Komentář
Jako bývalý student fakulty elektrotechnické nad tímto článkem cítím lítost, stejně tak jako povinnost, sdílet svůj pohled na věc. Z článku je bohužel velmi patrné pohoršení nad tím, že část fakulty řeší svou snahu o změnu založením vlastního ústavu.Příspěvek shrnu v komentářích ke dvou částem článku. Komentář se pak postupně vyjadřuje k článku jako celku, bohužel jsem se nechal trošku strhnout a tak reaguji i na školství a názory na něj obecně. Text převzatý z článku je vždy v uvozovkách. 1) = = = = = = = = = = = = ="Většina špičkových týmů ale k fakultě dle jeho slov nerozlučně patří, počínaje katedrou matematiky i fyziky... ...Zajímavý výzkum provádí i katedra telekomunikační techniky, mikroelektroniky či radioelektroniky, ale také..."."Většina špičkových týmů ale k fakultě dle jeho slov nerozlučně patří, počínaje katedrou matematiky i fyziky... ...Zajímavý výzkum provádí i katedra telekomunikační techniky, mikroelektroniky či radioelektroniky, ale také...".Toto je výčet téměř poloviny fakulty, tím pádem by fakulta měla být výzkumně špičková a lidé by se o ni měli prát. Je pravda, že spousta předmětů z těchto skupin měla výborné předměty, které mě naučili věci, které jsem potřeboval a používám i teď. Nejsem však natolik zběhlý v těchto oborech, abych posoudil,zda jsou tyto týmy tak špičkové ve výzkumu, jak se píše v článku. Pokud jsou, je to velká reklama už sama od sebe. A to jak pro firmy, tak pro studenty. Týmy (na ČVUT i mimo), které jsou ve světe uznávané, to jako reklamu hodně využívají. Z mého okolí si doktorandi a postdoci vybírají budoucí práci jen podle školitele (profesora) a týmu, ve kterém budou. Pokud je šéf špička (každý zná jeho články, knížky, projekty, jeho), tak s ním lidé chtějí pracovat. On dělá na zajímavých projektech, otevře cestu na ty nejlepší konference a pozdější práce. Nejsem si plně jist, že se studenti po světě perou o místa ve výše vyjmenovaných skupinách. Naopak ze své zkušenosti vím, že v článku zmíněná laboratoř pana Hlaváče je ve světě velmi uznávaná a že má několik publikací, kterými by se chlubili všechny top10 školy . Bývalý kolega (ze zahraničí), se rozhodoval mezi Leuven, ETH a laboratoří pana Hlaváče, kde chvíli pracoval. To je sice jen jeden případ, který znám, byl bych však velmi rád, jestli je na ČVUT více o kterých nevím.Když si student po škole vybírá práci a má na výběr třeba Google nebo Oxford (doktorát či Masters, pokud má bakaláře). Nabídka dělat na Oxfordu určitě nepropadá, protože student má jistou záruku, že bude potkávat odborníky v tom, co dělá, učit se od nich a všech lidí co jsou kolem (spousta z nich určitě tu samou nabídku od Google odmítla). Bylo by krásné kdyby v rozhodování bylo aj ČVUT. 2) = = = = = = = = = = = = =Přijde mi hořko-sladce úsměvné že model, ačkoli neznám jeho detaily, který je popsán jako preferovaný panem Ripkou, je jeden z důvodů pro založení CIIRC. V článku: "Ripka preferuje flexibilní uspořádání autonomních výzkumných týmů napříč katedrami a fakultami a jejich propojení společnou myšlenkou."Tento model v zahraničí opravdu funguje. Týmy jsou velmi autonomní a velmi častá je zároveň i spolupráce typu: V našem týmu A potřebujeme vyřešit podproblém který umí tým B, výsledkem bývá společný článek. Co je ale důležité, je fakt že jak A tak B jsou superb týmy. Kdyby nebyli, tak na té škole nebudou.Autonomie spočívá v tom, že jakýkoliv tým je veden profesorem (viz. nedávný článek na České pozici srovnávající status Prof. v ČR a v zahraničí), který je světově uznávanou osobností, tento člověk ví jak sehnat peníze, jak psát články na ty nejlepší konference a do nejlepších časopisů. Jednou z nejdůležitějších částí jeho práce je vést doktorandy a post-docy, aby ty články měli a aby se naučili, jak dělat výzkum. To jaké doktorandy a post-docy má, je tím pádem na něm, protože když výsledky mít nebudou, tak končí, tím končí celý jeho tým, celá laboratoř, všichni co jsou "pod ním", a končí i předmět který vyučoval (zpravidla odborný a né pro prváky). On byl totiž ten magnet na peníze, na studenty, na "prestiž", expert na problematiku, s nadhledem, který věděl co je právě "hot". A tyto špičky v oboru udávají směr univerzity, protože jen ony umí strhnout všechy okolo, aby také byli špičky. S tím je spojeno, že mají spoustu práce s vlastní prací (vést studenty, shánět granty, dělat pořádně ten jeden předmět co mají) a administrativa okolo musí být minimální, tedy nejvíce oddělená. Samozřejmě je důležité, aby studenti měli dobrý základ z předmětů které na to jsou třeba, např matika, fyzika.. ale na školách se odděluj pozice researcher a teaching position. Obě dvě jsou důležité, každá ale jinak. Z celkového pohledu je pak i celá fakulta/univerzita prestižní. Tzv. pokud nadějný vědec ve firmě, či post-doc kouká po nové práci/výzvě. Pokusí se založit vlastní skupinu na té škole, protože může dělat věci, co ho zajímají, potká experty z jiných oborů (takže může snáze obohatit vlastní obor). To že dělá vedoucího týmu na univerzitě má často větší prestiž než dělat senior researcher v uznávané firmě. Většina lidí na to nemá, já ani zdaleka ne. Firmy chtějí jeho studenty. Alespoň na letní stáže, protože student nechce na fulltime, vždyť dokončit to, na čem pracuje na univerzitě, ho posune dál, než kdyby dělal v té firmě a je to i o dost zajímavější.Výsledkem samozřejmě je, že lidé (od PhD studentů po profesory) na univerzitě pracují 8-20 hodin denně, protože pokud není několikaroční práce profesora a jeho podřízených světově uznávanou, tak ho tam nenechají.Honza Knopp