„Problém je toto: Nevidíme v současnosti žádné známky, že by Rusko bylo připraveno zapojit se do smysluplné diplomacie,“ vysvětlil Blinken novinářům svůj postoj vůči svému ruskému protějšku na sobotní tiskové konferenci.
„Pokud však uvidíme, že Rusko je připraveno zapojit se do jednání a ukončit tuto válku, samozřejmě se do toho zapojíme i my,“ doplnil šéf americké diplomacie. Blinken zdůraznil, že před zahájením invaze na Ukrajinu strávil spoustu času jednáním s Rusy. Většinu z něj se snažil vyvrátit obavy Moskvy, že NATO a Ukrajina nějakým způsobem představují pro Rusko hrozbu.
Blinken s Lavrovem spolu naposledy hovořili v lednu v Ženevě. Už na schůzce G20 na Bali, které se oba ministři účastnili, se již podle nejmenovaného diplomatického zdroje agentury Reuters Blinken odmítl s Lavrovem setkat.
Ruský ministr zahraničí tehdy opustil jednání předčasně. Rusko bylo totiž předmětem ostré kritiky ze strany západních států. Ty jej obviňovaly z rozpoutání války a blokaci ukrajinských přístavů a tím ohrožování globálních dodávek obilí. Lavrov z jednání odešel během proslovu německé ministryně zahraničí Annalene Baerbockové. Co se týče odsouzení ruské invaze, tehdy se na setkání podle ní sešlo 19 států proti jednomu, i když rozpory ohledně sankcí uvalených na Rusko přirozeně existovaly.
„Ministr Lavrov odešel předčasně možná proto, že vzkaz byl tak krystalicky jasný,“ vyjádřil se tehdy Blinken k odchodu svého ruského protějšku. „Skutečnost, že se ruský ministr rozhodl ani nezúčastnit zasedání o nedostatku potravin a že celé odpoledne slyšel od celé skupiny G20 o ruské agresi a o nutnosti zastavit blokádu Oděsy, je také myslím významná,“ dodal.
Ruský šéf diplomacie obratem obvinil západní státy z rusofobie. „Pokud si Západ nepřeje, aby proběhly rozhovory, ale žádá, aby Ukrajina porazila Rusko na bitevním poli, pak se Západem možná není o čem diskutovat,“ řekl Lavrov.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBlinken zřejmě nechce s Lavrovem komunikovat proto, že to považuje za nevhodné vzhledem k probíhající násilné válce, uvádí list The Washington Post. Odrazují jej pravděpodobně i neúspěšné pokusy evropských státníků o mírovou komunikaci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, především pak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,
„Řada dalších zemí v posledních měsících jednala s Ruskem a hlásí totéž: nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko bylo připraveno zapojit se do diplomacie,“ odkázal na zahraniční představitele sám Blinken.
Je potřeba komunikovat, tvrdí analytici
Podle analytiků ale je potřeba brát v potaz skutečnost, že USA mají v očích Moskvy jinou váhu než ostatní země. „Pokud nejsou přítomny Spojené státy, není to v myslích Rusů seriózní konverzace,“ podotýká bývalý náměstek ministra zahraničí Jeremy Shapiro.
USA jsou největšími dodavateli vojenského a humanitárního materiálu Ukrajině a nejsilnější vojenská mocnost v NATO. Kreml opakovaně naznačuje, že Kyjev a NATO jsou loutky v rukách Washingtonu.
Podle Tomase Shannona, bývalého vysoce postaveného diplomata na ministerstvu zahraničí, je nutné s Ruskem komunikovat. „Prvním krokem je otevření komunikačních kanálů, kde můžete odhadovat, co váš protivník hledá. Nemůžete to vědět, pokud to nezkusíte,“ dodává.
V části amerických diplomatických kruhů je Lavrov chápán jako poměrně nevýznamná figurka postrádající rozhodovací pravomoc. „Je pravda, že Lavrov nerozhoduje, ale je to prostředník, který věrně odráží pozici Kremlu,“ přiznává Shapiro. „Nesetkali byste se s Lavrovem, abyste s ním uzavřeli dohodu, ale pokud chcete pochopit, kde Rusové stojí. Pokud chcete diskrétně poslat zprávu Putinovi, je to váš muž,“ dodává někdejší náměstek.
Během gruzínsko-ruské války byla tehdejší ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v kontaktu s Lavrovem, stejně tak Obamův ministr zahraničí John Kerry po ruské anexi Krymu. „Úkolem ministra zahraničí je mluvit s přáteli a nepřáteli, aby zjistili, co lze vyjednáváním získat,“ zdůrazňuje Shapiro.
Na nižších patrech americké politiky však rozhovory pobíhají. Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan v březnu mluvil se svým ruským protějškem, v květnu telefonní rozhovor s Rusy vedli též nejvýše postavený americký generál Mark Milley i ministr obrany Lloyd Austin.
Ruští činitelé přesto vyjadřují frustraci. Reportér listu Politico zaslechl ruského ambasadora ve Washingtonu Anatolije Antonova, jak si stěžuje bývalému zvláštnímu vyslanci USA pro Afghánistán Zalmayi Khalilzadovi na nedostatek kontaktů mezi Ruskem a USA a srovnal současnou situaci s kubánskou krizí, během níž komunikační linky fungovaly.
