Surfing je ve světě hodně populární a na letošních olympijských hrách v Tokiu došlo na jeho dlouho očekávaný debut, při kterém proběhl závod žen a mužů. Ženský závod opanovala Havajanka Carissa Mooreová a díky její výhře se opět ozvaly hlasy aktivistů, kteří se soustavně dožadují pozornosti už nejméně tři roky. Kvůli vyřčeným nárokům sepsali i petici.
Snahy představitelů Havaje byly zaměřeny na to, aby mohli havajští státní příslušníci startovat pod olympijskou vlajkou jako zástupci Havaje. A to všichni ti, kteří dokáží vysledovat své kořeny až do doby havajského království, jež bylo svrženo v roce 1893. Stejně jako tomu je na mezinárodních surfařských akcích. S havajskou vlajkou se na nich objevuje i John John Florence. A před olympiádou se k této otázce vyjádřil pro New York Times celkem jasně. „Je v tom trocha napětí. Jet na olympiádu pod vlajkou USA. Vůbec se nechci dělit. Nejsem proti ničemu. Jsem pro Havaj,“ uvedl.
Covidová linka Praha–Tokio. Viru stačí jediný nezodpovědný a neštěstí je na světě |
Sami aktivisté chtěli svými požadavky do velké míry opět získat pozornost světa z pohledu kulturního i duchovního významu sportu, pro nějž je Havaj kolébkou. Pro Havajce je totiž surfování nejen národní zábavou, ale také starodávnou formou tisíce let starého umění. „Víme, kdo jsme a odkud jsme přišli. Chceme jen zajistit, aby zbytek světa pochopil, že nejsme neviditelní,“ pronesl prezident Havajské federace surfování Brian Keaulana. Kontakt se svými kořeny surfing začal údajně ztrácet v 60. a 70. letech minulého století, kdy došlo k jeho komercializaci a profesionalizaci.
Přestože by se havajské snahy mohly zdát být podložené jasnými fakty a dobrým úmyslem, Mezinárodní olympijský výbor veškeré snahy ignoroval. „Olympiáda byla často místem, kde se sport střetává s politikou. Vždy to byla platforma pro otázky mezinárodních vztahů a sociální spravedlnosti,“ uvedl pro NBC NEWS Willy Kauai, viceprezident Národního olympijského výboru Havajského království. Zároveň poukázal na to, že například Portoriko či Americkou Samou MOV uznal.
Aktivisté se proto nevzdávají a své snahy pokládají za legální aktivismus, který navíc zpochybňuje legitimitu jurisdikce USA na Havaji. Politický problém se táhne už od roku 1893, kdy skupina pěstitelů bílého cukru svrhla havajskou královnu Liliuokalani. Havajské ostrovy poté byly Spojenými státy anektovány.
Západ brojí proti olympiádě v Číně, Češi jsou na vážkách. Kartami může výrazně zamíchat prezident Zeman |
Federico Lenzerini, odborník na mezinárodní právo, který předložil petici MOV jako zmocněnec zastupující Národní olympijský výbor Havajského království, uvedl, že přenos suverenity mezi dvěma nezávislými orgány je typicky realizován smlouvou. Jinak musí být proveden „na předpis“ nebo bez protestu lidí na okupovaném území. Havajské království ale s okupací nikdy nesouhlasilo. Havajská svrchovanost tak prý nikdy nebyla odevzdána tak, aby byla platná podle mezinárodního práva.
Z pohledu surfování odstartovali zástupci komunity řadu dalších aktivit, jež měly posílit přirozené havajské vazby na surfování. Před olympijským závodem chtěli uspořádat zahajovací ceremoniál s tradičními havajskými rituály, žádost ale byla zamítnuta. Ve svém úsilí se ale upínají i k dalším Hrám, které se uskuteční v roce 2024 ve Francii. Surfařský závod má proběhnout na Tahiti, jež má velmi komplikovanou historii z pohledu evropského imperialismu. Petice tak vytvořila precedens pro budoucí snahy.