„Možná si myslíte, že jsem blázen v tom, co dělám, ale já si myslím, že stojí za to, ukázat Ježíše těmto lidem. Bože, já nechci zemřít.“ Toto jsou poslední slova, která si údajně zapsal do svého deníku křesťanský evangelický misionář John Allen Chau předtím, než vstoupil na izolovaný ostrov v Bengálském zálivu. Na něm měl v plánu šířit křesťanskou víru mezi domorodé obyvatelstvo.
„Pane, je tento ostrov poslední Satanovou pevností, kde ještě nikdo neslyšel nebo ani neměl šanci slyšet tvé jméno?“ napsal do svého deníku šestadvacetiletý mladík, než jej zanechal rybářům, kteří jej potají i přes zákaz úřadů dopravili na ostrov Severní Sentinel.
Misionář John Allen Chau.
„Sám Bůh nás skrýval před pobřežní stráží a mnoha hlídkami,“ stojí podle americké televize CNN na stránkách deníku. Všech sedm lidí, kteří mu pomohli dostat se na ostrov, bylo již zatčeno policií.
Podle ředitele policejních složek na Andamanských a Nicobarských ostrovech Dependry Pathaka se Chau na ostrov za pomoci rybářů dostal hned několikrát. Doposud se však pokaždé vrátil. Poslední výlet však již nedopadl podle Chauových představ.
„Loď zastavila přibližně 500 až 700 metrů od pobřeží a Chau použil kánoi, aby dosáhl na břeh. Již poprvé se vrátil s poraněním od šípů. 16. listopadu pak domorodci rozbili i jeho kánoi,“ uvedl Pathaka. „Chau tak na loď k rybářům musel doplavat. Další den se již z návštěvy nevrátil. Rybáři později viděli, jak domorodci odtahovali jeho tělo.
Chauova rodina již podle deníku The Guardian napsala na Instagram, že domorodcům odpouští. Podle CNN však prý matka misionáře stále věří, že je její syn naživu.
Podle odborníků však bude vyzvednutí těla velice složité, jelikož domorodý kmen automaticky útočí na jakékoliv návštěvníky, ba dokonce i na helikoptéry, které se jen přiblíží k pobřeží.
Od návštěvy Britů jsou místní útoční
Sentinelský lid představuje jednu z posledních tradičních společností zcela odříznutých od okolního světa. Indické právo se jej snaží před civilizací chránit a uchovat tak jeho původní způsob života. Zákony, které zakazují cizincům vstupovat do blízkosti ostrova v okruhu devíti kilometrů, mají zároveň zabránit násilí ze strany Sentinelců, kteří zde pobývají již desítky tisíc let.
Podle norské genetičky Eriky Hagelbergové jsou obyvatelé andamanského souostroví „pravděpodobně těmi nejzáhadnějšími lidmi na naší planetě“. Pás 550 ostrovů v Bengálském zálivu obývá několik rozličných kmenových společenství, které se vyvíjely v naprosté izolaci až do 19. století, kdy bylo území obsazeno Brity a přetvořeno v trestaneckou kolonii.
První kontakt navázali Britové s místními obyvateli na počátku 19. století. Příslušníci kmene se před nimi pokoušeli schovat, kolonizátorům se ale podařilo šest z nich (dva dospělé a čtyři děti) chytit a odvézt na hlavní ostrov andamanského souostroví. Oba dospělí onemocněli a zemřeli, děti se ale na Severní Sentinel vrátily, pravděpodobně též nakaženy nemocí, jíž specifický imunitní systém místního lidu nedokázal odolat. Od té doby se Sentinelci vždy chovají k vetřelcům velice agresivně.
