nás začali registrovat a teď nás víc uznávají jako konkurenci. Je to určitě znát.
Jak se to projevuje?
Už si nás všímají, už nejsme jen póvl někde mimo. Doplněk, který oni můžou kdykoliv porážet.
Slyšel jsem, že už vám ani tak často nepovolí připravovat se na dráze v Altenbergu, kousek od českých hranic.
Ono to funguje tak, že na každou dráhu vás musí nejprve pustit, abychom tam mohli přijet trénovat. A každá dráha má určitý rozpis, protože se na ní jezdí skeleton, saně, boby. Mívají tam i atrakce pro veřejnost, program je pestrý a dost naplněný. Ale je pravda, že dva tři roky zpět nás do Altenbergu pouštěli bez problémů, kdykoliv jsme napsali. Loni tam bylo mistrovství světa, tak Němci nechtěli, aby tam kdokoliv trénoval, aby je neohrozil. Jakmile měli možnost říct, že je plno, udělali to.
  |
Bobům vládne roky Francesco Friedrich, proč?
Nejvíc je to vidět na startech. Němci jsou fyzicky dokonale připravení, starty mají nejlepší, nikdo se jim nevyrovná.
Jak to?
Sami nechápeme, čím to je, protože víme, jaké úsilí dáváme do tréninku, a nechápeme, jak je možné to posunout do takhle šílených dimenzí. A pak samozřejmě hraje roli spoustu dalších věcí, jako třeba materiál, což bych ale říkal furt dokola. Německý materiál je úplně někde jinde než u všech ostatních.
Vážně je tam takový rozdíl?
Dost často jsem z toho smutný, protože ač bychom dali stejný start a zajel bych dokonalou jízdu, člověk s tím nic neudělá a Friedrich stejně bude rychlejší, protože má lepší bob.
To je dost demotivující, ne?
(Chvíli přemýšlí) Je, je. Ale na druhou stranu, ne vždycky se mu povede dokonalá jízda. Je těžké s tím bojovat, ale my to pořád bereme tak, že se snažíme posouvat. Zajíždíme top 10 umístění, pořád se snažíme dosáhnout na stupně vítězů.
Existuje vůbec světlo na konci tunelu? Dá se Němcům přiblížit?
Aby byla možnost něco takového pořídit, jsou zapotřebí finance. Věřím ale tomu, že to možné je. Jsou i další výrobci bobů. Teď máme bob od Lotyšů a jede dobře, je ještě rakouský výrobce a další. Už se dá koupit kvalitní bob.
Spousta sportovců řešila v přípravě problémy kvůli různým omezením. Co vy?
My máme jako posádka výhodu v tom, že jsme sportovci Olympu a spadáme pod sportovní centrum ministerstva vnitra. Díky tomu jsme měli perfektní podmínky pro trénink, i když veřejná fitcentra třeba byla zavřená. Taky jsme měli určité restrikce - museli jsme se nahlašovat na tréninky, splňovat tohle a tohle, ale mohli jsme trénovat. V tomhle to pro nás bylo dobrý. Třeba Američani zažili totální izolaci, nemohli nic, měli to docela ostrý. A i sezonu máme dost osekanou. Mistrovství světa se z Lake Placid přesunulo do Altenbergu. Zrušili nám poslední závod Světového poháru v Číně.
Vy sám jste ale měl v přípravě dost výpadků. Pral jste se s kolenem, ploténkami, pak i s covidem.
Je to tak. Vyjmenoval jste všechno. Už delší dobu se trápím se zády - s ploténkou. Na to se nabaluje všechno. Jak zvedáme těžké činky, mám z toho špatnou chrupavku v levém koleni. A těsně před sezonou jsem byl pozitivní na covid. Myslel jsem si, že mě to až tolik nepoznamenalo, ale ve finále jo. Byl jsem pak docela zesláblý. Na člověku je to znát, oslabí vás to, což před sezonou nebylo úplně ideální.
O dost lepší zprávou bylo, že jste konečně dostali nový trenažér za 6,5 milionu. Na svazu o něm mluvili jako o splněném snu. Je to vážně tak velká pomoc?
