Cílem fóra je připomenout oběti šoa a zároveň varovat před stále častějšími projevy antisemitismu ve světě a především v západní Evropě.
Českou republiku zastupuje Andrej Babiš, který do Izraele přijíždí ve funkci premiéra už podruhé. Má se zde sejít s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a šéfem nejsilnější opoziční strany Bennym Gancem. Na programu má premiér i setkání s českými přeživšími holokaustu.
„Přeživších holokaustu je stále méně. I proto je důležité si neustále připomínat dějiny. Zvláště v době, kdy projevy antisemitismus ve světě jsou na vzestupu,“ řekl Babiš před odletem.
Organizátoři světového fóra jsou Evropský židovský kongres a památník Jad Vašem. Pozvánky rozesílal izraelský prezident. Je to „největší událost od vzniku státu,“ řekl ministr zahraničí Jisrael Kac.
Organizátoři pozvali představitele zemí, které buď byly pod nacistickou okupací, nebo proti nacistům bojovaly, a také prezidenta Německa Waltera Steinmeiera. Ten na fóru promluví po projevech zástupců čtyř velmocí, které se zasloužily o porážku nacistického Německa: Ruska, USA, Británie a Francie. Za přeživší promluví bývalý vrchní izraelský rabín Jisrael Meir Lau. Ten patřil mezi skupinu židovských dětí, které v Buchenwaldu ke konci války zachránil Antonín Kalina. Ten za to to dostal titul „spravedlivý mezi národy“.
Fórum v Praze
Předchozí IV. Světové fórum o holokaustu se konalo v roce 2015 na Pražském hradě pod záštitou prezidenta Miloše Zemana. Iniciátorem obří akce tehdy i nyní je prezident Evropského židovského kongresu, ruský miliardář Vjačeslav Moše Kantor, který se netají svými dobrými vztahy s ruským prezidentem Putinem. Putin do Prahy před pěti lety nepřicestoval, i když se o tom spekulovalo. Nyní do Jeruzaléma přiletí.
Spor mezi Polskem a Izraelem se brzy vysvětlí, věří Babiš. Jednal s Netanjahuem o obraně i zdravotnictví |
V Česku pražské Světové fórum rezonovalo hlavně díky ostrému projevu Miloše Zemana, ve kterém mluvil o hrozícím „superholokaustu“ z rukou takzvaného Islámského státu a zmínil údajný Peroutkův článek „Hitler je gentleman“, který se následně nepodařilo najít.
Moše Kantor si klade za cíl přesvědčit evropské státy, aby přijaly speciální legislativu namířenou proti projevům antisemitismu, jež jsou v posledních letech na vzestupu.
Polský bojkot kvůli sporu o dějiny
Putinova účast je zdrojem největší kontroverze, která Světové fórum v Jeruzalémě doprovází. Polský prezident Andrzej Duda totiž odmítl účast, neboť nedostal možnost mít projev, zatímco státníci Francie, Británie, Německa, Spojených států a především Ruska ano.
„Představuji si, že jako polský prezident bych měl mít možnost promluvit vedle prezidenta Putina či prezidenta Steinmeiera o utrpení polských občanů, včetně polských Židů v důsledku druhé světové války,“ řekl Duda.
Hrdost přebíjí fakta. Na ruskou interpretaci paktu Ribbentrop-Molotov dohlíží i rozvědka |
Skutečným důvodem je polsko-ruská rozepře o začátku druhé světové války. Spor vypukl poté, co loni v září Evropský parlament přijal na podnět polských europoslanců usnesení, podle které byla druhá světová „zahájena v bezprostředním důsledku neblaze proslulé smlouvy známé jako pakt Molotov-Ribbentrop.“
Proti tomu se ostře ohradil ruský prezident Vladimir Putin. Označil za cynismus, že „Evropský parlament staví nacistické agresory a Sovětský svaz na stejnou úroveň“ a obvinil politiky předválečného Polska, že sympatizovali s Hitlerovými plány na likvidaci Židů. Polský premiér Mateusz Morawiecki v reakci označil Putina za lháře. Podle Dudova mluvčího je proto „nepřijatelné, aby polský prezident seděl a poslouchal falešná slova prezidenta Putina, aniž by měl možnost reagovat.“
Polsko má v posledních letech napjaté vztahy kvůli dějinám i s Izraelem. Loni polský premiér zrušil na poslední chvíli svou účast na summitu premiérů V4 a Izraele v Jeruzalémě. Byla to reakce na slova izraelského ministra zahraničí, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem.“
Česká republika má naopak s Izraelem velmi dobré vztahy. Sněmovna loni v listopadu přijala usnesení, které odsuzuje antisemitismus a odmítla zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu. V dokumentu se také postavila proti výzvám k bojkotu Izraele.