Věřím, že jo. Po Novém roce pojedeme už i závody na čtyřbobu (dosud byly pouze závody dvojbobů) a zbytek posádky neměl tolik zdravotních potíží jako já, takže věřím tomu, že jsou na tom líp. Ve čtyřbobu by se právě příprava na trenažéru mohla projevit ještě víc.
Dobrý? Dobrý...♂️ .
.
.
.
.
.
#bobteamcze #czechteam #bobsleigh #worldcup #race #ibsf #penco #boby #fast #nationalteam #zavody #olympics #olympcsmv #atexsportswear #proseeds #gspark #wrapstyle #fit #sila #svetovypohar #cviceny #trenink #atletika #narodnitym #ceskytym #posilovani #olympiada
V čem přesně? Co se zlepšilo?
Už jen to, že v něm můžeme trénovat. Že nemusíme jezdit dvě hodiny do Liberce a dvě hodiny zpátky, což zabere i s tréninkem půl dne. Do toho většina z nás chodí do práce, takže jsme tam jezdili navečer maximálně jednou týdně. Když ho teď máme v Praze, kde trénujeme a bydlíme, můžeme na něj jít kdykoliv. U nás je všechno o startu, třeba v Innsbrucku bylo hodně vidět, jak je jím ovlivněn celkový výkon. A když teď můžeme trénovat souhru roztlačení a naskočení, hraje to velkou roli.
Teď máte vánoční pauzu. Jste rád, nebo byste raději dál závodil?
Určitě jsem rád. Je to vždycky fajn, když se můžeme na chvíli vrátit domů. Teď sice ty rodinné kruhy nebudou kvůli všem opatřením tak velké, ale i tak je to fajn. Všichni z posádky jsme ale v přípravě přibrali ve svalech a trochu se bojím, že když teď přibereme ještě tuky z cukroví, abychom pak neměli problém, že se nevejdeme do čtyřbobu. (smích) Ale to snad bude v pohodě.
To jsem se vás chtěl zrovna zeptat. Můžete si dovolit o Vánocích přibrat? Nehlídat se? Přece jen nejste žádná tintítka, která by si musela váhu kdovíjak hlídat.
Je to tak, u nás je to docela v pohodě, až takové omezení nemáme. Boby jsou dost silový sport, cukry, i když ty špatné, k tomu patří. Nejde nám o to, abychom byli vysekaní, i když většina z nás vypadá docela dobře. (smích) Nepotřebujeme být jak atletičtí sprinteři, kteří nemají žádný tuk. U nás to až takovou roli nehraje. Spíš jsou potřeba svaly a být rychlý, silný, dynamický, výbušný.
Na co se z vánočního jídla nejvíc těšíte?
Už jsem ochutnával cukroví od přítelkyně, to je výborné, nic jiného ani říct nemůžu. A klasika, u nás v rodině se dělá kapr s bramborovým salátem. To je tradice, na to se těším nejvíc.
Kolik kapra sní bobista?
Záleží, kolik je předkrmů a všeho ostatního. Ale docela dost.
V únoru vás čeká vrchol této zimy, mistrovství světa v Altenbergu, kde se šampionát konal i letos na začátku roku. To je trochu zvláštní, ne?
Je to samozřejmě divné. Chápu, že když to zrušili v Americe, potřebovali náhradu. Je divné, že to bude dva roky na stejném místě. Na druhou stranu je to pro nás lepší varianta. V Lake Placid jsem byl na závodech dvakrát, kdežto do Altenbergu jezdíme od začátku. Byla to moje třetí dráha, na které jsem jako pilot řídil, takže je to pro nás výhodnější.
Na minulém šampionátu jste vylepšili české maximum na šestou příčku. Jaké cíle budete mít teď?
Líbilo by se nám dojet na stupních vítězů. Je to náš sen, cíl, ke kterému se snažíme všechno směřovat, ale… Nemám úplně rád tyhle otázky na predikce. Reálně bych byl hodně spokojený, kdyby se nám znovu povedlo top 6.
